Previous Next
Víra v očividné poznání aneb Co s literaturou v době nedůvěry v slovo? MARIE ŠKARPOVÁ Lenka Řezníková si v knize Ad maiorem evidentiam. Literární reprezentace „zřejmého“ v textech J. A....
Nový pohled na počátky českého knihtisku VÁCLAV BOK Kamil Boldan, náš přední knihovědec specializovaný na studium prvotisků, předkládá po řadě odborných článků a...
Za Vlastimilem Válkem ZUZANA URVÁLKOVÁ „Vzpomínky jsou jediný ráj, z něhož člověka nelze vyhnat.“ Jean Paul Úmrtím doc. PhDr. Vlastimila...

 

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

Badatelské zaměření:

Literatura 1770–1848, dějiny vědy, teorie dějepisectví, kulturní teorie, paměťová studia.

 

Studium a stáže:

České dějiny FF UK (Mgr 2008–2013), Ústav germánských studií FF UK (Bc 2007–2012), doktorské studium České dějiny (2013–2016) a Ústav germánských studií (2013 – dosud neukončeno), pravidelné pobyty Universität Konstanz.

 

Zaměstnání:

Od 2014 Filozofický ústav AV ČR, Kabinet pro klasická studia (Projekt Johann Peter Cerroni a historia litteraria jeho doby), překlady z němčiny.

 

Výběrová bibliografie:

  • Dedikace jako symbolický kód loajality ve vědě osvícenské a předbřeznové doby. In: P. Machalíková, V. Petrbok (eds.): Neviditelná loajalita? Rakušané, Němci, Češi v české kultuře 19. století. Praha: Academia, 2016, s. 70–79.
  • Historia litteraria v paradigmatech německojazyčného osvícenského dějepisectví. In: J. Förster, O. Podavka, M. Svatoš (eds.): Historia litteraria v českých zemích od 17. do počátku 19. století. Praha: Filosofia, 2015.
  • Matyáš Kalina z Jäthensteinu, poslední ze zástupců historia litteraria. In: tamtéž.
  • Herrman z Herrmannsdorfu, rhizomatický myslitel a kosmopolitní patriot. In: tamtéž.
  • Paměť v Čechách. In: A. Kratochvil (ed.): Paměť a trauma pohledem humanitních věd. Komentovaná antologie teoretických textů. Praha: Filosofia, 2015, s. 31–44; s L. Antošíkovou.
  • Tělesnost a citát. Stabilizátory vzpomínky u Jakuby Katalpy a Reinharda Jirgla. Česká literatura, 2/2015, s. 559–572.
  • Techniky transgrese. Cenzura jako tvůrčí prvek erotismu v románech Johanna Friedricha Ernsta Albrechta. In: M. Wögerbauer, P. Píša, P. Šámal, P. Janáček (eds.): V obecném zájmu. Cenzura a regulace literatury v moderní české kultuře 1749–1938, sv I. Praha: Academia, 2015, s. 207–219.
  • Uzel na kapesníku. Vzpomínka a narativní konstrukce dějin. In: Týž, M. Poliaková, J. Raška (eds.): Uzel na kapesníku. Vzpomínka a narativní konstrukce dějin. Praha: Filozofická fakulta UK, 2014, s. 7–14.
  • Vzpomínáme na vzpomínku. Kultura vzpomínání jako překlad a trvání. In: N. Maslowski, J. Šubrt (eds.): Kolektivní paměť. K teoretickým otázkám. Praha: Karolinum, 2014, s. 155–169.
  • Stopa. Dějiny – teorie – kritika, 2/2014, s. 212–230.
  • Veřejná nitra. Afekt a výraz v kolegiu Karla Heinricha Seibta. Cornova, 1/2014, s. 61–81.
  • Dějiny zachycené v síti. Odsun/vyhnání v hypertextu Wikipedia. Dějiny – teorie – kritika, 1/2014, s. 93–107.
  • Seznamy vesnických boháčů sestavované v letech 1952–1953 na Šternbersku. Olomoucký archivní sborník, 8/2010, s. 98–114.

Překlady

  • H. Welzer: Komunikativní paměť a z čeho se skládá. In: A. Kratochvil (ed.): Paměť a trauma pohledem humanitních věd. Komentovaná antologie teoretických textů. Praha: Filosofia, 2016 (v tisku).
  • C. Leggawie: Sedm kruhů evropské paměti. In: tamtéž.
  • M. Weinberg: Historický přehled. In: tamtéž.
  • R. Makarska: Regionalismus, plurikulturalita a vícejazyčnost nové středoevropské literatury. Česká literatura, 6/2014, s. 784–800.
  • T. Lorenz: Družstevnictví střední a východní Evropy v procesu utváření národních společností 1850–1940. Pokus o periodizaci. Moderní dějiny: časopis pro dějiny 19. a 20. století, 1/2013, s. 1–18.