Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) se v uplynulých letech zabývalo opakovaně tématem celospolečenských hrozeb a bezpečnostních rizik pro Česko, a to v rámci kontinuálního výzkumného projektu „Naše společnost“ a aktivit v rámci Strategie AV21, konkrétně projektu „Globální konflikty a lokální souvislosti: kulturní a společenské výzvy“. Jak podle různých šetření česká veřejnost v uplynulých letech vnímala riziko epidemie?
Z poslední tiskové zprávy z prosince 2019 vyplývá, že čeští občané do nedávna nevnímali riziko epidemie silněji, než například riziko dlouhodobých výkyvů počasí, stárnutí populace či prohlubování ekonomických rozdílů mezi skupinami obyvatel. Zároveň však v případě epidemie veřejnost vykazovala nejvyšší míru vnímané připravenosti, podobně jako u přírodní katastrofy a úniku nebezpečných chemických či radioaktivních látek do prostředí. „Pokud budeme chápat vnímané riziko jako vysokou míru ohrožení a zároveň malou připravenost, můžeme konstatovat, že jako nejrizikovější skutečnosti jsou vnímány dlouhodobé výkyvy počasí, stárnutí populace a prohlubování ekonomických rozdílů mezi skupinami obyvatel. Naopak jako nejméně rizikové skutečnosti jsou vnímány rabování a výtržnosti, rozsáhlý a dlouhodobý výpadek elektrické energie, epidemie a dlouhodobý výpadek internetu, mobilních sítí nebo telefonu,“ píše Matouš Pilnáček (CVVM) ve zmíněné tiskové zprávě.
S obdobným výsledkem přicházela i další minulá šetření CVVM. Názor na reálnost hrozby epidemie byl opakovaně zjišťován v podzimních šetřeních, z nichž v posledních letech (2019, 2018, 2017, 2016) vyplývá, že podíl těch, kteří epidemii považují za velkou hrozbu, je dlouhodobě významný, patří však zároveň k těm nižším (mezi 27 a 30 procenty).
Při delším pohledu do minulosti ale zjišťujeme, že riziko epidemie česká veřejnost nebere na lehkou váhu a pravděpodobně v tomto ohledu reaguje na celosvětové dění. To je patrné zejména z výsledků šetření v roce 2009, kdy světem proběhla pandemie tzv. prasečí chřipky.
Z těchto údajů je patrné, v čem spočívá největší zrádnost a nebezpečí epidemie. Přestože je epidemie jako fenomén obvykle vnímána negativně, ostražitost vůči ní může v čase upadat. To může mít také vliv na vnímání důležitosti a aktunosti preventivních opatření a vnímání legitimity vydávání veřejných prostředků na nákup ochranných pomůcek v klidných dobách. Současné dění nás však učí, že rychlost, jakou se může v globalizovaném a technicky vyspělém světě rozšířit nákaza, z epidemie činí reálnou a vždy přítomnou hrozbu.
Facebook
Twitter
Tweets by SociologickyNewsletter