Previous Next
Víra v očividné poznání aneb Co s literaturou v době nedůvěry v slovo? MARIE ŠKARPOVÁ Lenka Řezníková si v knize Ad maiorem evidentiam. Literární reprezentace „zřejmého“ v textech J. A....
Nový pohled na počátky českého knihtisku VÁCLAV BOK Kamil Boldan, náš přední knihovědec specializovaný na studium prvotisků, předkládá po řadě odborných článků a...
Za Vlastimilem Válkem ZUZANA URVÁLKOVÁ „Vzpomínky jsou jediný ráj, z něhož člověka nelze vyhnat.“ Jean Paul Úmrtím doc. PhDr. Vlastimila...

29. 5. od 19 hod. v Goethe-Institutu (Masarykovo nábřeží 32, 2. patro) se uskutečnila diskuse „Kulturní paměť: Spisovatelé z České republiky, Německa a Ukrajiny hovoří o transgeneračním vzpomínání.“ Moderoval ji Alexander Kratochvil.

Pozvání ke kulatému stolu přijali  Radka Denemarková, Oksana Zabužko a Thomas Medicus.

Střední a východní Evropa se ve 20. století stala dějištěm nesčetných konfliktů. Zvláště od 90. let 20. století je pociťována nutnost usmíření, které by dokázalo traumatické vzpomínky uceleně harmonizovat a vytvořit evropskou kulturní paměť, což se projevuje i v literatuře a ve filmu. Autoři diskutovali o navzájem si konkurující paměti kulturní a historické v literaturách jednotlivých středo- resp. východoevropských zemí – i na pozadí konkurující si národní a nadnárodní paměti na obecnější evropské rovině.

Diskuse se konala v rámci dlouhodobého projektu Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR Kulturní a historická paměť, literatura a transgenerační vzpomínání. Projekt podpořil Česko-německý fond budoucnosti, Goethe-Institut a Univerzita v Kostnici.

 

 

POZVÁNKA