Publikace přináší profily více než osmdesáti básnických, prozaických a dramatických děl, která vstoupila do kontextu českého literárního vývoje (tvořeného samozřejmě i literaturou exilovou a samizdatovou) až po roce 1989, v mimořádné periodě znovuscelení , pro niž v dějinách moderní české literatury neexistuje analogie. Kromě prací autorů dnes již klasických (B.Hrabal, J.Škvorecký, M.Kundera aj.) patří zde významné místo zástupcům literatury experimentální či tzv.postmoderní (M.Ajvaz, P.Rákos, D.Hodrová aj.) i nejpozoruhodnějším mladým debutantům devadesátých let (J.Balabán, M.Urban, B.Trojak, K.Rudčenková).
Previous
Next
Víra v očividné poznání aneb Co s literaturou v době nedůvěry v slovo?
MARIE ŠKARPOVÁ
Lenka Řezníková si v knize Ad maiorem evidentiam. Literární reprezentace „zřejmého“ v textech J. A....
Nový pohled na počátky českého knihtisku
VÁCLAV BOK
Kamil Boldan, náš přední knihovědec specializovaný na studium prvotisků, předkládá po řadě odborných článků a...
Za Vlastimilem Válkem
ZUZANA URVÁLKOVÁ
„Vzpomínky jsou jediný ráj, z něhož člověka nelze vyhnat.“ Jean Paul
Úmrtím doc. PhDr. Vlastimila...