Vrbno, okr. Mělník – předstihový záchranný archeologický výzkum v souvislosti se budováním inženýrských sítí v intravilánu obce a zejména v okolí románského kostela sv. Kříže.

Výzkum v intravilánu Vrbna (obr. 1) přinesl zásadní poznatky pro studium zejména raně středověké farní organizace, sídel mocných ve venkovském prostředí nebo pro vývoj půdorysného uspořádání středověké vsi. Tyto poznatky se v budoucnu stanou předmětem samostatné monografie. Výzkum probíhal v obtížných podmínkách nedostatečného finančního zajištění a omezeného času. Jeho úspěšná realizace by nebyla možná bez podpory Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou UKFF (prof. J. Klápště) a vedení ArÚ AV ČR. Zavázáni jsme rovněž osobnímu nasazení studentů ÚPRAV UKFF (obr. 14; 15). Z pozoruhodných objevů zmiňme především:

1) Pozůstatky rozsáhlého raně středověkého pohřebiště obklopujícího románský kostel Povýšení sv. Kříže (obr. 2-7). Předběžné datovaní pohřebiště na závěr 11. století až do 2. třetiny 13. století se opírá o nálezy mincí (příklady na obr. 8-10) a řadu terénních pozorování. Prozkoumáno bylo téměř 250 pohřbů, k nimž nutno přičíst zatím neznámý počet jedinců v druhotném uložení. Celkový počet pohřbených jedinců prozatím odhadujeme na 1500 až 2000. Hroby v trase výkopů byly prozkoumány pokud možno celé. Vrbno se spolu s Radomyšlí staly dosud jedinými rozsáhleji prozkoumanými příklady venkovských raně středověkých farních pohřebišť v Čechách. Jak bývá na těchto pohřebištích zvykem, výbava hrobů byla omezena jen na úzké spektrum předmětů. Nalezeny byly četné esovité záušnice zpravidla větších průměrů, pět mincí v podobě obolu mrtvých (obr. 8-10) a jeden ojedinělý nůž. Za zmínku stojí také pozoruhodná bronzová spona se skleněnými vložkami (obr. 11), jejíž analogie nalezneme v Severní Evropě nebo v Anglii.

2) Pozůstatky osídlení předcházeného vznik pohřebiště – vedle ojedinělých objektů z pravěku bylo zdokumentováno několik zemnic a jam z časně slovanského období až mladší doby hradištní (tj. 6.-7. až cca 1100).

3) Část rozsáhlého pravoúhlého ohrazení (o délce jedné strany min. kolem 70 m) tvořené otevřeným příkopem (zjištěny dvě fáze) přiléhajícím k pohřebišti (obr. 12-13). S ohledem na celkovou nálezovou situaci, analogie a datování zásypu se s největší pravděpodobností jedná o jeden z mála u nás známých pozůstatků raně středověkého dvorce.

4) Raně středověký sídlištní celek tvořený dvorcem, kostelem, pohřebištěm a přiléhajícím otevřeným sídlištěm byl v době nástupu vrcholně středověké keramiky (světlé s červeným malováním) proměněn ve vrcholně středověkou ves se stabilizovaným plánem, který pozoruhodným způsobem odráží předchozí půdorysnou strukturu.

Literatura:

2006 (Militký, J. – Polanský, L. – Štefan, I. – Varadzin, L.): Nálezy mincí na raně až vrcholně středověkém pohřebišti u kostela Povýšení sv. Kříže ve Vrbně (okr. Mělník), Numismatický sborník 21, 209-214.

2005 (Militký, J. – Polanský, L. – Štefan, I. – Varadzin, L.): Raně novověké mince nalezené při archeologickém výzkumu v interiéru kostela Povýšení sv. Kříže ve Vrbně (okr. Mělník), Numismatický sborník 20, 172-173.

2005 (Štefan, I. – Varadzin, L.): Archeologický výzkum románského kostela Povýšení sv. Kříže ve Vrbně u Mělníka po povodni roku 2002, Archaeologica historica 30, 403-412.

v tisku (Štefan, I. – Varadzin, L.): Počátky farní organizace v Čechách a na Moravě ve výpovědi archeologie, Colloquia mediaevalia pragensia 6.

 *

*