O poetice a uměleckých programech
Pátý ročník studentské literárněvědné konference pořádaný Ústavem pro českou literaturu Akademie věd ČR ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy 5.-6. dubna 2006 měl tentokrát pole svého zájmu vymezeno tématem Poetika programu - program poetiky. Určil si několik úkolů: za prvé prozkoumat v obecné rovině vztah mezi programovými tezemi a poetikou jako souborem vlastností realizovaných literárním či jiným uměleckým dílem; za druhé sledovat osudy českých a slovenských literárních uskupení, která své záměry formulovala v programovém prohlášení nebo jejich poetika v takový program vykrystalizovala, za třetí postihnout kulturněhistorické okolnosti vzniku programu, šíři jeho záměrů ve vztahu k dalším druhům umění, jeho vliv na dobové kulturní dění i proměny jeho pozdější recepce a za čtvrté porovnat teoretické postuláty s konkrétní realizací v tvorbě stoupenců a následovníků programu.
Tyto výzkumné úkoly jako vždy doprovázela snaha vytvořit podmínky pro otevřenou výměnu názorů a střetnutí kultur: výchozím předpokladem bylo česko-slovenské zadání a účast specialistů z hostitelské instituce; podstatně přispěla i skutečnost, že jubilejního ročníku se zúčastnili nejen pregraduální studenti a doktorandi z České a Slovenské republiky, ale také z Polska, Nizozemí a Německa. Mladé badatelky z posledně jmenovaných zemí upřely svou pozornost ke stálici české literatury, Karlu Čapkovi, ovšem v méně ustálené perspektivě populární kultury. Polská slovakistka Mgr. Anna Kobylińska (Uniwersytet Warszawski, ISZP) si za referát Zrodenie poetiky. Prípad Ján Červeň a Dominik Tatarka odnesla Cenu Slovenského inštitútu; její inspirativní příspěvek navíc komplexně reagoval na konferenční zadání včetně teoretické reflexe klíčových pojmů. Ocenění předal kulturní atašé Velvyslanectví Slovenské republiky a ředitel Slovenského inštitútu Mgr. Igor Otčenáš. Tradiční Cenu Vladimíra Macury předal ředitel ÚČL doc. PhDr. Pavel Janoušek, CSc., a to Bc. Petru Mecnerovi (Ostravská univerzita, FF, 1. roč. magisterského studia) za referát Průniky v dílech autorů Skupiny 42 a Edice Půlnoc, který spojil schopnost výstižného zobecnění rysů poetiky s názornou ilustrací obdobných tendencí a rozdílů v textech Jiřího Koláře a Josefa Kainara jako zástupců prvního a Egona Bondyho jako příslušníka druhého autorského okruhu. Čestné uznání Vl. Macury za konzistentní literárněhistorickou práci představenou v referátu Experiment jako program v české poezii 60. let obdržel Lukáš Bílek (Jihočeská univerzita, České Budějovice, PedF; 5. roč.), který se také projevil jako jeden z nejpozornějších posluchačů a pregnantně formulující diskutér. Respekt v diskusi si vydobyl i Miroslav Janovský (Univerzita Hradec Králové, PedF; 4. roč.), jemuž byla udělena Cena děkana Pedagogické fakulty UK za referát "Program poetiky" Adama Václava Michny z Otradovic; pokusil se v něm o výklad vztahu mezi básnickým dílem a myšlenkovým konceptem karmelitánské mystiky.
Porota měla tentokrát dvojnásob ztíženou úlohu: v důsledku diferenciace možných ocenění a naopak v důsledku nedostatečné diferenciace mezi kvalitními příspěvky. Hodnotitelské úsilí jí snad trochu usnadnil fakt, že v ní figurovali odborníci nejrůznějšího založení: bohemisté PhDr. Marie Langerová, CSc. a PhDr. Karel Piorecký (oba ÚČL), doc. PhDr. Dagmar Mocná, CSc. (PedF UK), slovakistka Mgr. Martina Šulcková (FF UK) a konečně slovakista a bohemista v jedné osobě loňský laureát Mgr. Marcin Filipowicz, Ph.D. z Varšavy, nyní hostující učitel Univerzity v Hradci Králové. Interdisciplinárnímu charakteru jednání prospěla vedle referátů koncipovaných jako setkání literatury s jinými druhy umění také přítomnost dalších odborníků, proděkana PedF UK, psychologa prof. PhDr. Zdeňka Heluse či historika umění doc. PaedDr. Jana Slavíka, CSc., diskuse se ale aktivně účastnil i biolog prof. Václav Pačes, předseda AV.
Cenu publika si za svou dokonale sehranou prezentaci referátu objasňujícího programní charakter "nové" poezie pro děti u autorů sdružených kolem časopisu Mladá tvorba odnesly Zuzana Bariaková a Zuzana Ištvánfyová z Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici (FHV).
Skutečnost, že vybrané příspěvky začínajících badatelů vstoupí do komunikace prostřednictvím odborných i kulturních periodik (Česká literatura, Tvar, Zrkadlenie-Zrcadlení), svědčí o tom, že splňují jak nároky na badatelský přínos, tak schopnost sdílet poznatky s širší veřejností. Doufejme, že záblesky nápadů z diskusí budou podnětem k návratu na toto fórum a povzbuzením v příští odborné aktivitě účastníků.
Stanislava Fedrová - Alice Jedličková