Nacházíte se

Aktuality

Objevovat přímo virové částice koronaviru SARS-COV-2 na rozdíl od náročného zjišťování protilátek v těle pacientů prováděním tzv. rychlotestů by mohla v dohledné době umožnit technologie vyvíjená skupinou Hany Lísalové z Oddělení optických a biofyzikálních systémů Fyzikálního ústavu AV ČR.

Začínal v Turnaji mladých fyziků jako účastník, ale postupně přešel z pozice účastníka do role hodnotícího a nyní se Hynek Němec podílí i na organizaci celé akce. Nadané středoškolské studenty učí, že věda nezačíná dosazením do vzorečku a nekončí vyřešením fyzikálního problému. Velký podíl na úspěchu vědce má i formulace fyzikálního problému, ale zejména finální prezentace výsledků odborné i laické veřejnosti. To platí i pro Turnaj mladých fyziků, který je jeho další srdcovou záležitostí stejně jako jeho vědecká činnost na Fyzikálním ústavu.

Tým českých vědců poprvé demonstroval řízený přenos...

Jedním z předpokladů spokojenosti na pracovišti je možnost skloubení kariéry a rodinného života. Nelehký úkol na jehož řešení se jako zaměstnavatel úspěšně podílí Fyzikální ústav. Nedávno zprovozněné návštěvní místnosti s vybavením pro děti kouzlí úsměv na tváři rodičů i jejich potomků.

Stanislava Šafratu lze bez nadsázky považovat za otce kryogeniky a fyziky nízkých teplot v bývalém Československu. Narodil se 9. 9. 1925 v Osturni, navštěvoval Reálné gymnázium v Bratislavě a Vyšší průmyslovou školu v Praze. V roce 1949 absolvoval Přirodovědeckou fakultu UK v Praze, kde o tři roky později ukončil vědeckou aspiranturu z fyziky. Jeho vědecký rozhled a aktivity měly vždy velmi široký záběr, o čemž svědčí i monografie V. Petržílka, S. Šafrata: Elektřina a magnetismus, vydaná v roce 1953.

Rychlé rozpínání vesmíru nebo temná energie, pojmy formulované relativně nedávno jako hypotézy, možná nemají žádný reálný základ. Spor profesora Subira Sarkara o významu důkazů, které pozorováním supernov získal tým nobelistů v roce 2011, stále pokračuje. Žhavé téma workshopu Multimessengers@Prague, kde nám profesor Sarkar poskytl následující rozhovor.

Polovina Nobelovy ceny za fyziku pro rok 2019 byla udělena americkému kosmologovi Jamesu Peeblesovi za „teoretické objevy ve fyzikální kosmologii“. Aby přelomový význam tohoto objevu byl pochopitelný a abychom docenili, jak těžko se rodila myšlenka, že vesmír má počátek v čase, musíme začít před sto lety a připomenout dva klíčové objevy, které objevu reliktního záření předcházely, a několik osobností, které při tom hrály klíčové role.

Zatímco dosavadní mobilní sítě využívají frekvencí do 2.5 GHz, budoucí mobilní sítě 5. generace (tzv. 5G) budou pracovat ve frekvenčním oboru 24 až 72 GHz. To umožní přenosovou rychlost dat až 20 gbps (gbps je zkratka miliardy bitů za sekundu). Základem 5G technologie jsou filtry vysokých frekvencí založené na materiálech s vysokou elektrickou laditelností permitivity a nízkými dielektrickými ztrátami.

Doktor Karel Jungwirth se stal v pořadí devátým emeritním vědeckým pracovníkem Akademie věd z Fyzikálního ústavu. Jmenovací dekret převzal 19. prosince z rukou ředitele ústavu Michaela Prouzy. Při této příležitosti jsme se s bývalým ředitelem Fyzikálního ústavu bavili o slastech a strastech vědeckého života.

Stránky