Archeologie se nerada zabývá těmi stránkami lidské minulosti, které v archeologických nálezech nezanechaly jasné svědectví, byť není pochyb o tom, že neoddělitelně patřily k životu dávných lidí. Nedávná identifikace prubířských kamenů, v literatuře pokládaných za brousky, představuje zásadní krok při poznávání širokého spektra stránek archaických společností. Evropské sbírky evidují stovky tisíc takových artefaktů od eneolitu do raného středověku. Chemická mikroanalýza otěrů kovů dochovaných na prubířských kamenech dovoluje určit, s jakými kovy dávní Evropané rozličného sociálního postavení zacházeli, a zejména, jaké kovy vyráběli. Kromě drahých a jiných neželezných kovů byly na prubířských kamenech pomocí elektronové mikroskopie identifikovány i kovy a slitiny, jejichž znalost se pro předindustriální období nepředpokládala. Klíčové jsou otěry niklu, jejichž výskyt se omezuje na nálezy z hrobů nejvyšší elity, někdy vybavených také kovářským nářadím. Tyto nálezy otevírají cestu k poznání rituálního jednání jako prostředku zachování stability archaických společností.