Projekty 2017

V roce 2017 získaly v rámci programu Paměť v digitálním věku podporu následující aktivity:

Masarykův ústav a Archiv

Edice ego-dokumentů k českým moderním dějinám

Koordinuje: Edičně-badatelské oddělení

•  Edice záznamů rozhovorů exilových politiků o příčinách a průběhu komunistického převratu (P. Horák)

Projekt věnovaný edičnímu zpracování unikátních zápisků z poúnorových jednání nekomunistických politiků byl úspěšně dokončen. Edice, kterou připravil Pavel Horák s Vilémem Prečanem, přináší stenografické záznamy diskusí mezi uprchlými aktéry únorové krize. Rozhovory, které probíhaly v letech 1949–1950, se účastnil kancléř prezidenta Beneše Jaromír Smutný, ministři Československé strany národně socialistické Jaroslav Stránský a Hubert Ripka, sociálnědemokratičtí lídři Václav Majer a Blažej Vilím, novináři Ferdinand Peroutka a Lev Sychrava či slovenský demokrat Martin Kvetko.

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. MÚA1: Titulní obálka knihy Únor 1948 očima poražených.

 

Bibliografický záznam: Pavel Horák – Vilém Prečan (eds.), Únor 1948 očima poražených. Záznam diskusí exilových politiků z let 1949–1950, Praha: NLN – Masarykův ústav a Archiv AV ČR 2018.

Kniha byla představena na prezentaci konané 8. března 2018 v Muzeu Kampa. Videozáznam večera dostupný na URL: https://www.youtube.com/watch?v=8zDW0KJZSPE

S editorem Pavlem Horákem vyšel k tématu rozhovor v Mf Dnes dne 3. března 2018, s. 16 a kniha byla rovněž prezentována jako „kniha týdne“ v Lidových novinách (Petr Zídek, Lidové noviny, Orientace, 10. 3. 2018, s. 23)

 

 

 

 

 

Obr. MÚA2: Prezentace knihy Únor očima poražených v Muzeu Kampa.

 

• Korespondence TGM a Anglosasové (D. Hájková, J. Jindřišková)

Edice rozsáhlé korespondence T. G. Masaryka s anglickými a americkými vědci, politiky a žurnalisty, která mj. zachycuje jejich podíl na vzniku ČSR v letech první světové války. V loňském roce byla ukončena heuristika v českých archivech. Získané strojopisné i rukopisné dokumenty byly přepsány a zkontrolovány s originálem. Část dokumentů byla také opoznámkována, a to zejména dopisy z doby před první světovou válkou. V letošním roce by mělo být poznámkování dokumentů dokončeno, stejně tak vytvoření jmenného rejstříku. Loni byl také vypracován seznam těchto adresátů a lokalizovány jejich pozůstalosti v zahraničních archivech. Tyto archivy byly osloveny s dotazem na možnou relevantní korespondenci a dle odpovědí byly stanoveny instituce, kam se tým vydá na zahraniční cestu. Stěžejní část těchto badatelských cest do Velké Británie se uskuteční v roce 2018. Poté bude následovat zpracování získaných dokumentů a příprava edice k vydání tak, aby publikace mohla v roce 2019 vyjít tiskem.

 

• Národní fond Masarykův 1919-1921 (J. Hálek)

V průběhu roku 2017 bylo pro potřeby edice transkribováno celkem 44 dokumentů uložených v Archivu Kanceláře prezidenta republiky a v Archivu AV ČR. Následně byly opatřeny věcnými a textovými poznámkami. Byl připraven rovněž heslář jmenného rejstříku. V současnosti probíhá závěrečná kontrola editovaných textů, je dokončován rozšířený jmenný rejstřík a připravována úvodní studie. Rukopis edice v rozsahu cca 200 normostran bude dokončen v průběhu dubna 2018.

 

• Edice pamětí botanika a politika prof. Bohumila Němce (B. Mosković, H. Barviková)

V průběhu roku byla provedena základní kontrola a částečná revize původní verze textu (NĚMEC, Bohumil: Vzpomínky. Praha: Archiv Akademie věd ČR, 2002), jenž má tvořit základ připravované edice. V rámci koncipování úvodní studie byla provedena rámcová rešerše v osobním fondu B. Němce, který se nachází v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR. Zvláštní pozornost byla věnována příslušným deníkovým záznamům a poznámkám vztahujícím se k politické činnosti B. Němce během 30. let. Parciální a z informačního hlediska krajně limitovaný charakter těchto písemností ukázal nutnost studia dalších pramenů. Jako nezbytné se v průběhu prací na edici ukázalo doplnění úvodní studie o výsledky dosavadního bádání k veřejným, především politickým aktivitám B. Němce. Právě tímto směrem se ubírá část prací na připravované edici. Aktuálně především probíhá zpracování edičních a věcných poznámek k textu, stejně jako sestavování rozšířeného a doplněného jmenného rejstříku. Předpokládaný termín odevzdání finální verze rukopisu do tisku: červenec 2018. 

 

Digitalizace pramenů k dějinám AV ČR

Koordinuje: Archivní oddělení

• Fotografie z cesty kolem světa (publikace) - T. W. Pavlíček

Řešitelský tým připravil v průběhu roku 2017 koncepci knihy i její dílčí kapitoly, dále třídil a digitalizoval fotografické archiválie geografa Jiřího V. Daneše z cesty kolem světa (1921–1923). Nejprve se provádělo čištění, drobné restaurátorské zásahy a skenování veškerých fotografií na papírové podložce. Pomocí tohoto zatím interního digitálního prohlížeče se vybíraly a určovaly fotografie na skleněné podložce, tj. negativy a kolorované diapozitivy, jejichž obraz je z velké části poškozen v důsledku povodní v roce 2002. Tímto způsobem se podařilo rekonstruovat původní autorovu fotosbírku a dospět k výsledku, jaká byla míra poškození. Aktuálně tento archivní soubor čítá 1472 skleněných a 925 papírových fotografií. Propojování digitálních kopií negativu a pozitivu nám umožnilo rekonstruovat původní fotografický obraz.

Cílem knihy Cesta kolem světa ve fotografiích geografa Jiřího Daneše (1880–1928) je představit tento unikátní fotografický archivní fond. Autoři Tomáš W. Pavlíček a Petra Tomsová zvolili formu průvodce s ukázkami fotografií a interpretací jejich zobrazení; popisem fyzického stavu, zejména poškození vodou, jsou představeny možnosti konzervace archiválií. Kniha, členěná do čtyř kapitol, úvodu a závěru, s rozsahem 250 normostran vyjde v nakladatelství Academia v prosinci 2018.

Obr. MÚA3: Obraz skleněné fotografie č. 18.

 

• Digitalizace archivního fondu Vládní komise pro vybudování ČSAV (D. Brádlerová)

Během roku 2017 byla kompletně digitalizována archivní kulturní památka: fond Vládní komise pro vybudování ČSAV - (1946) 1952. V současné době jsou digitalizáty kontrolovány a popisovány dle určených pravidel. Scany zatím nejsou zveřejněny na webových stránkách MÚA AV ČR, protože se řeší funkcionalita Digitálního průvodce MÚA AV ČR – Vademeca, kterou má zajistit firma BACH, s r. o. Digitalizáty jsou nyní zpřístupněny na úložišti: „Strategie – T“

 

• Všední život univerzitního profesora Zdeňka Nejedlého (1878-1962) ve fotografii (H. Kábová, P. Tomsová)

V roce 2017 se pořádaly fotografie z fondu Z. Nejedlého, přebalovaly se do nekyselých obálek a vybíraly se jednotlivé snímky ke skenování. Digitalizaci prováděla firma Way up, s. r. o. Dále následovala kontrola skenů a vkládání jednotlivých digitalizátů do programu Fotoarchiv firmy Bach. Celkem bylo oboustranně zdigitalizováno 5387 ks fotografií. Naskenované snímky byly uloženy na interní a externí uložiště. Část, která je zároveň inventarizována (cca 1500 snímků), byla zpřístupněna na webu MÚA: http://vademecum.mua.cas.cz/vademecum/ (u záložky Procházet a hledat v oddílu Fotoarchiv se vybírá Nejedlý Zdeněk (fotografie do roku 1945). Prozatím jde o zkušební provoz, nefunguje přímý odkaz na konkrétní pomůcku. V květnu 2018 bude o Zdeňkovi Nejedlém otevřena výstava v prostorách Filozofické fakulty UK.

 

• Obraz české hudební kultury v rodinném archivu Zdeňka Nejedlého (T. W. Pavlíček)

Řešitel projektu se zaměřil na rukopisné hudební skladby, které jsou součástí fondu Zdeněk Nejedlý. Hudebniny byly roztříděny podle časových období, druhu a významu jednotlivých skladeb. Obzvláště cenné jsou některé unikátní rukopisy, soudobé i pozdní opisy skladem od konce 18. do poloviny 19. století, symfonické i komorní skladby, církevní i vlastenecké písně (zejména autografy F. Škroupa, dobové opisy skladeb W. Mozarta, J. Myslivečka, rukopisy nebo opisy Z. Fibicha, O. Ostrčila).

Po archivní katalogizaci bylo zdigitalizováno 40 vybraných skladeb. Následně probíhá externí katalogizace vybraných skladeb do mezinárodní muzikologické databáze RISM (Online Catalogue of Musical Sources). Zápis do muzikologické databáze umožňuje určit autorství anonymních skladeb, sledovat opisy známých či oblíbených hudebních skladatelů, čímž se zpřehledňuje šíření evropské hudební kultury. Nově byly objeveny hudební skladby či opisy někdejšího pražského primátora Václava Vaňka (resp. Wanka, 1798–1872), varhaníka Václava Danihelise z Voděrad, miletínského kantora Josefa Žáby (1790–1882), ale samozřejmě také dalších skladatelů jako Josefa Myslivečka, Františka Duška, W. A. Mozarta, Ignáce Pleyela apod. O hudební tradici a povědomí rodiny Zdeňka Nejedlého vypovídá také unikátní soubor 14 skladeb Františka Jana Škroupa (1801–1862). Po muzikologickém zpracování bude výběrový katalog s digitálními skeny zpřístupněn na webu MÚA.

Obr. MÚA4: František Škroup, Ouvertura, D dur, pro housle solo, I. a II. housle, violu, violoncello a kontrabas, flétny, klarinety, hoboje, fagoty a čtyři horny (sign č. 20844 Zn; celkem 75 stran notového zápisu), První strana partu I. houslí.

 

• Digitalizace rukopisu Deníku Václava Tilleho (M. Josefovičová)

Během roku 2017 byly deníky Václava Tilleho kompletně zdigitalizovány. Digitalizáty se momentálně kontrolují a popisují a po vyřešení otázek týkající se funkcionality Digitálního průvodce MÚA – Vademeca, budou rovněž zveřejněny. Nyní jsou zpřístupněny na úložišti: „Strategie – T“. Nad rámec aktivity nyní probíhá také přepisování dokumentu. Poněkud složitější a časově náročnější je přepis rukopisných částí vzhledem k jejich čitelnosti či spíše nečitelnosti; celek by měl být dokončen v pololetí. Následně bude třeba rozhodnout, jak a v jakém rozsahu budou deníky připraveny k vydání, které připadá v úvahu koncem roku 2019.

 

Databáze bibliografických záznamů k bohemikálním rukopisům v Rakousku

Řešitelka: Martina Hrdinová

Kodikologická bibliografie se našem pracovišti připravovala od 60. let 20. století, od roku 1962 vychází tiskem v rámci příloh časopisu Studie o rukopisech část týkající se české kodikologické produkce. Bibliografie k bohemikálním rukopisům v zahraničí byla až dosud evidována pouze v kartotékách. V rámci projektu Strategie AV 21 byly v roce 2017 v databázi rukopisů a kodikologické literatury Oddělení pro soupis a studium rukopisů zpřístupněny záznamy retrospektivní bibliografie týkající se bohemikálních rukopisů v rakouských sbírkách, zejména k rukopisům v Rakouské národní knihovně. Záznamy je možné vyhledávat přes rozhraní databáze na stránkách ústavu: http://tslanius.mua.cas.cz/KATALOG/.

Obr. MÚA5: Ukázka záznamu.

 

Archeologický ústav Brno

Přehled výzkumů – digitalizace, zpřístupnění a uchování odborného archeologického periodika 

Řešitelka: Šárka Krupičková

Knihovna a archiv ARÚB jsou centrálními oborovými informačními pracovišti, která dlouhodobě shromažďují, uchovávají a zpřístupňují specializovanou literaturu a prameny jak odborné, tak laické veřejnosti. V rámci zkvalitňování našich služeb, v souladu se základními cíli výzkumného programu Paměť v digitálním věku Strategie AV21 i s obecným vědomím potřeby zachování a zpřístupňování vědeckých zdrojů chceme převést do digitální podoby kompletní řadu periodika Přehled výzkumů, jednoho z vůdčích odborných archeologických časopisů na Moravě, vydávaného od roku 1956 do současnosti. Vzhledem k šedesátiletému výročí historie časopisu se jedná o unikátní soubor informací obsažený v celkem 61 svazcích o cca 15 tis. stranách, přičemž nejstarší ročníky jsou dostupné jen v několika posledních exemplářích. Jednotlivé články časopisu budou v digitální podobě zpřístupněny na webových stránkách ústavu v podobě databáze, ve které bude možné multikriteriální vyhledávání i čtení fulltextových dokumentů.

V průběhu roku 2017 se nám podařilo naplnit cíle projektu – máme hotovou databázi všech článků a studií časopisu Přehled výzkumů od ročníku 1956 do současnosti a máme k dispozici digitální verze všech ročníků časopisu. Navíc jsme vytvořili redakční systém pro správu aktuálních článků nových ročníků časopisu.

Tvorbu databáze a její plnění zajistil zaměstnanec placený ze Strategií Mgr. Karel Slavíček. Na implementaci na webové stránky ústavu jsme spolupracovali se SSČ AV ČR, Praha. Podařilo se nám vytvořit formulář pro multikriteriální vyhledávání, kde lze každý z tisíců časopisových článků vyhledat na základě autora, lokalizace, archeologické kultury a aktivity a ročníku časopisu.

Od skenování historických ročníků časopisu jsme ustoupili poté, co jsme obdrželi nabídku z KNAV ČR na možnost převzetí jejich hotových skenů. Rozhodli jsme se tedy využít této nabídky a uspořené finance využít k podrobné kontrole již hotových digitalizovaných dat (2 pracovnice na DPP). Zároveň se nám tak podařilo vyhnout se finančním problémům s realizací projektu, který byl finančně krácen. Momentálně čekáme na opravy nalezených chyb (přeskenování chybných dokumentů) ze strany KNAV ČR a poté ihned umístíme bezchybná PDF všech ročníků časopisu na webové stránky ARÚB k dispozici badatelské obci. Navíc proti původnímu plánu se nám podařilo vytvořit i interní redakční systém – jedná se o vkládací formulář pro rozšiřování databáze o nové články z aktuálních ročníků. Tento formulář není veřejně přístupný.

Databáze časopisu je dostupná online zde: http://prehled-vyzkumu.arub.avcr.cz/vyhledat/index.html 

V průběhu jara 2018 zpřístupníme kompletní PDF časopisu ke stažení zde (momentálně jen od ročníku 44): http://prehled-vyzkumu.arub.avcr.cz/prehled-cisel-a-clanku/ 

 

Archeologický ústav Praha

Praha archeologická

Řešitel: Jan Hasil

Aktivita Rozšíření funkcionalit systému IIS_APP a desktopové aplikace AMČR byla schválena k řešení dodatečně na základě žádosti ředitele ARUP z 10. 11. 2017. Obsahem aktivity byla realizace funkcionalit, které byly navrženy, ale prozatím je nebylo možné z finančních důvodů realizovat (viz příloha). Účelem rozšíření funkcionalit SW je zejména usnadnění sběru dat o archeologických výzkumech od jednotlivých organizací oprávněných k archeologickým výzkumům. Cílem aktivity tak bylo zlepšení uživatelského rozhraní páteřního informačního systému české archeologie, AMČR.

Programátorské práce proběhly v první polovině prosince 2017 a výsledek byl předán k prvnímu testování 15. 12. 2017. V ostré (produkční) verzi se tyto změny objeví v průběhu první poloviny roku 2018.

Samotné řešení doposud není veřejně dostupné, v průběhu první poloviny roku 2018 se projeví v aplikaci AMČR a na webovém portálu www.praha-archeologicka.cz.

 

Tvorba digitálních plánů archeologických lokalit z leteckých fotografií

Řešitel: Martin Gojda

Plnohodnotné využití leteckých fotografií dokumentujících prostřednictvím různých indikátorů zaniklé (pod terénním povrchem pohřbené) pozůstatky minulých sídelních aktivit spočívá v jejich pokročilém zpracování. To zahrnuje nejen vizuální analýzu těchto snímků a základní interpretaci struktur na nich zachycených, nýbrž zejména co nejpřesnější kartografické zpracování často plošně rozsáhlých areálů, obsahujících desítky – stovky objektů, z nichž umístění, velikost a tvar každého z nich by měly být na výsledném plánu dokumentovány. Cestou k dosažení tohoto cíle – vytvoření podrobných map/plánů archeologických lokalit v digitální podobě – je proces, sestávající z několika navazujících kroků, především z (orto)rektifikace struktur zachycených na leteckých snímcích ve zkreslené podobě, a jejich zasazení do geografického prostoru, resp. souřadnicového systému (georeference).

V souladu s plánem byla v roce 2017 provedena digitalizace a prostorové vymezení archeologických lokalit z leteckých fotografií. Lokality byly zaznamenány v prostředí GIS jako plochy (polygony) odpovídající prostorovému vymezení reliktů objevených a/nebo dokumentovaných prostřednictvím leteckého průzkumu, který probíhal v rámci dlouhodobého vědecko-výzkumného programu ARÚP. Celkově se podařilo takto zpracovat ca. 250 archeologických lokalit. Současně byly v průběhu projektu vytvářeny podrobné plány jednotlivých pravěkých a středověkých lokalit, do nichž jsou v půdorysu vynášeny všechny objekty archeologického zájmu evidované na interpretovaných leteckých fotografiích. Část prostředků určených ke zpracování dat z letecko-archeologického průzkumu byla použita na popis a ukládání digitalizovaných barevných i černobílých negativů fotografií do speciální obrazové databáze. Získaná data jsou zveřejňována prostřednictvím webové aplikace Digitální archiv AMČR.

Obr. ARUP1: Areály se zviditelněnými zahloubenými objekty – pozůstatky minulých (pravěkých a historických) sídelních aktivit znázorněné v podobě polygonů na podkladové topografické mapě.

 

Digitalizace a zpřístupnění tzv. Čížkovy sbírky plánů historických fortifikací

Řešitel: David Novák

Na své odborné zhodnocení a následné vydání již delší dobu čeká sbírka plánové dokumentace amatérského badatele J. Čížka. Jedná se o 1074 plánů opevněných lokalit (tvrzí, hradů, hrádků, hradišt apod.), které byly pořízeny autorem ve druhé polovině 20. století a na něž pravidelně ve svých publikacích upozorňovat prof. T. Durdík. Prozatím je sbírka uložena v archivu Archeologického ústavu AV ČR v Praze a přístup k ní je značně omezený. Vzhledem k významu, objemu a kvalitativní úrovni je její vydání velmi žádoucí a může obohatit nejen českou archeologii, ale i pomoci při výkonu památkové péče. Projekt si klade za úkol digitalizovat celou sbírku, provést její revizi, napojit ji na existující evidenční databázi lokalit a poté ji zpřístupnit veřejnosti prostřednictvím systému Archeologický mapa ČR (pro odbornou veřejnost) a prostřednictvím webového portálu Archeologie Online (pro širší veřejnost).

V průběhu řešení projektu došlo k naplnění všech předsevzatých kroků, tedy zejména k digitalizaci 1845 plánů sbírky (v záměru projektu byl počet plánů podhodnocen).

Dokumenty byly následně revidovány, doplněny o popisná metadata a zveřejněny ve webové aplikaci Digitálním archiv AMČR: (http://digiarchiv.amapa.cz/results?q=%22Hr%C3%A1dky%20a%20tvrze%20v%20%C4%8Cech%C3%A1ch%22). Byl započat též proces provazování plánů s evidencí archeologických lokalit, což umožní ukotvit plány v geografickém prostoru a usnadní jejich vyhledávání. Zpracovány proto byly nejen samotné plány, ale rovněž související mapová dokumentace s vyznačením polohy dokumentovaných objektů, která musela být georeferencována v prostředí GIS, kde následně došlo k vektorizaci zobrazených lokalit. Tento navazující proces bude dokončen v průběhu roku 2018.

Obsah sbírky byl laické i odborné veřejnosti zpřístupněn prostřednictvím webové aplikace Digitální archiv AMČR: http://digiarchiv.amapa.cz/results?q=%22Hr%C3%A1dky%20a%20tvrze%20v%20%C4%8Cech%C3%A1ch%22

V průběhu roku 2018 dojde k publikaci souhrnného odborného článku a popularizační zprávy o zpřístupnění sbírky.

Obr. ARUP2: Geoferencované mapové podklady s vyznačením polohy lokalit pomocí bodových geoprvků v GIS 

 

Etnologický ústav

Databáze hudebního života (DEML)

Řešitelka: Jarmila Procházková

Tato databáze si bere za cíl sledovat, zmapovat a zpřehlednit typologii a výskyt hudebních aktivit a postupně vytvářet možnosti zpracování hudební historie na nové, kvalitativně vyšší úrovni. V souladu s ohlášeným programem jsou do databáze postupně zanášeny informace z činnosti hudebních spolků z první poloviny 20. století (Spolek pro moderní hudbu, Přítomnost), databáze bude využívána i pro přípravu digitální části hybridní monografie Státní ústav pro lidovou píseň (2018-2019).

Je zajištěno technické napojení na standardy (DERIAH) a propojení s příbuznými projekty, vč. mezioborových encyklopedií apod. Systematické zmapování reálií hudebního života a zpracování těchto informací digitální technikou povede k lepší organizaci dat a tím i ke kvalitativnímu posunu při zpracování daných témat a při přípravě výstupů.

Obr. EÚ1: Ukázka relační databáze, která v základním modulu shrnuje informace o hudebních aktivitách. Relační databáze je propojena s odkazy na webové stránky (např. bibliografie vytvářená v programu ALEPH-ANL v KHH EÚ AV ČR), umožňuje ve filtru vybírat a kombinovat informace z různých modulů, včetně položek technického rázu (GPS apod.). V relaci k tomuto modulu jsou doplňovány specifické informace pro položky OSOBY.

 

Muzikologická bibliografická databáze

Řešitelka: Jana Vozková

Na základě zkušeností z předchozích bibliografických projektů pracujeme v Kabinetu hudební historie od roku 2014 na projektu elektronické databáze muzikologické literatury. Pro realizaci bibliografické databáze slouží katalogizační program Aleph. Knihovna Akademie věd nově vytvořené záznamy kontroluje, ukládá a předává dále do ANL. Při tvorbě bibliografického záznamu využíváme autoritní databázi Národní knihovny ČR i stávající záznamy v Souborném katalogu a ANL. Přístup do bibliografické databáze je přes vstupní masku Souborného katalogu KNAV.

Bibliografie slouží odborné i širší zainteresované veřejnosti, včetně studentů oboru hudební věda a příbuzných oborů. Dvojjazyčný věcný popis (česky a anglicky) umožňuje využití databáze také zahraničními badateli.

V rámci programu Digital Humanities StrategieAV21 muzikologickou bibliografii doplňujeme o záznamy pořizované formou retrokonverze stávajících tištěných bibliografií, publikovaných od roku 1972 v oborovém časopisu Hudební věda. V roce 2017 bylo nutno v důsledku sníženého přídělu finančních prostředků přizpůsobit i strukturu výdajů a výstupů. Hlavního výsledku, zhotovení cca 3700 (přesně 3664) nových elektronických katalogizačních záznamů se však díky angažmá zkušených externích spolupracovníků podařilo dosáhnout. Hlavním dalším výstupem byly publikované odborné texty, informující o projektu a zpracované řešitelkou projektu (viz níže). Jeden z nich je rozpracovanou verzí referátu, předneseného na mezioborovém semináři bibliografů, druhý zasazuje řešený projekt do širšího kontextu bibliografických prací pro obor hudební věda.

Byla aktualizována webová stránka projektu, která je součástí webu Kabinetu hudební historie AV ČR, v.v.i. (www.imus.cz/bibliografie).

Výstupy aktivity jsou následující:

VOZKOVÁ, Jana. Muzikologická bibliografická databáze. České oborové bibliografie: sborník z interdisciplinárního semináře. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2017, s. 80-85.

VOZKOVÁ, Jana. Muzikologická bibliografická databáze. Hudební věda, roč. 54 (2017), č. 1, s. 110-112.

Webová stránka projektu: www.imus.cz/bibliografie.

 

Kritická edice Sehlingových pastorálních skladeb

Řešitelka: Milada Jonášová

Joseph Anton Sehling (Toužim 1710 – Praha 1756), svatovítský houslista a skladatel, patří k těm pozdně barokním autorům, jejichž kompoziční odkaz dosud nebyl evidován formou tematického katalogu. Jeho povahu a rozsah lze zatím charakterizovat jen v hrubých rysech na základě autorčina předběžného soupisu Sehlingova díla. Jako základní materiál k  tomu slouží skladatelova dochovaná sbírka hudebnin, obsahující 591 jednotek, kterou od skladatelovy vdovy koupila svatovítská kapitula a která je dnes součástí sbírky hudebnin katedrály sv. Víta v Archivu Pražského hradu. Jejím obsahem jsou především Sehlingovou rukou pečlivě psané party skladeb pro potřeby kůru katedrály sv. Víta. V rámci této sbírky se dochovaly také autografy čtyř Sehlingových latinských pastorel, které jsou unikátem v první polovině 18. století, a to i svým kompozičním stylem, neboť z tohoto stylově přechodového údobí není zachováno potřebné množství skladeb, jež by umožnilo vytvořit si bližší představu o charakteristických znacích různých druhů české chrámové tvorby té doby. Vydání těchto pastorel formou kritické edice bylo cílem a výstupem projektu.

Kritická edice čtyř Sehlingových latinských pastorel byla vydána v rámci ediční řady ACADEMUS Kabinetu hudební historie Etnologického ústavu AV ČR, v.v.i. Představuje první zpřístupnění svébytného kompozičního počinu na poli české chrámové hudby v době předbrixiovské. Skutečnost, že Sehling je v naší provozovací praxi dosud silně přehlíženým autorem, si vynutila začlenění jak rozsáhlé životopisné partie, tak pečlivou dokumentaci pramenů. Edice proto obsahuje rozsáhlou předmluvu v českém, anglickém a německém jazyce, faksimile ukázek autografních partitur i raných opisů jednotlivých pastorel, kritickou zprávu o těchto pramenech včetně několika různočtení a transkripci zhudebněných textů.

Výstupy aktivity:

Joseph Anton Sehling: Latinské pastorely, ed. Milada Jonášová, Academus Edition 5, Praha: Etnologický ústav AV ČR, 2017, XLI + 50 stran, ISBN 978-80-88081-17-3, ISMN 979-0-706555-05-8.

http://www.imus.cz/index.php/cs/component/content/article/268-sehling

http://academusedition.cz/cs/titul/joseph-anton-sehling-pastorely

 

Lidová kultura, Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Nová hesla a doplňky

Řešitel: Zdeněk Uherek

Cílem projektu bylo vytvoření digitální verze publikace „Lidová kultura - Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska“ jako základního informačního zdroje v oblasti národopisu a folkloristiky. Jedná se přibližně o 3000 hesel věcné a biografické části. V první fázi byla vytvořena pracovní verze v podobě souborů pdf, jež je veřejně přístupná na stránkách Etnologického ústavu: http://eu.avcr.cz/Projekty/Narodopisna_encyklopedie/index.html.

Ve finální verzi bude každé heslo prezentováno samostatně, což umožní lepší vyhledávání, křížové odkazování i aktualizaci.

V průběhu roku 2017 bylo dosaženo zpracování přibližně dvou třetin hesel encyklopedie. Jednalo se převod z původních tiskových podkladů a jejich editaci, aktualizaci a doplnění, příp. i vytvoření nových verzí hesel. V průběhu roku 2018 bude editace dokončena a výsledek bude zpřístupněn na stránkách Etnologického ústavu v podobě plnohodnotné on-line encyklopedie.

 

Lidová píseň na Moravě: Digitalizace archivních dokumentů a tvorba databází

Řešitelky: Jana Pospíšilová, Lucie Uhlíková

Plnění databáze korespondence uložené v dokumentační sbírce brněnského pracoviště (sig. B, V, X) odpovídá jednomu z poslání Etnologického ústavu AV ČR, v. v. i., jenž je významnou paměťovou institucí. Zveřejnění korespondence dřívějšího Státního ústavu pro lidovou píseň vedeného Leošem Janáčkem s jeho intenzivní sběratelskou činností v první polovině 20. století je důležitým krokem k objasnění dějin instituce a bádání o lidové písni. Je vstřícným krokem vůči požadavkům odborné i laické veřejnosti.

Pokračovalo plnění databáze korespondence související s činností institucí předcházejících EÚ AV ČR a se sběrem lidových písní. Jednou z nejdůležitějších částí fondu je korespondence významných osobností české folkloristiky a kultury. Byla zpracována sig. B, před dokončením je sig. X a V. Celkem bylo zapsáno 2 126 jednotek. Databáze je přístupná online a v roce 2018 bude dokončena. Většina činností vyžadovala externí personální zajištění.

VOLČÍK, Ondřej: Internetový katalog korespondence k historii brněnského pracoviště Etnologického ústavu AV ČR, in: Národopisná revue 27, 2017, s. 365.

Databáze sbírkových a dokumentačních fondů http://osw-web.avcr.cz/eu/ 

Obr. EÚ2: Ukázka webového rozhraní.

 

Digitalizace Zpravodajů KSVI II. 

Řešitelka: Barbora Gergelová

Zpravodaje Koordinované sítě vědeckých informací KSVI vycházely od roku 1974 do roku 1991  jako interní tisky Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČAV (dále ÚEF), nyní Etnologický ústav AV ČR, v.v.i. Obsah Zpravodajů tvoří referáty z konferencí pořádaných ÚEF, dále přípravné materiály ke studiu problematiky osídlení českého pohraničí, dělnické kultury, etnických skupin v ČR, etnofarmakologie, a dalších témat.  Publikované materiály vznikaly na základě terénních výzkumů a obsahují cenné informace ze 70. a 80. 20. století a jsou dnes využitelné jako zdroje pro komparativní studium. Digitalizace celé řady Zpravodajů KSVI přispěje k zpřístupnění jedinečných a mnohdy dosud neznámých pramenů. Způsob digitalizace Zpravodajů KSVI byl konzultován s pracovníky digitalizačního centra Knihovny AV ČR, pracoviště Jenštejn.

Cílová skupina uživatelů jsou badatelé v oblasti etnologie, historie, romistiky, sociologie a dalších společenských věd. Dále jsou Zpravodaje KSVI žádaným studijním pramenem pro regionální muzea a kulturní instituce, studenty vysokých škol, a v nemalé míře i pro širokou veřejnost

V roce  2017 byla dokončena digitalizace edice  Zpravodaje Koordinované sítě vědeckých informací  (zpravodaje vycházely od roku 1974 do roku 1991), celkem 66 dílů.  K souboru je připojena průvodní  informace o obsahu jednotlivých svazků a možnosti jejich badatelského využití. Celý soubor Zpravodajů KSVI je  přístupný z URL:  http://zpravodaj.eu.cas.cz/

 

Zpracování sbírky kramářských tisků a jednolistů německé provenience formou elektronické databáze a její on-line zpřístupnění na internetu

Řešitelka: Markéta Holubová

Kramářské tisky a jednolisty jako specifický typ zaznamenávání a zpřístupňování paměti a paměťové kultury společnosti představují žánr knižní produkce „konzumní“ povahy, dnes však silně ohrožený jak z hlediska svého fyzického stavu, tak z hlediska své „efemérnosti“ a bibliografické vzácnosti a jedinečnosti. EÚ AV ČR, v.v.i. jako garant péče o kulturní dědictví v oblasti lidové kultury v České republice zahájil postupnou systematizaci zpracovávání vlastních fondů kramářských tisků (cca 7.000 ks). Prostřednictvím výzkumného projektu Strategie AV21 pro rok 2017 se předpokládalo zpracování sbírky kramářských tisků a jednolistů německé provenience formou elektronické databáze s využitím bibliografického formátu MARC 21, digitalizováním (cca 800 ks) a jejím on-line zpřístupněním na internetu s širokým rejstříkovým aparátem (tj. rejstřík autorský, tematický, ikonografický, podle místa vydání, podle roku vydání, podle názvu, podle tiskařů a nakladatelů, rejstřík nápěvů a textových incipitů).

V první polovině roku 2017 digitalizoval Jáchym Suchomel celý fond německých kramářských tisků, jednolistů a kupletů (tj. 800 ks) a pro jejich následné vhodnější uložení byly pořízeny spisové desky. Markéta Holubová prováděla katalogizaci sbírky v mezinárodně uznávaném bibliografickém formátu MARC 21 a souběžně se vytvářel široký rejstříkový aparát (tj. rejstřík autorský, tematický, ikonografický, podle místa vydání, podle roku vydání, podle názvu, podle tiskařů a nakladatelů, rejstřík nápěvů a textových incipitů). Následně byly vytvořeny podmnožiny databází pro realizaci věcné kontroly záznamů, prováděla se příprava vazeb pro realizaci publikování databáze a naskenovaných titulních listů na internetu, přístup do databáze z webových stránek EÚ AV ČR, v.v.i. (technická spolupráce ing. Zbyněk Holínský). Revizi záznamů a jednotlivých rejstříků provedl Pavel Koudelka, jazykovou korekturu Kateřina Sedlická. Nová tiskárna v Pelhřimově finančně podpořila také vydání tištěného katalogu sbírky.

Zpřístupnění sbírky kramářských tisků a jednolistů německé provenience z fondu EÚ AV ČR, v. v. i. na internetu představuje vůbec první specializovanou databázi tohoto druhu v České republice.

Databáze je přístupná z URL: http://nemecketisky.eu.cas.cz  K 16. 3. 2018 navštívilo databázi 328 badatelů. Výstupem je také publikace Markéta Holubová, Katalog kramářských tisků III. Německé kramářské tisky, jednolisty a kuplety. Praha : Etnologický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i. 2017. 127 stran. ISBN 978-80-88081-15-9 a další 2 studie nacházející se nyní v oponentském řízení redakcí zahraničních časopisů.

Obr. EÚ3: Nejstarší datovaný německý kramářský tisk (1678) z fondu EÚ AV ČR.

 

Filozofický ústav

"…pozdravujte filosofy!" Scénář a realizace 70min. dokumentárního filmu (věnovaný životu a dílu Jana Patočky v jejich národním i celoevropském významu, koprodukce s ČT)

Řešitel: Ivan Chvatík

Scénář a realizace 70 min. dokumentárního filmu s pracovním názvem „...pozdravujte filosofy!“, věnovaný životu a dílu Jana Patočky v jejich národním i celoevropském významu. Dokument bude kombinovat archiválie a audionahrávky z majetku Archivu Jana Patočky při FLÚ AV ČR, Památníku národního písemnictví, vzpomínky pamětníků, rekonstrukce dobových reálií, unikátních záznamů policejních represí; využije rozsáhlého filmového dokumentárního materiálu z domácích (z rešerší Národního filmového archivu) a zahraničních (německých, britských, amerických, francouzských) archivů.

1. Největší objem prostředků byl vynaložen na víceletý vývoj audiovizuálního díla spočívající v archivních rešerších odpovídajících filmových dokumentů, v jejich akvizici a pracovních sestřizích a v předběžných filmových předtáčkách.
2. Dokončení digitalizace rozsáhlého fondu zvukových nahrávek Patočkových univerzitních přednášek a neveřejných bytových seminářů.
3. Autorský český text „Jan Patočka“ a jeho anglický překlad, tedy  podklady pro 2 brožury vydané v nakladatelství Academia v edici „Věda kolem nás“
4. Vydání brožury „Jan Patočka“ v Braillově písmu pro nevidomé
5. Příprava e-rukopisu „Od Patočky k Platonovi“
6. Scénář výstavy o osobnosti a dílu Jana Patočky plánované na září-říjen

 

Dosavadní výstupy projektu:

J. Vít, Jan Patočka, Academia 2017, ISSN 2464-6245-česky

J. Vít, Jan Patočka, Academia 2017, ISSN 2464-6245-anglicky

J. Vít, Jan Patočka, Slepecký tisk, FLU + Knihovna pro nevidoné K. E. Macana 2017, ISBN 078-80-7503-165-5

Webové stránky dostupné z URL: http://archiv.janpatocka.cz/

 

Elektronická konzervace a informatizace digitálních dokumentů programu Patočka Digital

Řešitel: Ivan Chvatík

Záměrem aktivity bylo: 1) modernizace fotografického archivu - soupis, digitalizace negativů, metadatový popis, archivace umožňující externí sdílení, v aplikacích vzdělávacích, výzkumných a prezentačních, zpřístupnění části fotografického archivu s vodoznakem logem AJP na webových stránkách; 2) Přepis a metadatový popis digitalizovaných audio přednášek a seminářů; 3) Archivační materiál pro archivní uložení fotografií a magnetofonových kotoučů (100 kotoučů, 10 krabic fotografií).

Během roku 2017 byly dosažený následující výsledky: digitalizace a informatizace textových archiválií a digitalizace a informatizace fotoarchivu; informatizace audiodokumentů (střih a metadatový popis) programu „Patočka Digital“ v Archivu Jana Patočky, jejichž rozsáhlá technická digitalizace byla podpořena a ukončena v aktivitě AV-21 – 817 007; o metodice aplikované na tyto digitalizačně archivářské postupy – v konečném tvaru digitalizované databáze – bude AJP referovat na workshopu o zdrojích a nástrojích Digital Humanities, se zvláštním zaměřením na netextové databáze, výzkumnou infrastrukturou Dariah.cz. Jde o audiozáznamy neoficiálních seminářů s Janen Patočkou k Husserlově Krisis a k Heideggerovu spisu Sein und Zeit; pořízení konzervačních obálek pro fotoarchiv.

Obr. FLÚ: Náhled webového rozhraní http://archiv.janpatocka.cz.     

Audio nahrávky dostupné z http://archiv.janpatocka.cz/items/browse?search=&advanced%5B0%5D%5Belement_id%5D=&advanced%5B0%5D%5Btype%5D=&advanced%5B0%5D%5Bterms%5D=&range=&collection=&type=5&user=&tags=&public=&featured=&exhibit=&submit_search=Search+for+items

 

Digitalizace a katalogizace Digitálního obrazového archivu Kabinetu pro klasická studia FLÚ AV ČR, v.v.i.

Řešitel: Josef Förster

Cílem aktivity bylo vytvoření databáze na platformě PHP, MySQL za účelem katalogizace archivu a zpřístupnění digitálních snímků na WWW stránkách KKS FLÚ AV ČR, v. v. i. Digitální obrazový archiv KKS se specializuje na bezkontaktní formu digitalizace památek kulturního dědictví českých zemí, zvl. písemných historických pramenů do r. 1800. Za 20 let existence archiv vytvořil rozsáhlejší obrazový fond (stovky GB, přes 500 položek) zahrnující digitální fotografie výtvarných děl, rukopisů a starých tisků (např. Evangeliář Zábrdovický, Kodex Franus, Komenského mapy Moravy, výzdoba Znojemské rotundy, letohrádku Hvězda, Pašijový cyklus Kaple sv. Václava Svatovítské katedrály aj.).

V první polovině roku 2017 byla vytvořena databáze na platformě PHP, MySQL za účelem katalogizace archivu a zpřístupnění digitálních snímků. Nejprve se definovaly vyhledávací paramery databáze, upravovalo se uživatelské rozhraní a vyhledávací tabulky, byl vytvářen návrh administračních formulářů pro vkládání a úpravu dat a nakonec návrh obrazové galerie databáze. Ve druhé polovině roku bylo zahájeno vkládání obrazově-textových dat do této databáze a řešilo se online zveřejnění webového rozhraní s funkčním vyhledávacím formulářem pro uživatele databáze. Databáze je prozatím funkční na webová adrese http://archivkks.webz.cz/, později bude přenesena na server Kabinetu pro klasická studia. V současné době probíhá další zanášení dat a jejich korektury.

Databáze je dostupná z URL: http://archivkks.webz.cz/

 

Josef Förster (ed.), Korespondence Mikuláše Adaukta Voigta s Gelasiem Dobnerem. Kritická edice s překladem a úvodní studií

Řešitel: Josef Förster

Cílem aktivity bylo vydat formou kritické edice s překladem a úvodní studií rukopisný soubor korespondence (Národní archiv Praha) dvou klíčových osobností naší osvícenské vědy a rané fáze národního obrození. Z obsahového hlediska pokrývá patnáctileté období, jež bylo zásadní pro vědecký a buditelský rozvoj Voigtovy osobnosti. Pramen je důležitým svědectvím utváření národního vědomí a rozvoje vědeckého života u nás v poslední třetině 18. stol. Na pozadí individuálních osudů v něm rezonují zásadní události vědeckého života u nás (dobové vědecké spory), otázky a problémy celospolečenského charakteru (josefínské reformy, rušení klášterů), proměny estetických norem, ale i okamžiky všednodenní, jež jsou součástí každé soukromé korespondence a dokreslují osobnostní profil obou korespondentů.

V roce 2017 byla zpracována kritické edice korespondence s překladem, komentářem a úvodní studií (170 normostran). Poté byla uzavřena nakladatelská smlouva s nakladatelstvím Scriptorium na její vydání. Rukopis byl na konci roku odevzdán nakladateli. V současné době probíhají korektury rukopisu na základě recenzního řízení a tvoří se obrazová příloha knihy. Kniha bude vydána v polovině roku 2018 a digitální kopie rukopisu bude přístupná v digitálním obrazovém archivu Kabinetu pro klasická studia.

 

Historický ústav

Bibliografie dějin Českých zemí jako cesta k plným textům

Řešitel: Václava Horčáková

Bibliografie dějin Českých zemí je kontinuální velká infrastruktura vytváření, zpracování a vyhodnocování komplexní bibliografické databáze bohemikální literatury z oboru historie a příbuzných věd a analytických a rešeršních služeb. BDČZ si klade za cíl zachytit veškeré odborné práce (knihy, studie a články, recenze a zprávy o literatuře) vydané k českým dějinám doma i v zahraničí. Součástí práce je soustavný monitoring zahraničních bibliografických databází a dalších informačních zdrojů. Všechna nově zapsaná data respektují mezinárodní formát MARC 21, zpracování dat se řídí pravidly RDA. Cílem projektu je vývoj databáze průběžné i retrospektivní bibliografie, obohacování záznamů (odkazy na digitální knihovny, webové stránky časopisů, vkládání a připojování plných textů k  záznamům, vkládání GPS souřadnic a odkazů z geografického rejstříku do map a odkazů na další zdroje).

Databáze Bibliografie dějin Českých zemí v současnosti obsahuje 418 023 záznamů (stav k 8. 12. 2017).  Přírůstek oproti roku 2016 je nově zpracovaných 20 395 záznamů. Odkazy na plné texty připojené přímo k záznamům nebo veřejně přístupné v českých i zahraničních digitálních knihovnách či vydané v open access časopisech lze nalézt již u více než 25 000 záznamů, z toho polovina jsou studie a články zhruba od konce 19. století do současnosti. Nadále probíhaly opravy starších dat a průběžně zároveň i obohacování záznamů (odkazy na digitální knihovny, časopisy v režimu open access, připojování plných textů). Rejstříky databáze byly obohacovány odkazy na Wikipedii a další zdroje.

Z prostředků Strategie AV byla hrazena: údržba a další vývoj databáze Bibliografie dějin Českých zemí a souborného katalogu Bibliografie dějin Česka a Slovenska (podpora: integrovaný knihovní systém Verbis a webový katalog Portaro, firma KP-SYS)

práce studenta – brigádníka (vkládání dat).

Databáze získala v roce 2017 ocenění Úspěšný účastník soutěže IT projekt roku od České asociace manažerů informačních technologií.

0481498 - HIU-Y 2018 RIV cze U - Uspořádání akce
Horčáková, Václava - Hanelová, Věra - Marková, Markéta - Rexová, Kristina
Setkání uživatelů knihovnických systémů firmy KP-SYS.
[Meeting of the users of library systems of KP-SYS company.]
[Praha, 15.11.2017-15.11.2017, (W-CST 66)]
Grant ostatní:AV ČR(CZ) StrategieAV21/12
Program: StrategieAV
Institucionální podpora: RVO:67985963
Klíčová slova: software * libraries * cataloguing
Kód oboru RIV: AF - Dokumentace, knihovnictví, práce s informacemi

Workshop se věnoval novinkám v knihovnickém systému Verbis a Portaro, který se vyvíjí od roku 2010 a dává všem uživatelům včetně odborných a vědeckých knihoven velké možnosti. Hlavním tématem byla kooperativní tvorba personálních autorit a problematika GDPR (General Data Protection Regulation).

Hanelová, Věra - Horčáková, Václava - Marková, Markéta - Rexová, Kristina, Digitalizační a databázové projekty v Historickém ústavu AV ČR. [Digitalization and Database Projects at the Institute of History of the Academy of Sciences of the Czech Republic.] [Praha, 18.05.2017-18.05.2017, (W-CST 33)]
Grant ostatní:AV ČR(CZ) StrategieAV21/12
Program: StrategieAV
Institucionální podpora: RVO:67985963
Klíčová slova: digitalisation * Institute of History of the Academy of Sciences of the Czech Republic * projects
Kód oboru RIV: AF - Dokumentace, knihovnictví, práce s informacemi

Pracovníci Historického ústavu AV ČR seznámili v jednotlivých příspěvcích účastníky s projekty, které se soustředí na digitalizaci pramenů a tvorbu databází. Umožnili jim tak seznámení s širokou a různorodou škálou historických pramenů a zdrojů, které mohou nalézt využití v jejich odborné práci.
 

Databáze je dostupná z URL: http://biblio.hiu.cas.cz 

 

Biografický slovník českých zemí, elektronická databáze

Řešitel: Marie Makariusová

Od roku 2015 je veřejnosti zpřístupněna celá biografická databáze oddělení na webu http://biography.hiu.cas.cz/, tj. kompletní heslář vydávaného Biografického slovníku českých zemí (dále BSČZ), v němž jsou veřejnosti k dispozici základní data o významných osobnostech vztahujících se k teritoriu českých zemí, a to včetně žijících.

Do databáze, která umožňuje již vkládání všech dostupných informací o zachycených osobách, včetně hotových biogramů vydaných v dnes již obtížně dostupných počátečních svazcích BSČZ, postupně vkládáme již tiskem zveřejněná hesla. Software umožňuje nejen pouhou reprodukci tiskem vydaných svazků, ale má řadu dalších především třídících funkcí, které tištěný text rozšiřují o další informace (mj. zařazování portrétů popisovaných osob či fotodokumentace vztahující se k jejich životu, odkazy na další digitalizované prameny, a to především matriky, odkazová hesla, vyhledávání osobních jmen v textech ad.).

V uplynulém roce byly do databáze převedeny texty kompletních 15 svazků (písmena A–Enz). Elektronická verze slovníku zpřístupňuje průběžně vycházející lexikon mnohem širšímu okruhu uživatelů a zároveň umožňuje pohotovou aktualizaci textů a jejich pohotové opravy a doplňky. Pro 2 pracovnice, které přepisy prováděly (Klapetková, Junková) bylo vyčerpáno formou OON 40 tis. Kč. Pro provozní údržbu a úpravu software bylo vyčerpáno 10 tis. Kč (Červenka). 16 tis. Kč bylo vyplaceno za překlady textů do němčiny a angličtiny a korektury a aktualizaci cizojazyčných textů (Hartmann); 4 tis. Kč bylo použito na archivní rešerše matrik (Lehmanová).

Databáze dostupná z URL: http://biography.hiu.cas.cz/

 

Fotosbírka 

Řešitelé: Lenka Blechová, Jan Zelenka

Aktivita navazuje na výsledky dosažené v předchozích letech zpracováním fotografické sbírky listin Historického ústavu AV ČR, která tvoří základ edičního projektu Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae (RBM), jenž je na půdě HÚ AV ČR realizován již takřka 100 let. V rámci zpracování RBM probíhala po většinu 20. století rozsáhlá fotodokumentační činnost v domácích i zahraničních archivech, která měla za účel shromáždit dochovaný diplomatický materiál (listiny, listy, korespondence) k domácím (zejména) středověkým dějinám. V minulých letech došlo k nové inventarizaci sbírky, jejímu utřídění a přípravě k elektronické publikaci.

V roce 2017 proběhla první fáze digitalizace sbírky, která zpřístupnila inventarizační materiály podávající základní přehled o obsahu fondu. Inventáře jsou utříděny provenienčně, tedy podle místa uložení archiválií v době pořízení fotodokumentace. Abecedně řazené složky obsahují soupisy jednotlivých fotografovaných listin, případně jiných druhů pramenů, s formálními (originální signatura písemnosti; identifikátory v rámci fotografické sbírky) i obsahovými (časové vročení; vydavatel; příjemce) informacemi. Jedná se pouze o zlomek z celé sbírky. Přesto může i v této podobě posloužit badatelům jako vhodná pomůcka při shromažďování dosud nevydaného pramenného materiálu. Potenciální využití se však nabízí také pro archivní instituce, zejména s ohledem na případnou revizi spravovaných fondů.

 

Digitalizace databáze dějin všedního dne

Řešitel: Vojtěch Kessler

Databáze dějin všedního dne je jedním z výstupů dlouhodobého mezinárodního vědeckovýzkumného projektu, na kterém se podílí Institut für Wirtschafts- u. Sozialgeschichte der Universität Wien (Mag. Günter Müller), Ústav českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Historický ústav Akademie věd České republiky. Jedním z cílů tohoto projektu je vytvoření dokumentační sbírky starých pamětí, rodinných kronik, deníků a jiných životopisných vzpomínek. Již dnes je tato sbírka cenným svědectvím o životě prostých lidí v dřívějších dobách. Obsahuje více než tři stovky životopisných záznamů různého obsahu, které jsou v současné době digitalizovány a připravovány ke katalogizaci. Základem sbírky jsou zachované staré rodinné paměti a archivované materiály, ale také řada příspěvků, které jejich autoři sepsali teprve nedávno. Sbírka rukopisných pamětí čítající cca 400 položek byla profesionálně zdigitalizována; byl proveden studijní pobyt a navázána kooperace s organizací institut für Wirtschafts- u. Sozialgeschichte der Universität Wien. Sbírka je k dispozici badatelské veřejnosti v budově HÚ AV ČR. Její širší zpřístupnění proběhne po ošetření zákonných povinností souvisejících s ochranou osobních údajů. Doposud o ní projevili zájem především studenti historie z českých univerzit a z jedné německé univerzity.

 

Sešity historika Augusta Sedláčka

Řešitelé: Eva Doležalová, Jan Zelenka

Cílem aktivity bylo zajištění chodu databáze vycházející z fondu pozůstalosti českého historika Augusta Sedláčka a její další rozvoj. Byla vypracována metodika digitalizace tzv. Sedláčkových sešitů – výpisků z archivů a muzeí a prvních patnáct vybraných sešitů bylo digitalizováno a je připraveno ke zpřístupnění na webových stránkách www.augustsedlacek.cz . K jejich zveřejnění dojde v r. 2018. V roce 2017 došlo k vypracování analýzy digitalizace a dalšího zpracování fondu pozůstalosti Augusta Sedláčka; a digitalizaci vybraných 15 sešitů z tohoto fondu.

Obr. HIU: Náhled webové rozhraní

 

Portál Historický atlas měst ČR

Řešitel: Eva Semotanová

Portál Historický atlas měst ČR: 1) informuje o stejnojmenném projektu (přehled vydaných svazků na mapce a formou obálek s prokliky, charakteristika projektu, úvody k atlasům, seznam vydaných map, plánů a vyobrazení česky, anglicky a německy, anglické a německé resumé, tiráž); 2. zpřístupňuje tři typy rekonstrukčních map, které zachycují urbanizovanou krajinu v různých obdobích: a) naskenované mapy, vydané v tištěných svazcích atlasů volně ke stažení; tyto mapy jsou tematicky rozdílné s ohledem na specifika jednotlivých městských obcí, b) rekonstrukční mapy, jednotné obsahově i způsobem zpracování; tyto mapy jsou obrazem krajiny příslušného města v době před nástupem industrializace, urbanizace a dopravní revoluce, tj. před polovinou 19. století, připravené s využitím povinných císařských otisků map stabilního katastru z 20.-40. let 19. století, c) rekonstrukční mapy, věnované historické Praze a vybraným pražským předměstím, vycházející z obsahu tištěných svazů atlasů, doplněné o staré plány Prahy

V roce 2017 byly digitalizovány a na portál zpřístupněny rekonstrukční mapy 28 svazků atlasu, viz výše bod a) - od roku 1995, které byly dosud součástí atlasů v tištěné podobě. K zpřístupnění byla zpětně žádána a získána reprodukční práva autorů map. Současně došlo k doplnění portálu o 25 z 29 měst (4 již byly na portálu) dle bodu b). Pro tento úkol byly georeferencovány povinné císařské otisky stabilního katastru a připravena příslušná aplikace.

V rámci pracovního semináře Digitalizační a databázové projekty v Historickém ústavu AV ČR, 18. května 2017 v 9. hod., Kongresový sál HÚ AV ČR, byla přednesena přednáška s vazbou na téma Strategie: Kartografie, digitalizace a databáze v historické práci s P. Jílkovou a J. Krejčím.

Odkaz na samostatné webové stránky:

http://www.hiu.cas.cz/cs/mapova-sbirka/historicky-atlas-mest-cr.ep/

http://www.hiu.cas.cz/cs/mapova-sbirka/historicky-atlas-mest-cr/rekonstr...

http://towns.hiu.cas.cz/

 

Knihovna AV

Digitalizace unikátně dochovaných bohemikálních tisků 16. - 18. století v českých a zahraničních knihovnách (pokračování)

Řešitel: Vojtěch Šícha

Digitalizace cizojazyčných bohemik představuje významnou součást zpracování Bibliografie cizojazyčných bohemikálních tisků 1501-1800 (BCBT), která je dlouhodobým výzkumným úkolem Knihovny AV ČR, v. v. i. Veřejně přístupná databáze BCBT, která slouží široké badatelské veřejnosti, je systematicky doplňována o digitální kopie popisovaných tisků s cílem vytvořit moderní online databázový systém odpovídající současnému vývoj v oblasti zpřístupňování národních retrospektivních bibliografií v zahraničí. BCBT eviduje řadu vydání, jež se dochovala pouze v nemnoha či dokonce jediném exempláři, a to v českých i v zahraničních paměťových institucích. Digitální kopie těchto bohemik jsou proto získávány především od těch institucí, u nichž nelze v blízké budoucnosti předpokládat plošná digitalizace jejich historického fondu.

Z finančních prostředků přidělených na rok 2017 bylo pořízeno 300 digitálních kopií dosud nedigitalizovaných bohemikálních cizojazyčných tisků 16. a 17. Digitální kopie jsou průběžně doplňovány k bibliografickým záznamům v databázi BCBT, případně slouží jako podkladový materiál ke zpracování desiderát a pro výzkum knižních dedikací. Z českých institucí úspěšně proběhla spolupráce s NK ČR, VKOL a Archivem města Brna. Ze zahraničních institucí se jednalo o Herzog August Bibliothek (Wolfenbüttel), Gottfried Wilhelm Leibniz Bibliothek (Hannover), Magyar Tudományos Akadémia Könyvtára (Budapest), Országos Széchényi Könyvtár (Budapest), Universitäts- und Forschungsbibliothek (Erfurt/Gotha), Staatsbibliothek (Berlin), Kungliga biblioteket (Stockholm).

Databáze je dostupná z URL: http://clavius.lib.cas.cz/katalog/

 

Digitalizace a prezentace díla Ovidia v historickém knižním fondu KNAV (1500–1800)

Řešitel: Martin Lhoták

Knihovna Akademie věd ČR připravila ke 2000. výročí Ovidiova úmrtí (43 př. n. l. – 17/18 n. l.) projekt z oblasti novověkých dějin knižní kultury, který je zaměřen na knižní ilustrace. Z historického fondu knihovny byly vybrány Ovidiovy knihy Proměn, v nichž je vlastní text obohacen a zdoben krásnými ilustracemi. Tyto knihy byly kompletně digitalizovány a jednotlivé ilustrace podrobně popsány a uspořádány pro vyhledávací možnosti. Dnešní čtenář se díky databázi dostupné na webu „Ovidiovy Proměny v historické knižní ilustraci“ může nejen pokochat a pobavit prohlížením dobových ilustrací Ovidiových Proměn, ale má také možnost objevit hlavní náměty a atributy vyobrazení, porovnávat je nebo zjistit, kdo ilustrace vytvořil a jakou grafickou technikou. Zároveň může využít propojení do Digitální knihovny AV ČR, kde jsou dostupné digitalizované verze všech knih, z nichž jsou ilustrace vybrány, a studovat je komplexně.

V průběhu roku byly digitalizovány všechny historické tisky z fondu KNAV, jejichž autorem je Ovidius. Digitalizované publikace byly opatřeny metadatovým popisem splňujícím knihovědná kritéria.

Ilustrace (v celkovém počtu cca 120) byly analyzovány a popsány tak, aby bylo možné jejich rozsáhlé prohledávání v databázi:

• Jmenné vyhledávání podle výtvarného umělce, grafika, rytce, popřípadě autora předlohy ilustrace,
• Rozdělení dle základních grafických technik,
• Vyhledávání podle obsahu konkrétních příběhů Proměn, které byly předlohou pro danou ilustraci,
• Vyhledávání podle osob, klíčových slov, dějů a činností, které se na ilustraci vyskytují,  
• Rozčlenění jednotlivých proměn podle typu (proměna boha, člověka, věci – do věci, rostliny, zvířete apod.),

Vznikla tak databáze s podstatně rozvinutější strukturou, než bylo původně zamýšleno. Digitalizované knihy jsou zároveň volně dostupné v Digitální knihovně Akademie věd ČR, je na ně odkazováno z jednotlivých ilustrací i dalších částí webu. V testovacím režimu je databáze přístupná od konce roku 2017. Po zpracování všech připomínek očekáváme její veřejné spuštění v polovině roku 2018. Ve stejné době bude připraveno vstupní rozhraní pro info-kiosek, který bude umístěn před vstupem do knihovny.

 

Digital Humanities v Akademii věd – informační portál

Řešitel: Martin Lhoták

Portál Digital Humanities shromažďuje a zveřejňuje informace o elektronických informačních zdrojích, elektronických sbírkách, databázích, ale i sbírkách, které na svou digitalizaci teprve čekají, provozovaných v oblasti společenských a humanitních věd v AV ČR. Součástí obsahu jsou kontakty na týmy odpovídající za příslušné zdroje, informace o typu a množství obsahu i stavu zpracování. Celkem se podařilo shromáždit a podrobně zpracovat informace o více než 80 zdrojích, které jsou přístupné ve formě databáze, ve které je možné vyhledávat podle klíčových slov a popisu a upravovat zobrazení podle tematického zaměření zdrojů.

V souladu se zaměřením portálu byli v průběhu roku 2017 uživatelé pravidelně informováni o nejvýznamnějších aktuálních událostech v oblasti digital humanities. Aktuality zahrnovaly především upozornění na oborové konference, přednášky a workshopy pořádané zejména v českém a evropském prostoru, dále byly zveřejňovány výzvy k aktivní účasti na těchto akcích formou zpřístupnění aktuálních Call for Papers. Pozornost byla věnována také formování nové platformy pro výzkum DH v ČR v podobě České iniciativy pro digitální humanitní vědy. V rámci kontinuální správy a rozšiřování informačního obsahu portálu bylo nově zapojeno sedm elektronických informačních zdrojů Slovanského ústavu AV ČR. Revize portálu si kladla za cíl: ověření funkčnosti kontaktních údajů a webových adres a zjištění změn v obsahu a funkcionalitách informačních zdrojů. Získané údaje byly, případně ještě budou využity k aktualizaci informačního obsahu portálu DH. Během roku 2017 byl  postupně přeložen obsah celého webu včetně jednotlivých elektronických informačních zdrojů. Nyní probíhají závěrečné kontroly anglické verze webu a přípravy ke spuštění.

Portál dostupný z webového rozhraní: https://www.lib.cas.cz/dh/

 

Slovanský ústav

Ruská emigrace v meziválečném Československu - digitální zpřístupnění 

Řešitel: Dana Hašková

Cílem aktivity je bližší seznámení široké veřejnosti s dějinami a osobnostmi ruské emigrace v meziválečném Československu, s jejich vědeckou a kulturní činnosti v Rusku i v nové vlasti. V rámci projektu  Biografická databáze ruské emigrace vznikají dvě databáze - Biografický slovník ruských emigrantů a Bibliografie ruských emigrantů v československých periodikách. V Biografickém slovníku jsou zařazeni emigranti, kteří přišli do Československa po r. 1917 a svou činností se ve své nové vlasti podíleli na vědeckém, kulturním nebo politickém životě. Databáze Bibliografie ruských emigrantů zahrnuje články v odborných časopisech, denním tisku, týdeníkách apod. V první fázi jsou  do ní zařazeny práce pouze těch ruských emigrantů, kteří žili na území Československa. Po zpracování dané problematiky postupně bude databáze doplněna o články v ruských periodikách, vycházejících v ČSR  a o články emigrantů, kteří u nás publikovali, ale žili v jiných evropských státech.

Dále pokračovala práce na Biografickém slovníku ruské emigrace. Bylo zpracováno celkem 119 slovníkových hesel (N-P; cca 126 normostran). Byla provedena jazyková korektura a text posoudila odborná recenzentka. Hesla byla zpřístupněna prezenčně ve studovně SLÚ AV ČR, v. v. i. a jsou postupně převáděna do SQL databáze, která bude zpřístupněna na webových stránkách ústavu po dokončení celého slovníku. Do nově rozpracované databáze Bibliografie ruských emigrantů v československých periodikách bylo vloženo 300 bibliografických záznamů. Tato databáze je zatím přístupná v SLÚ na vyžádání u D. Haškové, později bude převedena do  SQL databáze.

 

Digitální zpřístupnění lexikálního materiálu k výzkumu východoslovanského prostoru

Řešitel: Karolína Skwarska, Růžena Šišková (a), Iveta Krejčířová (b)

Záměr aktivity spočíval: a) ve vytvoření česko-ruského elektronického lexikálního zdroje. Elektronický zdroj vychází z digitalizovaného, dosud nevydaného materiálu o rozsahu 21 834 textových stran, který vznikal v 70. a 80. letech 20. století; b) ve vytvoření ukrajinské nářeční databáze – digitalizace unikátního dialektologického materiálu pořizovaného v podobě kartotéčních lístků v rámci terénních výzkumů ve 20. – 60. letech 20. stol. V elektronické bázi lze vyhledávat data podle různých kritérií (např.  gramatická charakteristika, místo zápisu, ekvivalent atd.); databáze umožňuje jak teoretický výzkum dynamiky slovní zásoby jihokarpatských nářečí, tak i konkrétní lexikografické výstupy např. v podobě lokálních nářečních lexikonů apod. Dalším cílem je transkripce korpusu autentických nahrávek jihokarpatských nářečí z let 1957–1967 na severovýchodním Slovensku. Tento korpus je zároveň rozšiřován o nově shromážděný materiál z pravidelných dialektologických expedic na východní Slovensko a Zakarpatskou Ukrajinu.

Během roku 2017 byly dosaženy tyto výsledky:

1. Česko-ruský elektronický lexikální zdroj:

• do elektr. podoby převedena hesla dalších písmen (do konce r. 2017 do S)
• zdokonalena technická stránka
• 3x prezentace projektu pro studenty VŠ (2x FF UK, Ostravská univerzita)
• služební cesty: Moskva: konzultace s ruskými jazykovědci, sběr kontrolního materiálu, studium odborné literatury, informace o projektu na dalších 3 zahr. služeb. cestách

1. Ukrajinská nářeční databáze 

• nově zpracováno cca 15 000 kartotéčních lístků
• zrevidováno 10 000 již zpracovaných lístků
• 3 výzkumné cesty na SV Slovensko (13 vesnic) a na Zakarpatskou Ukrajinu (6 vesnic), získán souč. jaz. materiál
• navázány vědecké kontakty s univerzitou v Užhorodě
• prezentace výsledků dřívějších terénních výzkumů na konferenci Dialektologie a geolingvistika v současné střední Evropě III., Slezská univerzita v Opavě 
• průběžná transkripce nahrávek nářečních projevů z novodobého terénního výzkumu, přepisy nahrávek budou součástí připravované chrestomatie nářečních textů

Propagace projektu:

Zpráva – přednáška pro studenty Ostravské univerzity: Listy FF OU, Leden 2018, s. 8, on-line: http://dokumenty.osu.cz/ff/listy/2018/01_2018.pdf

Michal Vašíček, září 2017 v Užhorodě, Mediacentr:

http://mediacenter.uzhnu.edu.ua/news/filology-j-programisty-uzhnu-zapochatkuvaly-naukovyj-proekt-analogiv-yakogo-v-ukrayini-nemaye/2017-10-01-11827

 

Sociologický ústav

Digitalizace základních oborových encyklopedií české sociologie

Řešitel: Zdeněk R. Nešpor

Záměrem aktivity byla 1) digitalizace Velkého sociologického slovníku (1996) v rozsahu 1458 tisk. stran a úprava existující elektronické sazby Slovníku českých sociologů (2013) v rozsahu 467 stran, v obou případech oprava tiskových a lexikografických chyb a zajištění souhlasu autorů či jejich dědiců s internetovou publikací (272, resp. 11 osob). Analogicky bylo nutné smluvně vyřešit reprodukční práva k fotografiím přebíraným z externích zdrojů. 2) Vytvoření zcela nového Slovníku institucionálního zázemí české sociologie (autor Z. R. Nešpor) v rozsahu 200 NS a jeho lektorské posouzení; tento slovník byl nad rámec aktivity vydán tiskem, ekonomické zabezpečení vzal na sebe SOU AV ČR. 3) Internetové zpřístupnění všech tří slovníků v prostředí nově vytvořené Sociologické encyklopedie, vzájemnou integraci (křížové odkazy) při zachování samostatné existence dílčích bází, náročnější formy vyhledávání přesahující možnosti původních knižních verzí, budoucí rozšiřování a vstup do připravované EČK. V současné podobě encyklopedie obsahuje více než 4500 hesel (1,3 mil. slov) a 22 tis. odkazů. 4) Propagace Sociologické encyklopedie, aby se stala uživatelsky hojně využívaným zdrojem informací. V rámci přípravy byla nad rámec aktivity publikována brožura Česká sociologická encyklopedistika (autor Z. R. Nešpor) v edici VKN nakl. Academia, přístupná rovněž na webu SgE. Propagace dále probíhala formou letáků a veřejnou prezentací dne 14. 12. 2017, jíž se zúčastnilo 35 posluchačů (Příloha, obr. 7-8). Propagace v akademických časopisech je vzhledem k jejich periodicitě teprve připravována (zájem projevilo 7 periodik).

Hlavním výsledkem je internetová Sociologická encyklopedie, dostupná na https://encyklopedie.soc.cas.cz/ , popsaná výše (Příloha, obr. 1-3). Jejím zpřístupněním byly naplněny všechny plánované cíle aktivity.

Přestože dosud neproběhly všechny formy propagace díla a z povahy věci nebylo možné očekávat větší mediální ohlas (výjimku tvoří Akademický bulletin AB 1/2018, s. 6), lze konstatovat, že Sociologická encyklopedie rychle vstoupila do povědomí nejen akademické veřejnosti. Za první tři měsíce server zaznamenal více než 12 tis. unikátních návštěv, jejichž počet aktuálně dosahuje cca 5 tis./měsíc (stav v první polovině března 2018 ukazuje obr. 4 v Příloze). Lze předpokládat, že návštěvnost dále poroste.

Nad rámec původního projektu dále došlo k:

1. Knižní vydání Slovníku institucionálního zázemí české sociologie (Scriptorium, Praha 2017, 172s., ISBN 978-80-88013-53-2; obr. 5 v Příloze);
2. Sepsání a vydání brožury Česká sociologická encyklopedistika (Academia, Praha 2017, 20s., ISSN 2464-6245; obr. 6 v Příloze);
3. Zprostředkování sepsání a vydání vzpomínek editorky původního Velkého sociologického slovníku ing. Aleny Vodákové (Lidé města 19, 2017, 3, s. 447–482).

Výstupy aktivity:

• Nešpor, Zdeněk R. (ed.): Sociologická encyklopedie [internetový zdroj]. ISBN 978-80-7330-308-2. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/
• Nešpor, Zdeněk R. Slovník institucionálního zázemí české sociologie. Scriptorium, Praha 2017, 172 s. ISBN 978-80-88013-53-2. (elektronicky dostupné v rámci Sociologické encyklopedie)
• Nešpor, Zdeněk R. Česká sociologická encyklopedistika. Academia, Praha 2017, 20 s. ISSN 2464-6245. Dostupné na http://www.vedakolemnas.cz/miranda2/m2/sys/galerie-download/VKN66_WEB.pdf?0.5871209690669986 (+ v rámci Sociologické encyklopedie)
• Vodáková, Alena. „Jak se rodil Velký sociologický slovník – vzpomínky editorky.“ (Lidé města 19, 2017, 3, s. 447–482). Dostupné na: http://lidemesta.cz/assets/media/files/19_2017_3/Vodakova.pdf  (+ v rámci Sociologické encyklopedie)

Obr. SOU1: Hlavní stránka internetové Sociologické encyklopedie (https://encyklopedie.soc.cas.cz/)

Obr. SOU2: Obálky knižních Slovníku institucionálního zázemí české sociologie a VKN Česká sociologická encyklopedistika.

Obr. SOU3: Pozvánka na veřejnou prezentaci Sociologické encyklopedie 14. prosince 2017.

 

Výuková a informační platforma pro využívání sociálněvědních digitálních dat

Řešitel: Martin Vávra

Cílem aktivity bylo vylepšit stávající informační infrastrukturu Českého sociálněvědního datového archivu (ČSDA) ve vztahu k (potenciálním) uživatelům. Webové stránky měly být doplněny o nové informace o datových zdrojích sociálních věd. Došlo by také na vytvoření návodů na práci s databází Nesstar obsahující sociálněvědní data. Jako důležitá součástí byly naplánovány i přednášky a prezentace prováděné přímo (potenciálním) uživatelům – studenty, zaměřené především na humanitní obory, sociální vědy a veřejnou správu. V období od ledna do prosince 2018 bylo v rámci aktivity uskutečněno 15 prezentací – převážně studentům sociálních a humanitních věd a také veřejné správy. Prezentace byly provedeny na Univerzitě Karlově, Policejní akademii v Praze, Univerzitě v Hradci Králové, Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, Univerzitě Palackého, Slezské univerzitě v Opavě a Masarykově univerzitě.

Dalšími výsledky jsou:

• Prezentace „Datové archivy a jejich využití pro sekundární analýzu dat v sociálních vědách, (se zaměřením na Český sociálněvědní datový archiv a jeho online databázi Nesstar)“, která je určena pro základní seznámení se službami archivu a možnostmi jejich využití.
• Informační text pro uživatele  "Český sociálně vědní datový archiv a jeho služby"
• Příprava textu „Archivace a sdílení výzkumných dat v Českém sociálněvědním datovém archivu“, určený především zájemcům o uložení dat v ČSDA. Tento text je v tuto chvíli (březen 2018) ještě v přípravě a jeho zveřejnění se předpokládá do konce května 2018. 

Medializace:

Vávra, Martin. 2017. Datové archivy a jejich využití pro sekundární analýzu dat v sociálních vědách, (se zaměřením na Český sociálněvědní datový archiv a jeho online databázi Nesstar) [prezentace online] Praha: Sociologický ústav AV ČR. Dostupné z: http://archiv.soc.cas.cz/pristup-k-datum

Vávra, Martin. 2017. Český sociálněvědní datový archiv a jeho služby [informační text online] Praha: Sociologický ústav AV ČR. Dostupné z: http://archiv.soc.cas.cz/pristup-k-datum

Text „Archivace a sdílení výzkumných dat v Českém sociálněvědním datovém archivu“ bude zveřejněn na http://archiv.soc.cas.cz/depozice-dat

 

Paměť současnosti: vizualizace, popularizace a zpřístupňování dat o názorech, postojích a náladách českých občanů a jejich změnách v čase

Řešitel: Naděžda Čadová

Cílem všech aktivit realizovaných v rámci této Strategie je zlepšit dostupnost, přehlednost a srozumitelnost výstupů z výzkumů CVVM, jež jsou poskytovány laické i odborné veřejnosti. Konkrétně byly aktivity v roce 2017 zaměřeny na rozšíření databáze časových řad z výzkumů CVVM, která slouží k přehlednému, rychlému a snadnému získání informací o vývoji názorů české veřejnosti na některé politická, ekonomická a další společenská témata. Kromě souhrnného přehledu o vývoji názorů českých občanů mohou zájemci prostřednictvím databáze zjišťovat rozdíly v názorech různých socio-demografických skupin (mužů a žen, lidí různého věku atd.) Dalším cílem pak bylo zlepšení přístupu k výsledkům výzkumů CVVM pro anglicky hovořící uživatele. V rámci této aktivity jsme přeložili do angličtiny část tiskových zpráv CVVM a také vznikla anglická verze aplikace s časovými řadami z výzkumů CVVM.

V rámci aktivity realizovali pracovníci CVVM SOU AV ČR, v. v. i. následující činnosti:

1. Aktivita navázala na vytvoření databáze časových řad, jež byla realizována v roce 2016. V roce 2017 CVVM rozšířilo tuto databázi o výsledky z dalších tematických oblastí, které CVVM ve výzkumech pravidelně mapuje. Nově se tak uživatelé mohou seznámit s proměnami důvěry a nedůvěry českých občanů k soudům, policii ČR, armádě, tisku, televizi, rádiu, odborům, církvím, neziskovým organizacím, bankám, internetu a výzkumům veřejného mínění. Databáze rovněž nově nabízí informaci o změnách v sebezařazení českých občanů na levo-pravé škále politické orientace, včetně časové řady od roku 2002. 

2. V roce 2017 se nám rovněž podařilo zpřístupnit proměny názorů, postojů a hodnot českých občanů zkoumaných v pravidelných výzkumech CVVM zájemcům mimo ČR. V rámci realizace této aktivity byla vytvořena anglická verze webových stránek s databází časových řad a zlepšena prezentace tiskových informací na anglických stránkách CVVM formou překladu kompletního textu 15 tiskových zpráv, což čítá celkem 119 stránek textu.

Přehled tiskových zpráv CVVM přeložených do angličtiny: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-zpravy/ostatni/ostatni-ruzne/4478-vybrane-tiskove-zpravy-cvvm-dostupne-v-anglictine

Aplikace s časovými řadami otázek z výzkumů CVVM Naše společnost v české i anglické verzi: http://cvvmapp.soc.cas.cz/

 

Ústav pro českou literaturu

Encyklopedie české kultury

Řešitel: Karel Piorecký

Jedná se o víceletou aktivitu, která směřuje k vytvoření komplexního a otevřeného softwarového systému pro kulturní encyklopedistiku. Na rok 2015 jsme pro tuto aktivitu získali finanční podporu z fondu Strategie AV 21, v následujícím roce ovšem nikoli, přesto jsme pokračovali v pracích podle stanoveného harmonogramu. V roce 2017 jsme na vývoj Encyklopedie české kultury obdrželi z prostředků Strategie AV21  174 000 Kč, což umožnilo dokončit druhou fázi analytická části projektu. Výsledky této analýzy jsme předložili kolegům z ústavů zapojených do výzkumného tématu „Ostrovy spolehlivého poznání. Encyklopedická báze digitálního věku“ i dalším odborníkům ke konzultaci. Následně jsme zapracovali takto získané podněty do textu Analýzy, která je nyní základním kamenem zadávací dokumentace pro programátorskou a grafickou realizaci systému.

V roce 2017 došlo k dokončení druhé fáze Analýzy potřeb a funkcionality systému EČK a k uspořádání workshopu pro zástupce zapojených pracovišť  (21. 2. 2017).

 

Česká knižnice

Řešitel: Jiří Flaišman

Česká knižnice byla v rámci programu Paměť v digitálním věku Strategie AV21 poprvé podpořena v kalendářním roce 2016. Výstupem byl ročník 2016 edice zahrnující pětici svazků kriticky ověřených čtenářských edic klasických děl české literatury (zveřejněno v listopadu 2016). V uplynulém roce byl předmětem podpory ročník 2017 České knižnice. Opět bylo vydáno pět svazků (z toho jeden dvojdílný), takže ediční plán na rok 2017 byl splněn.

V kontextu kriticky připravených edic krásné literatury se edice Česká knižnice (založena za podpory prezidenta V. Havla roku 1996) řadí po bok významných světových edičních řad, které přinášejí pro danou kulturní oblast určující díla národních literatur. Od r. 2016 vstoupila ČK do nové fáze své existence, když se na jejím vydávání začal určující měrou podílet ÚČL AV ČR, bez jehož institucionální podpory a bez podpory Akademie věd by bylo v současných podmínkách její další vydávání nemožné. Participace ÚČL na přípravě svazků zásadní měrou posílilo jeden ze stěžejních úkolů, jež si edice vytýčila, sice akcentovat koncepčně promyšlenou a metodologicky vyjasněnou textologickou přípravu vydávaných textů, která je budována na detailním zpracovaní a kritickém zhodnocení všech dochovaných pramenů. ČK je tak nejdůležitějším nástrojem vědeckého konstituování a zpřístupňování národního kulturního dědictví v oblasti literatury. Dlouhodobá kontinuita podobných edic je v mezinárodním měřítku ukazatelem vyspělosti jednotlivých společností i literárních kultur. V oblasti literárněvědné bohemistiky neexistuje srovnatelný projekt, s nímž by se lépe pojilo stěžejní heslo Strategie AV21: špičkový výzkum ve veřejném zájmu. Vydáváním edice klasické literatury usiluje ÚČL o přispění k popularizaci českého písemnictví v širokých čtenářských vrstvách a podílet se na budování kánonu české literatury a podporovat kontinuitu vydavatelské praxe vysoké odborné úrovně.

V roce 2017 se podařilo vydat plánované čtyři nové svazky ČK a jeden titul reeditovat (B. Němcová: Babička). Ke kulturním událostem loňského roku jistě patří vydání obsáhlého cestopisu Kryštofa Haranta, který ČK přinesla ve dvou svazcích vůbec poprvé v moderních dějinách v úplnosti. Badatelské úsilí pracovníků ÚČL AV ČR (mj. kolegyň P. Hesové a L. Jungmannové) se projevilo při přípravě objevné edice Sabinových kratších próz a nového souborného vydání Havlových dramat. Unikátní a z rozsáhlého výzkumu čerpající je taktéž edice Johnových Večerů na slamníku. Všechny vydané svazky finalizovala (odborná redakce + koordinace) výkonná redaktora ČK (pracovnice ÚČL). Značný ohlas vzbudil edukační modul Seminář České knižnice (výkladové materiály k jednotlivým svazkům ČK s pracovními listy – určeno studentům středních škol a literárních proseminářů škol vysokých), který koncipuje a řídí pracovník ÚČL. Seminářů ČK bylo v roce 2017 vydáno 10 svazků, které jsou mj. přístupné na webu ČK, jehož vývoj a redakce v roce 2017 pokračovaly. Vydání svazků provázelo pořádání propagačních akcí (knižní veletrh Svět knihy, Den s Českou knižnicí, večer v Knihovně Václava Havla apod.). Mediální ohlas ročníku 2017 České knižnice zahrnul např. rozhovory na stanicích Českého rozhlasu, vystoupení ve zpravodajském pořadu Události v kultuře České televize, reportážní stať v týdeníku Rozhlas nebo rozhovor s šéfredaktorem Semináře České knižnice v médiích AV ČR.

Vydané svazky České knižnice:

sv. 90. JOHN, Jaromír: Večery na slamníku. Edičně připravila a komentář napsala Tereza Lojdová (NFČK – ÚČL AV ČR – Host, Praha – Brno 2017), s. 504.

sv. 91. HARANT z Polžic a Bezdružic, Kryštof: Putování aneb Cesta z království českého... I.–II. Edičně připravily a komentář napsaly Hana Bočková a Markéta Melounová (NFČK – ÚČL AV ČR – Host, Praha – Brno 2017), s. 680 +628.

sv. 92. SABINA, Karel: Novely. Edičně připravila a komentář napsala Petra Hesová (NFČK – ÚČL AV ČR – Host, Praha – Brno 2017), s. 440.

sv. 93. HAVEL, Václav: Hry. Edičně připravila a komentář napsala Lenka Jungmannová (NFČK – ÚČL AV ČR – Host, Praha – Brno 2017), s. 560.

sv. 94. NĚMCOVÁ, Božena: Babička. Edičně připravil Robert Adam a komentář napsala Jaroslava janáčková (NFČK – ÚČL AV ČR – Host, Praha – Brno 2017), s. 312.

Seminář České knižnice

Sv. 2. KOLÁR, Robert: Milota Zdirad Polák: Vznešenost přírody (1819), ÚČL AV ČR, Praha 2017

Sv. 3. KOLÁR, Robert: Josef Václav Sládek: Básně (1875), ÚČL AV ČR, Praha 2017

Sv. 4. LEDERBUCHOVÁ, Ladislava: Fráňa Šrámek: Modrý a rudý (1906), ÚČL AV ČR, Praha 2017

Sv. 5. REJZLOVÁ ZAJÍČKOVÁ, Vendula: Život svaté Kateřiny (cca 1350–1380), ÚČL AV ČR, Praha 2017

Sv. 6. ADAM, Robert: Karel V. Rais: Poslední radosti (1894), ÚČL AV ČR, Praha 2017

Sv. 7. VANĚK, Václav: Jaroslav Vrchlický: Zlomky epopeje (1886), ÚČL AV ČR, Praha 2017

Sv. 8. ŠIDÁK, Pavel: Jan Čep: Dvojí domov (1926), ÚČL AV ČR, Praha 2017

Sv. 9. FRÁNEK, Michal: Svatopluk Čech: Pravý výlet pana Broučka do Měsíce (1886), ÚČL AV ČR, Praha 2017

Sv. 10. KRÁLÍKOVÁ, Andrea: Josef Jedlička: Kde život náš je v půli se svou poutí (1954–1957), ÚČL AV ČR, Praha 2017

Sv. 11. ŘÍHA, Jakub: Jiří Kolář: Prometheova játra (1950), ÚČL AV ČR, Praha 2017

Internetové stránky České knižnice: www.kniznice.cz

Obr. ÚČL1: Den s Českou knižnicí konaný 19. prosince 2017 a představení právě dokončeného ročníku 2017 edice Česká knižnice.

Obr. ÚČL2: Pražský hrad české literatury. Týdeník Rozhlas, č. 10, 2018.

 

Ústav dějin umění

Doplnění a homogenizace databází ÚDU AV ČR

Řešitel: Jiří Roháček

Fondy ÚDU AV ČR (fotografická sbírka, plánová sbírka, grafická sbírka, fondy archivní povahy, umělecké a numismatické sbírky – celkem v řádu statisíců položek) jsou z části zpřístupněny formou několika zatím na sobě nezávislých a veřejnosti omezeně dostupných databází v proprietárním formátu FileMaker. Cílem aktivity, která volně navazuje na práce v letech 2015-2016, je postupné doplňování, homogenizace a standardizace těchto databází. Zvláštní důraz bude nově kladen na virtuální sestavování konvolutů materiálu k významným objektům a tématům. Bude provedena i nová digitalizace vybraných konvolutů. Výše uvedené je předpokladem pro zapojení databází do stávajících i plánovaných meziinstitucionálních projektů.

Práce soustředily na doplňování a standardizaci záznamů spojené databáze grafické a plánové sbírky ÚDU, včetně nového popisu u cca 1500 záznamů a doplnění účelově vytvořenou obrazovou dokumentací (600 ks historických grafických listů). Byla založená nová databáze otisků pečetí. Bylo vytvořeno webového rozhraní pro zpřístupňování databází ÚDU, v rámci kterého jsou vybrané databáze zpřístupněny zatím ve zkušebním režimu na intranetu (je řešena integrace metadat do souborných portálů a technické obtíže proprietárního systému FileMakerPro, zejm. průběžné harvestování). Materiály produktivně nepřevoditelné do databázové formy (zejm. starší strojopisné inventáře) jsou skenovány a v pdf postupně zavěšovány na www stránky ÚDU. Byla vydána tištěná podoba metodického sborníku Věda minulosti dnes. Ediční zpřístupňování starších nepublikovaných odborných textů, metoda a praxe.

 

Epigrafická dtabáze

Řešitel: Jiří Roháček

Reprezentativní rozšíření pilotní databáze epigrafických památek od raného středověku do 18. století na území ČR. Databáze je budována zejména na základě dokumentace centra Epigrafická a sepulkrální studia ÚDU. Přidanou hodnotu tvoří fakt, že je od počátku navržena s ohledem na možnost počítačového vyhodnocení materiálu, zejména pak metodami aplikované lingvistiky. Tomu je přizpůsoben mj. i paralelní zápis textů různým způsobem a specializovaná metadata, což umožní po hierarchizaci, aplikaci diskrečních metod a lemmatizaci společné vyhodnocení nápisů zpracovaných z autopsie i převzatých ze sekundárních zdrojů různého charakteru (teritoriální, chronologický, funkční, formulářový a jazykový aspekt, datace, nositelé, citáty, epiteta, víceúrovňové rejstříkování, projekce do digitálních map, vizualizace dat ad.). Budoucí částečně automatizované integrované zpracování umožní i při omezené alokaci badatelských zdrojů obecně platné závěry pro český epigrafický fond jako celek.

Hlavním výstupem je rozšíření pilotní databáze v systému FileMakerPro o 5500 záznamů na 10500 záznamů s celkem cca 12000 nápisy. Již na této úrovni se jedná o mimořádný databázový svod pro postantickou epigrafiku i v evropském měřítku. Záznam databáze v aktuálním stavu obsahuje 37 polí, z toho  4 pole variantního zachycení nápisového textu s ohledem na budoucí vyhodnocení metodami digital humanities. Bylo vytvořeno webového rozhraní pro zpřístupňování databází ÚDU, v rámci kterého je epigrafická databáze zpřístupněna ve zkušebním režimu prozatím na intranetu, s perspektivou veřejného zpřístupnění na internetu.

V roce 2017 byla uzavřena smlouva mezi ÚDU a Filosofickým ústavem AV ČR o spolupráci na databázi, v rámci které byla do databáze začleněna stávající dílčí databáze nápisů s vlivem antiky, provozovaná Kabinetem pro klasická studia a dohodnuta další součinnost.

Databázi byl věnován rozsáhlý ucelený přednáškově-diskusní blok v rámci mezinárodní konference, organizované řešitelem.

Obr. ÚDU: Epigrafická databáze.

 

Ústav pro jazyk český

Vokabulář webový a elektronické knihy starší české literatury

Řešitel: Alena M. Černá, Boris Lehečka

Rozvoj obsahu internetového portálu Vokabulář webový (http://vokabular.ujc.cas.cz). V roce 2017 plánujeme zapojení dalších elektronických edic starší české literatury, které budou připraveny z rukopisů a starých tisků a stanou se součástí edičního modulu a korpusových bází. Pro ediční řadu Starší česká literatura nakladatelství Academia připravíme další elektronické knihy. Připravíme cizojazyčnou mutaci (angl., něm., ruš.) internetového portálu Vokabulář webový (nabídky a základní informace o obsahu a ovládání).

V roce 2017 byly připravovány elektronické edice staročeských památek. Pokračovala práce na staročeském překladu Historia scholastica Petra Comestora (hotovy dvě třetiny edičně náročného textu). Byly přepsány Čtvrté knihy Esdrášovy ze dvou rukopisů a jednoho starého tisku. Knižní edice nejstaršího překladu Žaltáře byla spolu s kritickým komentářem přepracována do elektronické podoby. Po redakčních úpravách, které proběhnou v roce 2018 v rámci podpory Strategie AV21, budou texty zveřejněny v edičním modulu a v korpusech Vokabuláře webového. Byly upraveny zdrojové kódy webové aplikace Vokabulář webový, aby bylo možné zobrazovat cizojazyčné verze jednotlivých prvků uživatelského rozhraní a doprovodných textů. Paralelně proběhl překlad většiny doprovodných textů do tří světových jazyků (angličtiny, němčiny, ruštiny). Překlad bude veřejně dostupný v roce 2018 po jeho dokončení a redakční kontrole.

Kvůli technickým problémům nikoli na straně ÚJČ nebyla vydána žádná nová e-kniha.

Obr. ÚJČ: Úvodní stránka Vokabuláře webového.

 

Ústav pro soudobé dějiny

Rozvoj Digitálních sbírek Centra orální historie

Řešitel: Jiří Hlaváček

Přidělené finanční prostředky byly využity na další rozvoj existujícího webového rozhraní Digitálních sbírek Centra orální historie (DS COH), jejichž cílem je zpřístupňovat registrovaným badatelům z řad odborné (tj. výzkumní pracovníci, pedagogové, studenti, zaměstnanci archivů či muzeí apod.) a laické veřejnosti orálně-historické prameny, které vznikly v rámci grantových projektů ÚSD AV ČR. Cílem na letošní rok bylo doplnit databázi o nové rozhovory, jejich indexace a kódování pro snazší vyhledávání. Dále implementovat pokročilou funkci vyhledávání a katalogizace uložených dat.

V průběhu roku byly splněny všechny stanovené cíle, tj. do webového rozhraní databáze byly doplněny rozhovory z právě řešených a ukončených grantových projektů ÚSD AV ČR (viz přiložené screenshoty z projektu GA ČR: ,,Mezi státním plánem a badatelskou svobodou“, řešitelé EÚ, ÚSD a MÚA AV ČR). V uzavřeném režimu běží sbírky z aktuálně řešených projektů (Studentská generace roku 1989), které jsou viditelné pouze pro členy řešitelských týmů po přihlášení. Celkem bylo do systému nově vloženo 233 nových narátorů a 315 rozhovorů. Databáze byla zabezpečena prostřednictvím nového způsobu šifrování. Funkce inteligentního vyhledávání je zatím stále ve fázi vývoje, s implementací se počítá v polovině roku 2018 v návaznosti na další přislíbený upgrade systému. Digitální sbírky mají v současnosti 103 registrovaných uživatelů.

http://www.coh.usd.cas.cz/

http://www.coh.usd.cas.cz/sbirky-rozhovoru/

http://www.coh.usd.cas.cz/sbirky-rozhovoru/badatelna/

Obr. ÚSD: Rozhraní webového portálu Digitální sbírka Centra orální historie.

 

Ústav státu a práva

Právnický elektronický slovník

Řešitel: František Cvrček

PESNEW je dlouhodobý a multifunkční program s cílem popsat český právní řád na úrovni doktrinální (100 000 hesel, nyní hotovo 30 000) a jazykové (lingvistické korpusy – nyní 8 korpusů, letos přidány 3) s analytickou podporou programu Bonito. Využívá se ve výuce, pro vědecké analýzy a  v legislativní praxi. Ve výuce vede užívání programu PESNEW k nové koncepci tvorby učebnic a změně způsobu výuky práva. Bez podpory AV ČR by nebylo možno tento projekt realizovat. Díky AV ČR jsme získali výborné technické zázemí a mohli vytvořit originální programy. Nyní jde především o rozšiřování dat. 

V roce 2017 jsme plán upravili podle finančních možností (obdrželi jsme necelou polovinu navrhované částky). Vedle průběžného doplňování hesel jsme věnovali pozornost především programové digitalizaci textů klasických učebnic, tvorbě slovníků (latina, němčina, řečtina) a zpracování nových korpusů. Tím jsme si vytvořili solidní základu pro urychlení tvorby hesel pro dobu, kdy budeme moci zpracovatele finančně podpořit.  Předpokládáme, že v roce 2018 se díky připraveným programům a reálnější finanční podpoře zpracovávání hesel urychlí. Značnou pozornost jsme věnovali propagaci programu PESNEW na vysokých školách. V roce 2017 se připravila technologii digitalizace klasických učebnic a otestovali ji na učebnicích Arndse – pandektní právo a Sommera římské právo (rozsah přes 1000 str.); obohatily se právní vyhledávací slovníky  (z celkem 620 000, 50 000 nových) o latinu, němčinu a řečtinu; došlo k rozšíření hesel v oblasti islámského práva (rodinné právo), civilního práva (nový OZ) a právní filosofie (Bolzano); připravily se nové korpusy platného primárního práva pro roky  2014, 2015,2016 a 2017.  Ve spolupráci s Českým národním korpusem jsme otestovali korpus platného primárního práva 2012 s klasifikací podle odvětví, v bohaté vnitřní struktuře dokumentů s odkazy (automatický převod do html). Harmonogram na rok 2017 byl zcela splněn.