Řešené projekty
Breaching the walls. We do need education! (2019–2021, Education, Audiovisual and Culture Executive Agency)
The fall of the Berlin Wall is one of the most important and significant event in Twentieth-Century Europe. Above all, it is the symbol of the re-appropriation of individual rights and freedoms by the former Soviet bloc citizens who were struggling to get more democracy in their own countries. Based on an entangled perspective and an oral history approach, the project aims, on the one hand, to investigate personal and national-based memories of the fall of the Berlin wall and of the democratic claims in the former Eastern bloc countries. On the other one, the project aims to actively involve young generations in a critical and pro-active reflection about the modern basis of European societies that can help them to better understand today’s European political dynamics and to face new barriers that are increasingly crossing the field of social and civil rights. Approaching the multifaceted relationship between memory, European values and today’s European challenges, participants will be more aware of the importance of collecting memories and transmitting them to new generations, more conscious of the founding principles of modern European citizenship (representative democracy, civil rights, welfare state, peace) and more open to international and intercultural exchanges. Project is solved by Fondazione Gramsci Emilia-Romana Onlus (Bologna, Italy) in cooperation with Municipality of Tirana (Tirana, Albania), Past/Not Past Paris (Paris, France), The History Meeting House (Warsaw, Poland) and University of Bielefeld (Bielefeld, Germany). More information…
Genocida, poválečná migrace a sociální mobilita: provázanost zkušenosti Romů a Židů (2019–2023, EXPRO)
Projekt se věnuje dějinám a současnosti židovských a romských komunit na územích předválečného Československa v komparativní perspektivě a při využití konceptů ze studia holocaustu a genocid a sociálně antropologických konceptů marginality. Nacistická genocidní politika zasáhla a proměnila kulturu, sociální složení, náboženství a geografii obou skupin obětí a vytvořila tím přelom, který zásadně ovlivnil pozdější geografickou i sociální mobilitu obou skupin. Jedině mezioborový přístup – propojením sociologie, antropologie a historie – nám pomůže vytvořit integrovanou analýzu romské a židovské zkušenosti ve dvacátém a dvacátém prvním století ve střední Evropě. Mezinárodní a multidisciplinární tým expertů na židovská a romská studia se zaměří na propojenou zkušenost Židů a Romů během války, po válce, s důsledky až do dneška. Více…
Problematika pracovních cest z Československa do zahraničí v letech 1945–1989 (2019–2021, GA0/GA)
Projekt reaguje na vzrůstající zájem o poznávání sociálních a kulturních aspektů života v éře tzv. komunistických režimů v bývalé střední a východní Evropě. Z tohoto širokého rámce vybírá problematiku pracovních cest občanů bývalého Československa do zahraničí, kterou zpracovává z historické perspektivy, s interdisciplinárními přesahy. Přispěje tak k rozšíření horizontů poznání o charakteru společnosti v Československu v období po druhé světové válce. Výstupy projektu prohloubí poznání problematiky pracovních cest, a to včetně jejího začlenění do dobových rámců politických, hospodářských, sociálních a kulturních dějin. Výsledky bádání budou také konfrontovány s relevantními zahraničními pracemi a reflektovány v mezinárodním kontextu. Vedle primárního výzkumu (především archivní výzkum a realizace orálněhistorických rozhovorů) a zpracování publikačních výstupů (tematická monografie, kolektivní monografie, odborné studie) bude pozornost věnována také metodologickým a teoretickým otázkám bádání a popularizačně-pedagogické činnosti. Více…
Mezi stalinismem a globálním infrastrukturalismem: Vliv globální vědy za studené války na československou vědní a mezinárodní politiku, 1945–1989 (2019–2021, GA0/GA)
Projekt má za cíl analyzovat vliv globálních vědeckých projektů a velkých infrastruktur na proměnu vědní a mezinárodní politiky v Československu v letech 1945- 1989, včetně jejich vlivu na formování expertních kultur před 1989.Výzkumné infrastruktury a práce s daty, informacemi byly před rokem 1989 velmi často předmětem vysokých diplomatických jednání a právě období studené války je nejlepším příkladem k analýze sociální role vědy a její vliv na demokratizaci komunistických/totalitárních režimů. Analyzovány budou Mezinárodní geofyzikální rok (1957-58), Mezinárodní biologický program (1964-74), Mezinárodní hydrologická dekáda (1964-74) a návazné dlouhodobé programy Člověk a biosféra (1975-dosud) a Mezinárodní hydrologický program (1975-2021). Základní otázky se odvíjí od problému přístupu k nezávislým datům, vědeckým znalostem a metodám. Jaký byl jejich vliv na proměnu vědní a mezinárodní politiky a jaký byl její vliv formování nezávislých expertních kultur? Více…
Armáda jako nástroj socializace: Reflexe fenoménu základní vojenské služby v českých zemích, 1968–2004 (2019–2021, GA0/GA)
Projekt se zaměřuje na fenomén základní vojenské služby v českých zemích v letech 1968- 2004. Výzkumná hypotéza vychází z předpokladu, že institut základní vojenské služby představuje jeden z významných nástrojů, jehož prostřednictvím vládnoucí moc disciplinuje a indoktrinuje své občany k obraně stávajícího řádu. Zkoumány proto budou především diskursivní proměny legitimizačních a narativních strategií, které byly v této souvislosti uplatňovány a jejich dopad na několik generací českých mužů, včetně sociokulturního významu vojenské služby v širší perspektivě. Po teoretické stránce projekt vychází z konceptu Lynnova kulturálního modelu vojenských dějin za využití kombinace metod tradiční militární historiografie, historické antropologie a etnologie. Více…
Evolucionalismus, nacionalismus a rasismus v české a slovenské vědě (1882–1948): dialog mezi sociálněvědními obory a biologií (2019–2021, GA0/GA)
Projekt se zaměří na zmapování mezioborové spolupráce, komunikační sítě a veřejného ohlasu českých a československých kulturních a biologických věd o člověku s důrazem na situaci v rámci fyzické antropologie, etnologie a historie v letech 1882-1948. Československá věda má na kontě jedno opomíjené prvenství: první evropský protest proti vědecky prosazovanému rasismu. Roku 1934 byla za podpory nadace Čechoameričana Aleše Hrdličky vydána publikace Rovnocennost evropských plemen a cesty k jejich ušlechťování, na níž se podíleli jak fyzičtí antropologové, tak etnologové, archeologové a literární historikové. Cílem interdisciplinárně založeného výzkumného týmu bude přezkoumat a propojit doposud převážně izolované mapování dějin přírodních a „duchovědných“ oborů a na podkladě aktuální metodologie dějin vědy zasadit proměny domácí fyzické antropologie, etnografie, historiografie a archeologie do vzájemného a širšího, středoevropského a světového kontextu. Výsledek bude shrnut v sérii studií a ve dvou monografiích. Více…
Pohyblivé hranice diktatury ve světle stížností a anonymních dopisů československých občanů v letech 1948 až 1989 (2019–2021, GA0/GA)
Grantový projekt je zaměřen výzkum, analýzu a interpretaci specifického segmentu komunikace a interakce mezi společností a režimem v letech 1948-1989. Byly jím desetitisíce rozmanitých stížností, žádostí a udání, jimiž se občané obraceli na státní, stranické, odborové či jiné režimní struktury. Obsah a podoba těchto písemností, ale také reakce mocenských orgánů se měnila a byla podmíněna vývojem zahraničněpolitické i vnitropolitické situace. S využitím těchto materiálů lze nejen rekonstruovat a pochopit proměnlivé hranice a podoby prostoru svébytného jednání mezi režimem a občany, ale i osvětlit formy a možnosti prosazení individuálních a skupinových zájmů a požadavků. Lze na nich vyložit, jak občané režim vnímali, co od něho očekávali a současně sledovat podoby režimní reakce, pohybující se na rozsáhlé škále od absolutního mocenského nároku vynucovaného represemi až po zohlednění autentických společenských zájmů a nucené přizpůsobování vlastní strategie. Více…
Identifikace a trvalá dokumentace kulturní, krajinné a sídelní paměti obce – na příkladu zaniklých sídel Moravy a Slezska (2018–2022, MK0/DG)
Cíle projektu: – tvorba databáze sídel zaniklých mezi lety 1945-1989 na území Moravy a Slezska a jejich kategorizace, – analýza a hodnocení současných funkcí zaniklých sídel v krajině, jejich role jako místa v historické paměti včetně identifikace úlohy těchto pamětních míst jako prostoru různých společenských aktivit, – vizualizace zaniklých sídel v souhranném mapovém podkladu (vytvoření interaktivní mapy zaniklých sídel Moravy a Slezska), – detailní vizualizace změn sídelní a krajinné struktury ve vybraných mikroregionech (vytvoření map se specializovaným obsahem), – výběr reprezentativních území pro identifikaci a trvalou dokumentaci obrazu krajiny bezprostředně před, v průběhu zániku sídla a následného vývoje krajiny formou tzv. Moderní kroniky obce, včetně 3D vizualizace, – tvorba webové aplikace (na bázi software) Moderní kronika obce s univerzálním použitím pro všechny obce, – tvorba certifikované metodiky zaměřené na prezentaci zaniklých sídel v českém pohraničí ve výstavní činnosti a muzejních expozicích, – sestavení metodiky tvorby Moderní kroniky obce pro knihovníky, učitele, samosprávu a místní spolky (manuál k webové aplikaci), – prezentace a popularizace výsledků výzkumu a vytvořených podkladů v regionech a ve výuce, – zhodnocení lokálních sbírek a archivních pramenů uložených v regionálních muzeích, okresních archivech apod. a jejich propojení s nově získanými poznatky. Více…
Právní, historické a společenskovědní aspekty nových a tradičních menšin v České republice (2018–2021, MK0/DG)
Projekt navazuje na projekt NAKI Problémy právního postavení menšin a jejich dlouhodobý vývoj (2012–2015), částečně i na projekt NAKI Slezsko: Pamět – identita – region (2011–2015). Využita bude i široká spolupráce s ústředním orgánem ČR pro menšiny – Radou vlády pro národnostní menšiny. V rámci projektu lze rozlišovat především celostátní a regionální aktivity, které budou navzájem provázány. U aktivit zaměřených na celé území státu, případně i na komparace, tvoří základ aspekty právní, sociální a historické. Na PF UK bude fungovat početný tým, který bude zpracovávat právní problémy týkající se menšin, což zasahuje do různých právních odvětví. Ke klíčovým sledovaným aspektům studovaným na celostátní úrovni, ale v úzké vazbě na regionální výzkumy bude patřit vznik nových menšin a jejich právní a sociální postavení v rámci české společnosti. To bude porovnáno s pojmem tzv. tradičních menšin spojených se vznikem ČSR v roce 1918. U regionálních výzkumů bude sledován zejména historický a sociální vývoj jednotlivých entit ve vybraných obcích severozápadu Čech, Slezska a severní Moravy a východu středních Čech od roku 1945 až po současnost, kde budou nastíněny i aktuální problémy. Základní výzkum týkající se nejnovější historie menšin je nezbytný i pro právní řešení jejich postavení. Největší menšiny v České republice vznikly v zásadě až přistěhováním po roce 1945 a tento proces pokračuje i v současnosti a je spojen s klíčovým problémem migrace. Více…
Média kulturní opozice v Československu (2018–2021, MSM/LT)
Cílem předkládaného projektu je rozvoj výzkumných aktivit, které budou korespondovat se záměry zahájené celoevropské akce COST NEP4DISSENT. New Exploratory Phase in Research on East European Cultures of Dissent. Její snahou je iniciovat novou přelomovou etapu výzkumu kulturního disentu a vytvořit platformu pro jeho propojený, nadnárodní a multidisciplinární výzkum včetně důrazu na inovativní a efektivní šíření výsledků tohoto bádání a spolupráci s dalšími relevantními odborníky a zástupci z praxe (archiváři, kurátoři, vzdělávací lektoři). Český vědecký tým, jejž tvoří zástupci tří pracovišť Akademie věd ČR, do akce NEP4DISSENT integruje společný výzkumný projekt Média kulturní opozice v Československu. V rámci něj se zaměří na bádání v oblasti intelektuálních dějin zejména období tzv. normalizace v Československu. Jeho těžiště bude představovat výzkum a interpretace nezávislých literárních, kulturních a intelektuálních aktivit v jejich proměnách, různých podobách a interakcích jak vzájemných, tak vůči proměňující se politické situaci, oficiálnímu diskursu či vládnoucí ideologii. Rozdíl a obohacení oproti stávajícímu stavu bádání tkví mimo jiné v důrazu na reinterpretaci oficiálních diskursů v každodenní praxi. Společenskovědní mezioborová součinnost na národní úrovni a vzájemné obohacování výzkumu českého a výzkumu ostatních evropských účastníků akce COST přinese nové cenné impulsy do bádání o kulturním disentu. Zároveň přispěje k hlubší odborné reflexi tohoto, v domácím vědeckém milieu dosud zčásti opomíjeného, fenoménu v celoevropském měřítku. Více…
Historylab: využití technologií k rozvoji historické gramotnosti (2018–2021, TA0/TL)
Cílem projektu je vývoj a aplikace inovativních softwarů pro výuku historických témat, jež zefektivní dosažení vzdělávacích cílů stanovených v RVP v oblasti Člověk a společnost. Vznikne specializované multimediální prostředí, jež bude přes standardní rozhraní schopné komunikovat s běžně rozšířenými Learning Management Systems a zefektivní interakci mezi učitelem a žákem. Bude obsahovat výukové objekty organizované dle architektury metadat provázaných s principy moderní didaktiky. Prostředí bude uživatele vést k tomu, aby si postupnými kroky osvojovali metody kritické práce s historickými prameny a koncepty, s nimiž pracuje moderní didaktika a historiografie. Prostřednictvím řízení uživatelského chování v aplikaci podpoří implementaci inovativní učební metody do cílového prostředí. Více…
Evropské dějiny reloaded: Správa a apropriace digitálního audiovizuálního dědictví (2018–2020, MSM/8F)
Cíle řešení: vyhledávání a stopování apropriovaného digitálního dědictví; výzkum narativů evropských dějin v apropriovaném digitálním dědictví; digitální etnografie apropriace dědictví a vliv na identitu uživatelů; výměna znalostí, management a kontrola kvality. Více…
Articulating the free market: A cultural history of the economic transformation in Central Europe, 1989–1999 (2018–2020, Horizon 2020, Individual Fellowships)
This project excavates how cultural production was influenced by and interacted with the introduction of free market mechanisms in Central Europe after 1989. Concentrating specifically on the 1990s, it argues that this decade now deserves to be studied historically, rather than being understood as part of a present “post-communist” condition. The collapse of state socialism and (re)instatement of democracy has been theorised from an economic, political, and social perspective, but its significance for cultural production has been neglected. This project analyses how this economic change was perceived and rooted in society through cultural representations. Specifically, it investigates how the fields of cinema and television responded to the introduction of a free market economy in Poland, Czech Republic, and Slovakia. Its main object of investigation is the reciprocal relationship between the effects of economic change on cultural production and this production as an agent in economic change. The proposed research will attend to the cultural dimension of the economic transformation in order to understand the symbolic meanings and narratives that gave the economic and political changes coherence and social validity at the time. More…
Vodní socialismus: Voda, životní prostředí a socialistické panství v Československu (2018–2020, GA0/GJ)
Voda představuje omezený a nenahraditelný přírodní zdroj nezbytný pro lidskou existenci na biologické úrovni, stejně jako pro hospodářský rozvoj a trvale udržitelné přírodní prostředí. Projekt výzkumu vodohospodářské politiky tak umožňuje v interdisciplinárním rámci environmentálních dějin, soudobých dějin a dějin vědy a techniky reinterpretovat vztahy mezi společností, životním prostředím a státem, resp. státním socialismem, v kontextu dominantní socialistické modernity 60. let 20. století a stabilizace technokratického socialismu o dekádu později. Za účelem poznání vnitřních mechanismů socialistického systému správy vod bude oficiální vodohospodářská politika analyzována jak na mezinárodní a národní úrovni (RVHP, vláda, státní správa, občanské iniciativy), tak také na příkladu lokální studie poslední realizované stavby rozsáhlé vodní kaskády za socialismu (vodní dílo Nové mlýny, 1947–1992). Více…
Příslušníci německé branné moci v řadách čs. armády za druhé světové války jako příklad marginalizace v procesu tvorby historické paměti (2018–2020, GA0/GA)
Projekt má přispět ke zkoumání důvodů a projevů cílené marginalizace „nepohodlných“ aspektů (skupin) v rámci vytváření kolektivní paměti. Modelem je velká skupina československých občanů, během druhé světové války nuceně povolaných ke službě v německé branné moci, kteří se posléze přesto stali vojáky československé armády v zahraničí. Skutečnost, že občané okupovaných zemí v relativně masovém měřítku sloužili v nepřátelských ozbrojených silách, představovala fakt, který se státní orgány, propagandistický aparát i společnost jako taková snažily marginalizovat nebo zcela potlačit. Projekt se mimo jiné zaměří právě na způsoby a průběh marginalizace skutečné účasti těchto osob na zahraničním odboji při procesu tvorby obecného obrazu odboje. Zásadní částí projektu bude spolupráce s odborníky ze zahraničí, které přinese srovnání sledovaného fenoménu v mezinárodním kontextu. Více…