Studie pojednává o česko-irských kulturních stycích po únoru 1948 až do současnosti. Zabývá se recepcí irské kultury a překládáním irské literatury do češtiny v Československu a také osudem českých exulantů v Dublinu v padesátých a šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých letech. Dále mapuje vývoj situace po převratu v listopadu 1989. Ustavení irských studií na Karlově univerzitě a navazování nových kontaktů v nové éře, až do konce devadesátých let. Daniel Řehák-Samek publikací Česko-irské kulturní styky v druhé polovině 20. století navazuje na svoji předchozí studii k témuž tématu, v níž zpracoval česko-irskou kulturní výměnu v letech 1900-1950 a jež vyšla roku 2009.
Previous
Next
Víra v očividné poznání aneb Co s literaturou v době nedůvěry v slovo?
MARIE ŠKARPOVÁ
Lenka Řezníková si v knize Ad maiorem evidentiam. Literární reprezentace „zřejmého“ v textech J. A....
Nový pohled na počátky českého knihtisku
VÁCLAV BOK
Kamil Boldan, náš přední knihovědec specializovaný na studium prvotisků, předkládá po řadě odborných článků a...
Za Vlastimilem Válkem
ZUZANA URVÁLKOVÁ
„Vzpomínky jsou jediný ráj, z něhož člověka nelze vyhnat.“ Jean Paul
Úmrtím doc. PhDr. Vlastimila...