Previous Next
Víra v očividné poznání aneb Co s literaturou v době nedůvěry v slovo? MARIE ŠKARPOVÁ Lenka Řezníková si v knize Ad maiorem evidentiam. Literární reprezentace „zřejmého“ v textech J. A....
Nový pohled na počátky českého knihtisku VÁCLAV BOK Kamil Boldan, náš přední knihovědec specializovaný na studium prvotisků, předkládá po řadě odborných článků a...
Za Vlastimilem Válkem ZUZANA URVÁLKOVÁ „Vzpomínky jsou jediný ráj, z něhož člověka nelze vyhnat.“ Jean Paul Úmrtím doc. PhDr. Vlastimila...

Ve dnech 15.–16. listopadu 2018 se v  Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR (Na Florenci 1420/3, Praha 1) koná mezinárodní vědecká konference Jak psát transkulturní literární dějiny?

Konference se zaměřuje na otázku, jak se v minulosti psaly a jak by se v budoucnosti mohly psát dějiny vícero literárních kultur v různých jazycích, jež koexistovaly na území českých zemí, resp. jiných multietnických regionů. Sílící zájem o transkulturní vztahy mezi literaturami v minulých letech a řada bohemistických a germanistických projektů na tomto poli vytváří dnes potřebu ohlédnout se, zmapovat a kriticky zhodnotit literárněhistorické nástroje popisu těchto vztahů. Poté, co se literární dějepisectví v minulosti vyrovnávalo s kritikou „velkých vyprávění“, s impulzy narativní kritiky a s problematikou komparativní metody, vyvstává nyní před námi výzva psaní transkulturních literárních dějin.

Konference si proto klade tři cíle:

1) prozkoumat nejvýraznější přístupy, jimiž se v minulosti bohemisté, germanisté či klasičtí filologové vypořádávali s koexistencí odlišných lingvoliterárních kultur na území dnešní České republiky;

2) představit konkrétní literárněhistorické projekty syntetizujícího charakteru, které se potýkaly s obdobnými problémy v různých multietnických regionech Evropy;

3) zmapovat, kriticky zhodnotit a prohloubit konkrétní metodologické přístupy a koncepce, které by mohly být produktivní pro další psaní interkulturních literárních dějin, počínaje modely kulturního transferu nebo histoire croisée, přes metafory mostů, prostředníků a třetích prostorů až po problematiku regionalismu či paralelních literárních polí.

Účast na konferenci přislíbily čelné osobnosti bohemistiky a germanistiky, slovakistiky i slavistiky (s bohemikálním zaměřením) z České republiky, Německa a Rakouska. Konferenčními jazyky bude čeština, příp. slovenština, a němčina. Konference bude simultánně překládána.

Široká odborná a zainteresovaná veřejnost je srdečně zvána!

PLAKÁT