Česky
Stejnojmennou mezinárodní konferenci, jejímž záměrem bylo v širokém slavistickém kontextu prezentovat současné teoretické a praktické poznatky slovanské lexikografie, uspořádalo Oddělení slavistické lingvistiky a lexikografie Slovanského ústavu AV ČR. Sympozium se konalo ve dnech 20.–22. dubna 2016 v prostorách budovy Akademie věd na Národní třídě.
Fota: Archiv SLÚ AV ČR
Z večerní plavby po Vltavě pro účastníky konference
S referáty vystoupilo více než 80 účastníků ze 14 zemí. Příspěvky byly tematicky rozděleny do tří sekcí: Slovanská synchronní lexikografie, Slovanská diachronní lexikografie a Popis slovní zásoby slovanských jazyků – teorie a praxe.
Konferenci zahájily plenární referáty. Ředitel Ústavu polského jazyka Polské akademie věd v Krakově Piotr Żmigrodzki informoval o vznikajícím Velkém slovníku jazyka polského, zejména o teoretických a metodologických východiscích slovníku, elektronických zdrojích a rozvržení lexikografických prací v nejbližším období. Andreja Žele z Filozofické fakulty Univerzity v Lublani seznámila s možnostmi prezentování volných morfémů ve výkladových slovnících. Upozornila, že nejčastější je vyjadřování pomocí předložkových volných morfémů, které jsou typické pro slovesa a částečně i přídavná jména. V potaz při jejich zařazování do slovníků je zapotřebí brát i míru jejich ustálenosti a lexikalizovanosti. Ředitelka Ústavu bulharského jazyka prof. L. Andrejčina Bulharské akademie věd v Sofii Svetla Koeva představila lexikální databázi WordNet a způsob hnízdování a propojování slov a jejich významů v této sémantické struktuře.
Zahájení konference
V sekci slovanské synchronní lexikografie se přednášející věnovali používání nových technologií při lexikografické práci, což bylo v příspěvcích dokumentováno mj. na tvorbě moderních slovníků synonym, slovníku „živého ruského jazyka“ nebo na přehledu bulharských on-line slovníků. Jednojazyčnou lexikografii dále zastupovalo například téma metajazyka lexikografických definic či propriální frazeologie ve výkladových slovnících. V referátu věnovaném problematice exemplifikace v Akademickém slovníku současné češtiny upozornila jeho autorka na potřebu pečlivého výběru příkladů ilustrujících slovníková hesla, aby tyto příklady odrážely nejen četnost výskytu v jazyce, ale zároveň zachovávaly principy vyváženosti a rovnosti (pohlaví, rasy apod.). Problematika dvojjazyčné lexikografie se odrazila například v referátu o „falešných přátelích“ překladatelů, respektive tzv. lexikálních paralelách či v příspěvku o bez-ekvivalentní slovní zásobě ve dvojjazyčných slovnících (zde prezentováno na bulharském a slovenském materiálu). Pozornost patřila také jazyku právnických textů zachycených v česko-bulharském slovníku právní terminologie nebo tomu, jak se současná lexikografie vypořádává s kolokviálními či kodifikovanými variantami ruské výslovnosti. Samostatná část sekce se věnovala také valenčním slovníkům, konkrétně mj. valenčnímu slovníku českých substantiv nebo rodině elektronických valenčních slovníků VALLEX.
Konference se zúčastnili posluchači ze 14 zemí.
V sekci slovanské diachronní lexikografie jsme vyslechli příspěvky o perspektivách slovanské etymologické lexikografie, elektronickém slovníku staré češtiny, problematice identifikace slovanského nebo balkánského původu hesel v bulharském etymologickém slovníku či o slovníku ruského jazyka 18. století a projektu Lexikální fond ruského jazyka 18. století. V referátu o cestách ke slovníku raněnovověké češtiny bylo upozorněno na úskalí v podobě nutnosti zpracování obsáhlého fondu textů z příslušného období pro získání relevantního souboru hesel. Tématem dalších příspěvků byla také terminologie v nomenklátorech Daniela Adama z Veleslavína, etymologizace jako kritérium lexikálního výběru v církevněslovanských překladech bible z latiny a řečtiny v 15. a 16. století, typy doplňujících informací v paleoslovanské a ruské historické lexikografii nebo slovník slovinského spisovného jazyka 16. století.
Rovněž v sekci popisu slovní zásoby slovanských jazyků v teorii a praxi bylo tematické rozpětí příspěvků velmi rozsáhlé. Posluchači získali informace o monokolokabilitě ve výkladovém slovníku, slovesech, u nichž je ve slovenštině lexikální jednotka sa krátkým tvarem zájmena seba, nebo o lexikografickém zpracování sloves pohybu a sloves manipulace. Další příspěvky se soustředily například na morfologickou problematiku v Internetové jazykové příručce nebo morfematické a slovotvorné slovníky slovenštiny. Na příkladu lingvokulturologického slovníku se představil český jazyk v sepětí s národní kulturou, což může mít pozitivní přínos například při výuce českého jazyka pro cizince. Dvojjazyčnou lexikografii zastupoval mj. příspěvek o polsko-chorvatském pragmatickém slovníku lexémů a frazémů, českých a polských slovesech vyjadřujících nespokojenost ve dvojjazyčných slovnících a paralelním korpusu nebo referát o lexikografickém popisu nových bulharských a českých frazeologizovaných slovních spojení.
Samostatnou část tvořila posterová sekce. Na jednotlivých panelech si účastníci přečetli informace mj. o slovesech běžet a běhat v lexikografické perspektivě, internacionalizaci slovní zásoby v oblasti sportu v bulharském a českém jazyce či prezentaci metaforických významů ve slovnících různých typů. Ve vyhrazeném čase si zájemci vyslechli doprovodný komentář autorů k vystaveným příspěvkům, případně si přímo v praxi vyzkoušeli některé lexikografické aplikace, což byl také případ slovinského Lexikografického portálu Fran, který zastřešuje slovinské (výkladové, terminologické, nářeční, etymologické apod.) slovníky i gramatiky a umožňuje v těchto příručkách uživatelsky přívětivé vyhledávání.
Během konference rovněž zasedala Lexikologicko-lexikografická komise při Mezinárodním komitétu slavistů, přičemž přednášky byly volně přístupné účastníkům konference. Jejich autoři přednesli referáty obecnějšího charakteru o vědecké činnosti Komise v letech 2015–2016 a roli lexikografie v současném světě, ale také specificky zaměřené příspěvky o slovenské dvojjazyčné lexikografii v metodologickém kontextu, germanismech v historii ruského jazyka nebo lexice západoevropského původu v jazyce Moskevské Rusi.
Vysoký počet účastníků, tematické rozpětí referátů a živé diskuse k přís-pěvkům dokládají dynamický rozvoj lexikografie na počátku 21. století a potřebu srovnávat různé lexikografické přístupy a metody v mezinárodním měřítku či se vzájemně informovat o nových i vznikajících lexikografických příručkách, projektech a výzkumech.
DAVID BLAŽEK,
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.