Zahlavi

Akademie věd ČR navyšuje počty testů na přítomnost koronaviru

06. 04. 2020

V laboratořích Akademie věd výzkumníci dosud zpracovali zhruba 2000 testů na onemocnění COVID-19. Kapacita se nyní navyšuje spolu se zapojením centra BIOCEV, kde začínají testovat 300 vzorků denně. Zvednout počty analyzovaných vzorků na tisíce pak umožní nově vyvinutá metoda vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

„Jsem skutečně hrdá na své kolegy vědce, techniky, laboranty, kteří se bez ohledu na čas a s velkým nasazením vrhli do vývoje a ověřování nových testovacích postupů. Vzhledem ke kritickému nedostatku některých komponent na testování tak budeme schopni skutečně využít robotické zpracování vzorků na ústavech Akademie věd, což není úplně jednoduchá věc, a proto chvíli trvá. Testovací kapacitu postupně navyšujeme, nyní jsme otestovali zhruba dva tisíce vzorků a počty testů budou narůstat,“ říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Do Biotechnologického a biomedicínského centra Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy BIOCEV míří vzorky z pražských nemocnic i domovů s pečovatelskou službou. Denně, včetně víkendů, tady pracují čtyři týmy. Testovací služby BIOCEV nabízí i dalším institucím.

Tým vědců z centra BIOCEV, ve spolupráci s Katolickou univerzitou v belgické Lovani, Národní referenční laboratoří pro chřipku Státního zdravotního ústavu a Ústavem hematologie a krevní transfuze, rychle zavedl metody umožňující spolehlivou detekci viru SARS-CoV-2.

„Zjišťování přítomnosti viru zahrnuje dvě fáze. Z pacientských vzorků nejprve získáváme genetickou informaci viru, nukleovou kyselinu – RNA. Dalším krokem je hledání a namnožení určitých sekvencí genomu viru, které jsou specifické pouze pro SARS-CoV-2 a nenachází se v jiných virech či v lidském organismu. Pomocí této metody jsme schopni tyto sekvence zachytit,“ vysvětluje Ruth Tachezy, hlavní koordinátorka testování v BIOCEV.

Do velkokapacitního testování v centru BIOCEV se přihlásilo přes sto dobrovolníků z řad zaměstnanců. Pomáhají s infekčním i neinfekčním materiálem, izolací a manipulací s RNA, metodou PCR, administrativou a logistikou. Na testování se podílejí především virologické laboratoře a výzkumné infrastruktury 1. lékařské fakulty UK a Přírodovědecké fakulty UK, Biotechnologického ústavu AV ČR a Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Ověřování nové metodiky

Vědci v BIOCEV také ověřují postupy detekce, které nebudou závislé na dodávkách komerčních diagnostik a které vyvíjí Ústav organické chemie a biochemie AV ČR spolu s dalšími týmy.

Výzkumníci ze skupiny Jana Konvalinky na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v rozsáhlé spolupráci s vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů, Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, Vysoké školy chemicko-technologické, Ústavu molekulární genetiky AV ČR, Ústavu experimentální botaniky AV ČR, BIOCEV, CEITEC a s klinickými laboratořemi FN Motol, FN Bulovka, Státního zdravotního ústavu a dalšími vyvíjejí alternativní kity pro izolaci virové RNA, které by umožnily zajištění a rozšíření diagnostiky onemocnění COVID-19 v situaci, kdy komerční kity nejsou a v nejbližší budoucnosti ani nebudou dostupné.


Vývoj nových kitů pro izolaci virové RNA v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR

Tým vedený Pavlem Šáchou, spolu s Františkem Sedlákem, Robinem Kryštůfkem a dalšími již optimalizuje metodu izolace RNA viru SARS-CoV-2 ze vzorků odebraných pacientům založenou na použití magnetických kuliček z laboratoře Radka Zbořila z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů.

Metodu vědci nyní ověřují ve spolupráci s klinickými laboratořemi a první výsledky ukazují, že funguje srovnatelně s existujícími komerčními produkty. Výzkumníci nyní připravují sety pro řádově tisíce použití a postupně je distribuují na vyzkoušení do nemocnic a laboratoří, které je nejvíce postrádají.

Tým ve vývoji pokračuje a pracuje na automatizaci použití, která je předpokladem pro další masivní rozšíření testování.

Laboratoře Biologického centra AV ČR začaly testovat vzorky z jihočeských nemocnic v ostrém provozu již 23. března 2020 a provádějí okolo stovky diagnostických testů denně. Z Českých Budějovic také vyšla iniciativy propojit diagnostické laboratoře, které testují vzorky na přítomnost koronaviru, a to prostřednictvím webového portálu Laboratoře proti koronaviru. Cílem je mimo jiné propojit laboratoře s dobrovolníky – vysokoškolskými studenty biologických oborů či výzkumníky, kteří nabízejí pomoc v boji proti pandemii covid-19.

Povolení testovat RNA na přítomnost SARS-CoV-2 získal 5. dubna 2020 také Biofyzikální ústav AV ČR. Nyní je v jednání spolupráce s klinickými pracovišti. Testuje se rovněž v Centru ALGATECH, třeboňském pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Všechny další aktuality uvádíme v přehledovém článku na našem webu.

Připravila: Radka Římanová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, ve spolupráci s Janem Martinkem, Kancelář AV ČR, Petrem Solilem, BIOCEV, a Dušanem Brinzanikem, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Foto: Shutterstock; Tomáš Belloň, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce