Previous Next
Víra v očividné poznání aneb Co s literaturou v době nedůvěry v slovo? MARIE ŠKARPOVÁ Lenka Řezníková si v knize Ad maiorem evidentiam. Literární reprezentace „zřejmého“ v textech J. A....
Nový pohled na počátky českého knihtisku VÁCLAV BOK Kamil Boldan, náš přední knihovědec specializovaný na studium prvotisků, předkládá po řadě odborných článků a...
Za Vlastimilem Válkem ZUZANA URVÁLKOVÁ „Vzpomínky jsou jediný ráj, z něhož člověka nelze vyhnat.“ Jean Paul Úmrtím doc. PhDr. Vlastimila...

V nakladatelství Akropolis vyšla publikace Interpretace textů (nejen) ke státní maturitě, kterou spolu s kolektivem připravil Robert Ibrahim.

 Publikace by měla v první řadě sloužit jako pomůcka k přípravě na ústní část nové maturitní zkoušky z češtiny. Ambicí je navázat na známé, ale dnes již obtížně dostupné publikace Rozumět literatuře 1 (M. Zeman a kol.) nebo Slovník básnických knih (M. Červenka, V. Macura, J. Med a Z. Pešat). Interpretace textů se od nich však ve dvou podstatných věcech liší: za prvé se kromě textů literárních zabývá poprvé také texty neliterárními, za druhé výklad je vždy založen na rozboru úryvků nebo kratších textů, jejichž otištění předchází vlastnímu rozboru a interpretaci. Cílem interpretace uměleckého textu nebylo poskytnout „definitivní a správné“ řešení, které by se student měl ke zkoušce naučit, ale spíše ukázat, jak je text „udělán“ a jak může být čten. Při rozboru neuměleckých textů byl důraz kladen na rozbor stylistický, v některých případech také na jejich srovnání s textem uměleckým. Umělecké texty byly vybrány s ohledem ke katalogu požadavků pro maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury, neumělecké texty byly vybrány tak, aby vhodně reprezentovaly základní funkční styly.