Aktuality

Začínal v Turnaji mladých fyziků jako účastník, ale postupně přešel z pozice účastníka do role hodnotícího a nyní se Hynek Němec podílí i na organizaci celé akce. Nadané středoškolské studenty učí, že věda nezačíná dosazením do vzorečku a nekončí vyřešením fyzikálního problému. Velký podíl na úspěchu vědce má i formulace fyzikálního problému, ale zejména finální prezentace výsledků odborné i laické veřejnosti. To platí i pro Turnaj mladých fyziků, který je jeho další srdcovou záležitostí stejně jako jeho vědecká činnost na Fyzikálním ústavu.

Iniciativa Czexpats in Science přináší analýzu dat o...

Stanislava Šafratu lze bez nadsázky považovat za otce kryogeniky a fyziky nízkých teplot v bývalém Československu. Narodil se 9. 9. 1925 v Osturni, navštěvoval Reálné gymnázium v Bratislavě a Vyšší průmyslovou školu v Praze. V roce 1949 absolvoval Přirodovědeckou fakultu UK v Praze, kde o tři roky později ukončil vědeckou aspiranturu z fyziky. Jeho vědecký rozhled a aktivity měly vždy velmi široký záběr, o čemž svědčí i monografie V. Petržílka, S. Šafrata: Elektřina a magnetismus, vydaná v roce 1953.

Polovina Nobelovy ceny za fyziku pro rok 2019 byla udělena americkému kosmologovi Jamesu Peeblesovi za „teoretické objevy ve fyzikální kosmologii“. Aby přelomový význam tohoto objevu byl pochopitelný a abychom docenili, jak těžko se rodila myšlenka, že vesmír má počátek v čase, musíme začít před sto lety a připomenout dva klíčové objevy, které objevu reliktního záření předcházely, a několik osobností, které při tom hrály klíčové role.