V rámci Týdne vědy a techniky nabídli veřejnosti přednášky s literární tematikou Vojtěch Malínek, Dalibor Dobiáš a Eduard Burget z ÚČL AV ČR.
Vojtěch Malínek: Bibliografie české literární vědy
7. listopadu v 9:00 hodin, Ústav pro českou literaturu AV ČR, Na Florenci 3, Praha 1
Příspěvek představí bibliografické databáze Ústav pro českou literaturu AV ČR s důrazem na nedávno zdigitalizovanou lístkovou kartotéku Retrospektivní bibliografie české literatury. Kartotéka byla při digitalizaci obohacena o OCR přepisy jednotlivých lístků a je prezentována ve speciální webové aplikaci, která badatelům nabízí řadu nadstavbových funkcí (fulltextové vyhledávání, editace a strukturace dat, systém uživatelských hlášení atp.)
13. listopadu v 17 hodin, Vědecká knihovna v Olomouci, Bezručova 3, Olomouc
Příspěvek představí bibliografické databáze ÚČL s důrazem na nedávno zdigitalizovanou lístkovou kartotéku Retrospektivní bibliografie české literatury. Kartotéka byla při digitalizaci obohacena o OCR přepisy jednotlivých lístků a je prezentována ve speciální webové aplikaci, která badatelům nabízí řadu nadstavbových funkcí (fulltextové vyhledávání, editace a strukturace dat, systém uživatelských hlášení atp.).
PhDr. Dalibor Dobiáš, Ph.D.: Jaroslav Vrchlický (1853-1912-2012). K stému výročí úmrtí
8. listopadu v 9 hodin, Ústav pro českou literaturu AV ČR, Na Florenci 3, Praha 1
Přednáška při příležitosti letošního 100. výročí úmrtí Jaroslava Vrchlického nabídne sondy do jeho rozsáhlého literárního, překladatelského a kritického díla. Vedle hodnot, které ve Vrchlického tvorbě nalézala jeho doba, připomene i další aktualizace tohoto autora a bude diskutovat také to, čím Jaroslav Vrchlický zaujímá dnešní čtenáře.
PhDr. Eduard Burget: Kdo je tady fašista? Insigniáda a čeští spisovatelé
8. listopadu v 13:30 hodin, Ústav pro českou literaturu AV ČR, Na Florenci 3, Praha 1
Události spojené s předáním univerzitních insignií v roce 1934 vyvolaly četné polemiky mezi českými spisovateli, které vyvrcholily publikováním Manifestu českých a slovenských spisovatelů, na který reagovali autoři sympatizující s nacionalistickými studenty vydáním Slova k československému národu. Insigniáda přispěla k polarizaci české společnosti a především k vyhranění části spisovatelské obce, jež začala veřejně inklinovat k projevům českého fašismu.