2007: Legendy a mýty české a slovenské literatury

Konferenci pořádal ústav ve dnech 11.-12. dubna 2007 za tradiční organizační a odborné podpory Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy; věcnými cenami přispělo nakladatelství Academia.

Zařazení VI. ročníku konference do programu oslav 60. výročí založení Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd a umění bylo konkretizováno připomenutím památky Vladimíra Macury, který do zkoumání dějin literatury a zvláště českého národního obrození vnesl sémiotickou a kulturněhistorickou perspektivu, jež osvětlila některé aspekty "mýtotvorného" úsilí obrozenců. Z této motivace je zřejmé, že jedním z cílů konference bylo rozlišovat mezi dvojím užitím pojmu mýtus: v prvním případě je mýtus označením komplexního obrazného a narativního výrazu osvojení skutečnosti, jež vypráví o původu určitého společenství a skrze jednotlivé příběhy znázorňuje i určitý soubor norem a vzorů, tedy mýtus legitimizující existenci společenství a spoluutvářející jeho identitu, mýtus jako forma paralelní s poznáním a básnickým zobrazením světa; v druhém případě se jako "mýtus" často označují kolektivně sdílené, avšak racionálně nezdůvodněné a citově deformované soubory představ o určitých typických hodnotách a způsobech jednání, z nichž některé jsou glorifikovány jako následováníhodné a snadno se tak mohou stát prostředkem účelové manipulace, ať už s výchozím předmětem, nebo s recipientem "mýtu".

Mýtus ve svém prvotním významu posloužil jako nástroj proniknutí k vnitřní povaze moderní české a slovenské poezie, například tvorby Jana Skácela, Jana Zahradníčka (Justyna Dudkiewicz, Varšava), Evy Luky (Miroslava Knapíková, Banská Bystrica) či Jána Buzássyho. Právě z této oblasti vzešly dvě oceněné práce: za objasnění klíčových rysů díla posledně jmenovaného autora obdržela referentka Zuzana Turzová (Univerzita Konštantína Filozofa, Nitra, FF) Čestné uznání Vladimíra Macury. Stejnou poctou ocenila odborná porota i příspěvek Zdeňky Veličkové (Ostravská univerzita, FF), která mytický čas ve Skácelově poezii představila navíc v potenciálních styčných bodech s orientálním myšlením a s tvarovou střídmostí a kázní orientální poezie. Mýtotvorné úsilí Karla Amerlinga, rozpjaté mezi ambice vědecké a básnické, podrobila kritickému pohledu čerstvá absolventka pražské Pedagogické fakulty UK Lucie Peisertová; svým důsledně analytickým přístupem i průzračností výkladu si získala nejen zájem publika, ale i nevyšší ohodnocení poroty, Cenu Vladimíra Macury. Odbornou porotu tentokrát posílily slovakistky Doc. PhDr. Erika Brtáňová, CSc., zástupkyně ředitelky Ústavu slovenskej literatúry SAV v Bratislavě, a Doc. PhDr. Marta Germušková, CSc. z  (FHPV Univerzity Prešov), která se zároveň ujala předsednictví; bohemistická studia reprezentovali Mgr. Iva Homolová (FF JČU České Budějovice) a Doc. PhDr. Martin Pilař, CSc. (FF OU Ostrava).

Mýty vyvstalé v historii národní literatury, v pojetí národního společenství (jak ukázala Lucie Mašová z Olomouce na příkladě bitvy na Bílé Hoře) i v současné kultuře podrobili zkoumání jak čeští, tak především slovenští a polští účastníci, zvláště účastnice: zazněly referáty o známém slovenském romantikovi Hroboňovi (Bibiana Kľačková, Ružomberok) i kontroverzním pamfletistovi Záborském (Anna Kobylinska, Varšava); v příspěvcích věnovaných novějšímu literárnímu životu se součástí úvah stala i moderní média, která vytvářejí specifické podmínky pro vznik mýtů osobnosti, ať už se jedná o anonymního slovenského spisovatele/ku, jehož/jejíž internetová tvorba rozviřuje kritické diskuse (Zuzana Ištvánfyová, Banská Bystrica) či hrabalovský mýtus v kontextu polské kultury (Martyna Lemańczyk, Poznaň). Jedním z častých námětů diskusí byla i snaha o demytizaci tradičních sdílených mýtů a odhalení falešných představ jako příznačný projev moderní literatury; tuto tezi přesvědčivě ilustroval příspěvek analyzující vyprávěcí perspektivu novější slovenské povídky s názornými ukázkami narativní subverze antropocentrické představy světa (Lenka Gregušová, Nitra). Příspěvek věnovaný románové tvorbě Pavla Brycze ukázal, že modernistická demytizační gesta a postmoderní technika palimpsestu budou možná překonány svébytnou literární obnovou mýtu v jeho pravém smyslu (Iveta Mindeková, Ostrava).

Jednou z milých příležitostí konference byl i křest knihy předloňského laureáta Ceny Vladimíra Macury Marcina Filipowicze (Varšava, Hradec Králové) Roditelky národů (Hradec Králové 2007), věnované tvorbě českých a slovenských spisovatelek druhé poloviny 19. století. Cenu publika ("Miss sympatie") si tentokrát odnesla pořadatelka Stáňa Fedrová. Přátelskou oporu úvodu jednání poskytl proděkan PedF UK Prof. PhDr. Zdeněk Helus, CSc., konferenci uzavřel předáním cen pověřený ředitel ústavu Doc. Phdr. Pavel Janoušek, CSc. Doufejme, že obdobný kruh jistoty bude provázet i příští jednání. Skutečnost, že jsme některé přednašeče a další účastníky nejmenovali, je samozřejmě důsledkem nutného výběru a neznamená, že jejich vystoupení zůstává nedoceněno: těší nás nasazení všech aktivních účastníků i diskusní příspěvky jejich učitelů a dalších badatelů. A těšíme se na příště.

Stanislava Fedrová - Alice Jedličková