Mezikrystalová křehkost je jedním z nejnebezpečnějších jevů způsobujících katastrofické selhání kovových konstrukčních materiálů. Je to proto, že probíhá velice rychle a její výskyt se dá jen stěží předpovědět. Je také známo, že tento problém je úzce spjat s chemickým složením mezikrystalových oblastí – hranic zrn. Příměsi a stopové prvky mají tendenci se při vyšších teplotách hromadit, tedy segregovat, na hranicích zrn v takovém rozsahu, že mohou dosahovat až obsazení všech atomárních poloh v těchto útvarech.
Nacházíte se
Aktuality
Nový pohled na popis chemických vlastností prvků přináší metoda českých a japonských badatelů, kterou zveřejnil prestižní časopis Nature Communications. Díky ní dokáží vědci pomocí nejmodernějších rastrovacích mikroskopů pozorovat nejen jednotlivé atomy na povrchu pevných látek, ale také měřit jejich schopnost přitahovat elektrony, tedy jejich elektronegativitu. Nová metoda mimo jiné umožňuje stanovení elektronegativity daného atomu v závislosti na jeho chemickém okolí. Tímto otevírá cestu k hlubšímu pochopení podstaty chemické vazby a chemických procesů na atomární úrovni.
Vysokorepetiční pokročilý petawattowý laserový systém HAPLS (High-Repetition-Rate Advanced Petawatt Laser System), který pro laserové centrum ELI Beamlines vyvíjí americká laboratoř Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL), dosáhl významného milníku: demonstrace nepřetržitého provozu diodově čerpaného, vysokoenergetického femtosekundového petawattového laserového systému. Ten je nyní připraven k převozu do České republiky.
Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR stojí v čele mezinárodního týmu, který vyvinul novou metodu analýzy rozptylu elektronů na nanokrystalických materiálech. Tato metoda dosáhla takové přesnosti, že pomocí ní bylo možné určit pozice i těch nejlehčích existujících atomů – atomů vodíku. Přesnost a spolehlivost metody byla demonstrována v práci, která vychází 13. ledna 2017 v časopise Science a popisuje určení pozice vodíků ve dvou různých materiálech.
Diodově čerpaný pevnolátkový (DPSSL) laser DiPOLE 100 alias „Bivoj“ byl navržen a zkonstruován v britské Central Laser Facility (součást STFC, Rutherford Appleton Laboratory) a do České republiky byl dodán na základě smlouvy s Centrem HiLASE. V polovině prosince 2016 dosáhl tento laser plných parametrů, pro které byl navržen. Déle než hodinu a kompletně bez vnějšího zásahu generoval stabilní laserové pulsy s výstupní energií 100 J na opakovací frekvenci 10 Hz.
Ve středu 7. prosince 2016 byla ve Fyzikálním ústavu AV ČR slavnostně otevřena biolaboratoř umožňující provádění široké škály biologických experimentů. Nově vybudovaná laboratoř buněčných kultivací doplňuje ve spojení s novou mikroskopickou laboratoří základní infrastrukturu interdisciplinárního biofyzikálního pracoviště pro komplexní výzkum v oblasti fyziky, chemie, biologie a medicíny. Tento směr výzkumu je ve Fyzikálním ústavu AV ČR v posledních letech aktivně rozvíjen, o čemž svědčí i dosažení řady významných výsledků, například [1-4].
Evropská komise oficiálně oznámila, že se bude společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podílet na financování vzniku nového „Centra excelence“, které se zaměří na průmyslové využití špičkových laserových technologií. Vědci centra HiLASE z Fyzikálního ústavu AV ČR (FZÚ) a britského Science and Technology Facilities Council (STFC) budou společně pracovat na 5,5 letém projektu ve výši 1,2 miliardy Kč. Jedná se o historicky první výzvu „Widespread Teaming“ programu Horizon2020, která si klade za cíl pozdvihnout inovační potenciál členských států EU.
Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR dokázali sledovat chemické přeměny jednotlivých molekul na povrchu stříbra a prokázali přenos chirality v průběhu těchto reakcí. S využitím nejmodernějších metod skenovací hrotové mikroskopie zobrazili tyto přeměny v rozlišení, které dovoluje určit chemickou vazbu mezi jednotlivými atomy, a tak stanovit přesnou strukturu molekuly i její chiralitu. O významu studie svědčí fakt, že získané výsledky byly zveřejněny v prestižním časopise Nature Chemistry.
Nobelova cena za fyziku v roce 2016 byla udělena Davidu Thoulessovi, Duncanu Haldanovi a Michaelu Kosterlitzovi za teoretické objevy topologických fázových přechodů a topologických stavů hmoty. Topologie je odvětví matematiky, které klasifikuje tělesa podle toho, zda mohou být na sebe převedena spojitými transformacemi. Topologicky různé objekty jsou ty, které na sebe nemůžeme spojitě deformovat.
Skupina výzkumníků z Fyzikálního ústavu AV ČR se spolu s mezinárodním kolektivem autorů podílela na zkoumání dynamiky molekul vody v krystalech berylu. Jak informuje jejich nedávný článek v časopisu Nature Communications, podařilo se jim poprvé prokázat, že tyto lokalizované molekuly vody při nízkých teplotách vykazují tendenci k vzájemnému uspořádání orientace jednotlivých molekul, tzv. incipientní (počínající) feroelektrický stav.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- 10
- 11
- 12
- …
- následující ›
- poslední »