PŘEHLEDNĚ: Jak Akademie věd ČR pomáhá v boji proti koronavirové nákaze

Vědci a vědkyně z pracovišť Akademie věd ČR pomáhají s testováním vzorků na nový typ koronaviru, vyvíjejí diagnostické metody a analyzují materiály na výrobu roušek a respirátorů. Všechny aktuality týkající se pomoci Akademie věd ČR v boji proti nákaze najdete na sociálních sítích pod hashtagem #Veda_proti_covidu a také v následujícím přehledu, který pravidelně aktualizujeme. 

6. 4. 2020 – Týden od schválení velkokapacitních testů pracují vědci z centra BIOCEV (ve středočeském Vestci) v plném tempu. Čtyři týmy jsou v provozu denně, včetně víkendů. Do Vestce míří vzorky z pražských nemocnic i domovů s pečovatelskou službou. Biotechnologické a biomedicínské centrum AV ČR a UK nabízí testovací služby i dalším institucím. Více informací v tiskové zprávě na našem webu.

5. 4. 2020 – Také Biofyzikální ústav AV ČR získal od Státního zdravotního ústavu (SZÚ) oprávnění testovat vzorky na koronavirus metodou qPCR.

2. 4. 2020 – Akademie věd ČR spustila webový portál na pomoc diagnostickým laboratořím, které testují vzorky na přítomnost koronaviru. Laboratoře propojuje s dobrovolníky – vysokoškolskými studenty biologických oborů či výzkumníky, kteří nabízejí pomoc v boji proti pandemii covid-19. Více v samostatném článku na našem webu.

1. 4. 2020 – Pracoviště ústavů Akademie věd ČR (a univerzit) jsou připravené testovat tisíce vzorků denně. Čelí přitom ale několika překážkám, jednou z nich je nedostatek komerčních testovacích kitů. Ty jsou potřebné k izolování virové RNA ze vzorků. „Tým Pavla Šáchy z mého oddělení na UOCHB AV ČR s Frantou Sedlákem a Robinem Kryštůfkem (a za pomoci spousty dalších) během neuvěřitelného úsilí posledních dvou týdnů vyvinuli originání metodu izolace virové RNA ze vzorků odebraných pacientům," píše na svém facebookovém účtu koordinátor akademického testování Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

1. 4. 2020 – Oddělení elektronové mikroskopie Ústavu přístrojové techniky AV ČR nabízí možnost bezplatné analýzy nanomateriálů, které se jeví perspektivní pro zmírnění šíření nákazy – Covid-19 (materiály pro výrobu roušek, filtrů a dalších).

31. 3. 2020 – V Nemocnici Na Bulovce instalovali vědci robota pro usnadnění testování vzorků na Covid-19 (říkají mu s nadsázkou robot Pipeťák). Stroj sestává z univerzálního robotického manipulátoru, přesné pumpy schopné nahradit ruční pipetování a přesné vestavné laboratorní váhy ověřující po pipetování každého vzorku, zda bylo přeneseno očekávané množství tekutiny. Přístroj vyvinuli výzkumníci z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze (CIIRC ČVUT) a Ústavu jaderné fyziky AV ČR z Řeže u Prahy. Více informací na webu Ústavu jaderné fyziky AV ČR.

30. 3. 2020 – Ústav státu a práva AV ČR vydal dokument Etická a právní východiska pro tvorbu doporučení k rozhodování o alokaci vzácných zdrojů při poskytování zdravotních služeb v rámci pandemie Covid-19. Soubor v PDF je na stránkách ÚSP.

27. 3. 2020 – Jednou z klíčových aktivit, které můžou v současné době velmi pomoci, je výzkum a vývoj jednodušších a efektivních metod, které umožní dramatické zrychlení testování vzorků. Vědci a vědkyně z akademických pracovišť na něm intenzivně pracují, mnohdy ve svém volném čase a bez nároku na odměnu. To by se mělo nyní změnit. Společnost IOCB Tech, dceřiná firma Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, zaměřující se na transfer technologií, darovala sedm milionů korun na výzkum a vývoj nových diagnostických testů pro onemocnění COVID-19. Pět milionů korun směřuje týmům Ruth Tachezy a Ivana Hirsche z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, dva miliony korun pak týmu Petra Bartůňka z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Více informací v tiskové zprávě. 

26. 3. 2020 – Státní zdravotní úřad ve čtvrtek 26. března povolil velkokapacitní testování mezinárodnímu vědeckému týmu z centra BIOCEV, společného pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy. Ten bude schopný testovat stovky vzorků denně. „Naši pracovníci jsou náležitě vyškoleni a mají dlouhodobé zkušenosti v oblasti manuální izolace vzorků, detekce i obsluhy nejmodernějšího přístrojového vybavení,“ říká Ruth Tachezy, hlavní koordinátorka testů v centru BIOCEV.

25. 3. 2020 – Ve středu 25. března dostal povolení k testování vzorků na koronavirus také Ústav molekulární genetiky AV ČR v Krči. Vědci s pomocí tamní robotické stanice dokážou otestovat až tisíc vzorků denně. Na svém Twitteru ústav připomněl, že vzorky jim budou dodávat zdravotnická zařízení a vyzval veřejnost, aby do vědeckého ústavu nechodila.

Testing of samples for the presence of SARS-CoV-2 has officialy the green light at @img_cas @Akademie_ved_CR. Amazing news, we are excited, that we can help! (NOTE: IMG is not the official sampling point for public, do not bring any samples to the areal!)https://t.co/ZwsPrtUFuC

— IMG - Institute of Molecular Genetics CAS (@img_cas) March 26, 2020

V minulých dnech získali povolení k analýzám vzorků také vědci v Biologickém centru AV ČR v Českých Budějovicích a také Centrum ALGATECH, třeboňské pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR (bude testovat odebrané stěry z Nemocnice Jindřichův Hradec).

Akademie věd ČR se podílí rovněž na mezinárodním projektu vývoje nového testu onemocnění COVID-19. Informovala o tom dnes předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová na Twitteru. 

1/4 Předsedkyně #AVČR Eva Zažímalová se dnes zúčastnila videokonference se zástupci Academia Sinica, zástupci TECO v Praze a české kanceláře v Taipei. Hl. tématem byla spolupráce na vývoji testu na #COVID19. Ten vzniká v laboratoři GRC v Academia Sinica pod vedením An-Suei Yanga. pic.twitter.com/rE9ovvlpFB

— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) March 26, 2020

Nejen biologové a chemici, ale i ekonomové

Speciální projekt IDEA anti COVID-19 spustili ekonomové z pracoviště Národohospodářského ústavu AV ČR, konkrétně z think-tanku IDEA při CERGE-EI. „V první fázi boje proti koronaviru pomáhali vládě a lidem lékaři, zdravotní sestry a epidemiologové, nyní přichází čas i pro nás - ekonomy. Chceme využít naše znalosti k tomu, aby co nejméně lidí přišlo o práci, aby se lidé netopili v dluzích, aby zkrachovalo co nejméně firem, aby se ekonomika po krizi co nejdříve navrátila k normálnímu chodu,“ uvádí Daniel Münich, výkonný ředitel think tanku IDEA.

Prvním příspěvkem je text Filipa Matějky: Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit, a pak ji znovu probudit, který si klade otázky, zda dokážeme už nyní odhadnout závažnost dopadů koronaviru a jaké hlavní kroky podniknout v následujících dnech.

Jsme na jedné lodi, říká předsedkyně AV ČR

„Akademie věd je na jedné lodi se všemi – a intenzivně se věnujeme tomu, co by mohlo pomoci. Molekulárněbiologicky zaměřené ústavy nabídly své znalosti a možnosti velkokapacitního testování na SARS-CoV-2. Naše ústavy také nabídly své zásoby ochranných pomůcek nemocnicím. Společnými silami situaci zvládneme,“ říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

1/2 #AVČR nabídla vládě možnost využít letounu Cessna (i s pilotem), které je ve vlastnictví Ústavu pro výzkum globální změny AV ČR.#Veda_proti_covidu pic.twitter.com/FzuONDu4I2

— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) March 18, 2020

Odborníci z Ústavu chemických procesů AV ČR testují materiály k výrobě ochranných pomůcek proti šíření virů. Používají k tomu speciální aparaturu, vyvinutou původně k ověřování filtrů pro kvalitu ovzduší. Analýza materiálů vychází z unikátní metody, kterou vědci úspěšně publikovali před několika lety v oborových časopisech. Dokázali tehdy, že je možné zcela konkrétně určovat, jak jsou různé materiály schopné zachycovat aerosolové částice o velikostech 20 až 400 nanometrů.

„Velikost viru, který způsobuje nemoc COVID-19, je zhruba 80 až 150 nanometrů, podle toho, jak moc je virus obalen dalšími látkami po vypaření vody z kapénky,“ říká Vladimír Ždímal, vedoucí oddělení chemie a fyziky aerosolů Ústavu chemických procesů AV ČR. „Když připravíme částice o stejné velikosti, jako má virus, můžeme určit, zda ho materiál dokáže zachytit,“ dodává Vladimír Ždímal. Vědci také aktuálně spolupracují s ČVUT a Technickou univerzitou v Liberci, které společně vyvíjejí novou generaci respirátorů české výroby.

Léky proti virům

Léčebné látky proti virovým nákazám dlouhodobě vyvíjejí vědci a vědkyně v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, na pracovišti, kde působil známý vědec Antonín Holý. Jeden z jeho žáků, biochemik Tomáš Cihlář je viceprezidentem pro virologii v americké společnosti Gilead Sciences, kde vznikl lék Remdesivir, současná naděje proti nemoci COVID-19.

Akademie pomůže s testováním populace

Už v předešlých dnech Akademie věd ČR informovala, že bude úzce spolupracovat na testování populace. „Jedním z nejdůležitějších opatření, jak zvládnout krizi způsobenou šířením nového koronaviru SARS-CoV-2, je zajistit dostatečné testování populace,“ upozorňuje Petr Dráber, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Pomoc s testováním koordinuje Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Úzkou součinnost při testování vzorků nabídly také Biologické centrum AV ČR, sídlící v Českých Budějovicích, a Biofyzikální ústav AV ČR v Brně. Fyziologický ústav AV ČR zapůjčil síti klinických laboratoří Spadia přístroj pro analýzu vzorků pomocí kvantitativní PCR. 

Školáci se doma zabaví vědou

Velkou pomocí jsou v současné situaci také spontánní aktivity popularizátorů Akademie věd ČR pro děti, rodiče a fanoušky vědy. Jedny z prvních nápadů přišly od vědců a vědkyň z Geofyzikálního ústavu AV ČR a Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Na svém Facebooku (a webu) zveřejnily tipy na výrobu 3D modelu sopky, resp. na jednoduché biologicko-chemické pokusy. Pokusy na doma, streamované přednášky, záznamy starších přednášek i tipy na zajímavé online čtení sdružuje nový web Věda na doma.cz a sociální sítě AV ČR pod hashtagem #Veda_na_doma.

Z reakcí na sítích je znát, že podobné aktivity lidé vítají. První „dětskou“ online přednášku Petra Brože z Geofyzikálního ústavu AV ČR o Marsu si online v jednom okamžiku pustilo a sledovalo více než 6000 lidí. Úspěšné jsou i další aktuální přednášky. Všechny najdete na webu projektu Věda na doma.

Činní jsou v tuto chvíli také psychologové, a to jak na sociálních sítích, tak v médiích, která odborníky z Psychologického ústavu oslovují. Příspěvek o tom, jak vydržet v karanténě, který vědci sepsali na základě izolačních studií (prováděných v rámci výzkumu Mars 500), sdílelo kolem 2500 čtenářů sítí.

Aktuální informace na #Veda_proti_covidu a #Veda_na_doma.

Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

• Akademie věd ČR navyšuje počty testů na přítomnost koronaviru
• Portál Laboratoře proti koronaviru pomůže v boji proti pandemii covid-19
• PODCAST: Houby zabíjejí i zachraňují životy
• Vznikla Česká mikrobiomová společnost, cílí na vztah mikrobioty a zdraví
• Vědci využívají řasy k recyklaci vzácných kovů
• Nové mikroskopické centrum pomůže v boji proti nemocem
• Vědci po 50 letech objasnili funkci molekul v RNA
• Ze zkumavky na pole: botanici diskutovali se šlechtiteli o nových metodách
• Bakterie dokážou ve svých buňkách torpédovat překážky v přepisu DNA
• Vědci vyvinuli geneticky modifikované slepice. Odolávají retrovirům