Návrat náboženství do veřejného prostoru: česko-slovenské srovnání

Projekt cílí k vytvoření komparativní studie vývoje etablovaných církví v České republice a na Slovensku během posledních 25 let. Zvláštní pozornost bude věnována současným trendům náboženského vývoje, vztahů mezi státem a církvemi a jejich přítomnosti ve veřejném prostoru, zejména (1.) restitucím církevního majetku v České republice, (2.) změnám veřejného působení a sociálních služeb poskytovaných církvemi a (3.) politické/veřejné rétorice odkazující na křesťanské kořeny v souvislosti s imigrací. Tyto otázky budou studovány jak "shora", prostřednictvím analýzy publikovaných zdrojů, rozhovorů s představiteli církví/státu a sociálních služeb a pozorování, tak "zdola" prostřednictvím analýzy sociologických výzkumů, veřejného diskursu a vnějších intrview. Klíčové otázky jsou, jak budou etablované církve fungovat "zástupně" (Davie) v kontextu s rostoucí mírou sekularizace a rozšiřováním náboženských/spirituálních minorit, a jak se tato "zástupnost" bude měnit v kontextu post-sekulárních společností.

V roce 2017 se výzkum zaměřil na oblast (1.) analýzy tištěných médií, (2.) sekundární kvantitativní analýzy dostupných sociologických výzkumů a (3.) sběr a analýzu kvalitativních dat. Ve druhé oblasti byla využita mezinárodní data z EVS a ISSP, dále se nově objevila možnost analyzovat individuální data z českých sčítání lidu. Tato možnost byla plně využita ve snaze zodpovědět otázku, kdo jsou osoby, které v rámci censu odmítly sdělit své náboženské vyznání (v roce 2011 se přitom jednalo o téměř polovinu české společnosti!). Kvalitativní výzkum směřoval (a) k „první linii“ církevních pracovníků orientovaných na necírkevní veřejnost v ČR i na Slovensku, a (b) k osobám určujícím a kontrolujícím nakládání s restituovaným majetkem a další linie státně-církevních vztahů (prozatím jen v ČR). Dále byla provedena regionální analýza religiozity ve specifické oblasti českého Slezska.

Výsledky práce na projektu byly v roce 2017 prezentovány na dvou zahraničních konferencích (Preston, UK; Ustron, PL) a na dvou konferencích v ČR, publikován byl jeden akademický článek a jedna kapitola v knize. Další dva články a kapitola v (zahraniční) monografii byly přijaty do recenzního řízení.

Vnější politické důvody vedly v roce 2018 k modifikaci práce na projektu. V České republice byla znovuotevřena otázka tzv. církevních restitucí, respektive zdanění tzv. restitučních náhrad, což zkomplikovalo dostupnost datových zdrojů a možnosti analytické práce. Pád slovenské vlády a další důvody současně vedly k přerušení prací na novém církevním zákonu a zakonzervování státně-církevních vztahů na Slovensku. Z těchto důvodů musela být (prozatím) opuštěna témata financování církví a změn v jejich vztazích ke státu, výzkum se naopak výrazněji zaměřil na přítomnost náboženství a církví ve veřejném prostoru, a to i v historické perspektivě. Tento výzkum vedl k publikaci studie o efektivitě církevních organizací, analyzované prostřednictvím sta let organizačního vývoje Českobratrské církve evangelické a Církve česksolovenské (husitské), a k přípravě studií věnovaných antipotratrovému hnutí a legitimizační fuknci náboženských tradic. Nad rámec původně plánovaných výstupů byl spolu s externími spolupracovníky (doc. Zdeněk Vojtíšek, Mgr. Táňa Klementová) připraven encyklopedický slovník veřejně působících náboženských osobností, který bude vydán v roce 2019. Dále pokračovaly kvantitativních analýzy sociologických dat, jejichž výsledkem bylo dokončení publikace o osobách neudávajících náboženské vyznání v rámci sčítání lidu a příprava další komparativní studie o náboženství a práci.

Výsledky práce na projektu byly v roce 2018 prezentovány na třech konferencích (Aarhus, DK, 2 x Praha) a prostřednictvím tří vydaných studií. Další tři články a kniha byly přijaty do recenzního řízení.

Poslední rok práce na projektu byl věnován analýze některých dosud nestudovaných dílčích témat: vlivu náboženství a církví na média, kulturu a veřejný prostor, sociálním otázkám, monasticismu aj., ve všech případech v komparativní česko-slovenské perspektivě. Kromě dlouhodobých členů týmu se na nich podíleli rovněž O. Vodáková a M. Vrzal. Dále byly dokončeny a publikovány studie věnované re-interpretaci náboženských tradic, faktickým výstupem z projektu se stalo takto koncipované tematické číslo časopisu Národopisná revue (29, 2019, 2), editované Z. R. Nešporem, i když z formálních důvodů byla projektu dedikována jenom jedna jeho stať. Hlavním úkolem bylo nicméně zpracování závěrečné monografie analyzující disparátní vývoj státně-církevních vztahů, církví jako takových, i religiozity a její artikulace ve veřejném prostoru v České a Slovenské republice po rozdělení společného státu. Monografie z pera Z. R. Nešpora, která shrnuje výsledky celého projektu, vyjde v nakladatelství Karolinum v první polovině roku 2020.

Výsledky práce na projektu byly v roce 2019 prezentovány na třech konferencích (Barcelona, Praha, Ustroň – Těšín), byl vydán Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století a jedna studie. Rukopis další knihy – Nešporova Česká a slovenská religiozita po rozpadu společného státu: Náboženství Dioskúrů – prošel recenzním řízením a byl přijat do tisku, rukopisy 4 článků (3 zahraničních) byly přijaty do recenzního řízení.