PODCAST: Houby zabíjejí i zachraňují životy
02. 04. 2020
Chřadnutí jasanů, upalování čarodějnic, smaženice, antibiotika a léky proti nádorům. Co je spojuje? Houby! O výzkumu hub pojednává druhý díl nového seriálu podcastů Akademie věd ČR, na detaily i zajímavosti ze světa hub se v něm ptáme Miroslava Kolaříka z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Podcasty připravujeme v rámci projektu Věda na doma, který jsme spustili v době koronavirové pandemie.
Podcast si lze poslechnout na několika dalších platformách:
Přečtěte si také
- Akademie věd ČR navyšuje počty testů na přítomnost koronaviru
- PŘEHLEDNĚ: Jak Akademie věd ČR pomáhá v boji proti koronavirové nákaze
- Portál Laboratoře proti koronaviru pomůže v boji proti pandemii covid-19
- Vznikla Česká mikrobiomová společnost, cílí na vztah mikrobioty a zdraví
- Vědci využívají řasy k recyklaci vzácných kovů
- Nové mikroskopické centrum pomůže v boji proti nemocem
- Vědci po 50 letech objasnili funkci molekul v RNA
- Ze zkumavky na pole: botanici diskutovali se šlechtiteli o nových metodách
- Bakterie dokážou ve svých buňkách torpédovat překážky v přepisu DNA
- Vědci vyvinuli geneticky modifikované slepice. Odolávají retrovirům
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.