Wayback Machine
«FEB APR JUN »
Previous capture 8 Next capture
«2019 2020 2021 »
61 captures
7 Apr 18 - 5 Nov 21
Close Help
Previous Next
Víra v očividné poznání aneb Co s literaturou v době nedůvěry v slovo? MARIE ŠKARPOVÁ Lenka Řezníková si v knize Ad maiorem evidentiam. Literární reprezentace „zřejmého“ v textech J. A....
Nový pohled na počátky českého knihtisku VÁCLAV BOK Kamil Boldan, náš přední knihovědec specializovaný na studium prvotisků, předkládá po řadě odborných článků a...
Za Vlastimilem Válkem ZUZANA URVÁLKOVÁ „Vzpomínky jsou jediný ráj, z něhož člověka nelze vyhnat.“ Jean Paul Úmrtím doc. PhDr. Vlastimila...

V úterý 13. 3. v 17 hod. se Richard Müller v rámci cyklu LVF bude věnovat vztahu literární vědy a informační teorie na materiálu díla Franze Kafky a české experimentální tvorby 60. let. Akce se koná v přednáškovém sále ÚČL (Na Florenci 3/1420, Praha 1).

Druhý příspěvek v rámci jarní části Literárněvědného fóra bude reflektovat pronikání prvků informační teorie do literární estetiky a sémiotiky, zejména v myšlení Umberta Eka a Miroslava Červenky. Zamýšlet se bude zvláště nad pojmem šumu (interference) a nad tím, jaké problémy s sebou nese jeho promítnutí z technické oblasti do sféry literární a umělecké komunikace i pokusy o jeho využití pro estetickou manipulaci s „kódem“. Pozměněn získal koncept šumu a interference (jako paradoxní podmínka a počátek veškeré komunikace) značnou rezonanci v pozdější kulturní a mediální teorii, teorii systémů či filosofii vědy (Michel Serres). Přednáška se zaměří se na dva materiálové okruhy. V návaznosti na Kittlerovu tezi, že nová média konce 19. století zpřítomnila zvuk reálna a umožnila jej reprodukovat, bude nejprve interpretovat rezonanci přítomnosti technických médií – jako zvěstovatelů desakralizace a ztišení smyslu – v díle Franze Kafky. Pozornost pak obrátíme k interpretaci některých literárně-vizuálních experimentů 50. a 60. let 20. století (Vladimír Burda, Zdeněk Barborka), v nichž nejenže „kontrolovaná náhoda“ získala výsadní postavení produktivního principu, ale pro něž se zároveň informační teorie a estetika staly explicitní inspirací. Přitom se zdá, že chceme-li tyto průniky informační teorie a literárně-vizuálních experimentů vývojově zařadit, je nezbytné zapojit mediální i kulturněkritické hledisko.

POZVÁNKA