-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, potřeboval bych vědět vše o plžích. Např. kde žijí, čím se živí, jak se rozmnožují a nějaké zajímavosti.
Plzi (lat. Gastropoda) patri do kmene mekkysu. Vyvojove jsou mekkysi velmi blizci cervum. Jsou to bezobratli zivocichove majici neclankovane telo, vetsinou rozlisene na hlavu, vnitrni vak a nohu. Utrobni vak obsahuje organy a je kryt koznim zahybem tzv. plastem, jehoz pokozka vylucuje na povrch schranku z uhlicitanu vapenateho, ktera u nekterych plzu byva redukovana (napr. u slimaku nebo plzaku). U plzu se schranka nazyva ulita. Ulita plze je vlastne vnejsi kostrou a sklada se ze tri vrstev. Vnejsi, konchyolinova, je organicka a vytvari nekdy chloupkate vyrustky. Pod ni je vrstva vapnita.
Vapnik na stavbu ulity prijimaji mekkysi z okolniho prostredi a uskladnuji ho v travici zlaze. Odtud ho (pomoci amebocytu) ve forme fosforecnanu vapenateho prinaseji do plaste - kozniho zahybu, ktery vytvari schranku. Vnitrni, treti vrstva ulity je perletova. Nekteri jizni plzi, stejne jako druhy zijici na vyslunnych skalach, maji na povrchu jeste ctvrtou vrstvu, rovnez z CaCO3, ktera je belave az modrave barvy a chrani je pred prilisnym slunecnym zarenim.
Rozmnozovani: plzi jsou gonochoriste (tzn. rozliseni na samce a samicky) ale i hermafroditi (tzn. ze jeden jedinec ma samci a zaroven samici pohlavni organy). Maly plz se vylihne primo z vajicka se zarodkem schranky, tzv. embryonalni ulitou, ktera ma 1-2 zavity, ktere pozdeji postupne dorustaji. Vyvoj nekterych plzu, vetsinou morskych, vsak muze probihat i pres larvu (veliger).
V zivote plzu hraji nejdulezitejsi roli voda a vapnik. Vapnik potrebuji pro stavbu ulity, voda nebo vlhko umoznuji aktivni zivot. Nejvice plzu zije v mori (60%), dale ve sladkych vodach (10%) a na sousi pak (30%). Suchozemsti plzi si za sucha vytvori ze slizu a vapna v usti ulity vicko, ktere zpomaluje jejich vysychani. Trva-li sucho dele, stahuje se plz dale do nitra a udela za sebou takovychto uzaveru nekolik. Tak se chrani i pred zimou. Kdyz nastane vlhko a teplo, postupne je vyboura a vyleza ven. Vodu prijimaji plzi nejen usty, ale i povrchem tela. Potravu pak zpracovavaji strouhanim pomoci zubate raduly a celisti ulozenych v ustech. Potravou byvaji rasy, houby, casti rostlin, rozkladajici se listi i vykaly. Jen malo nasich plzu se zivi drave.
Plze zijici ve vode muzeme podle zpusobu dychani rozdelit na predozabre a zadozabre, kteri dychaji zabrami, a plicnate. Plicnati plzi zijici ve vode musi za vzduchem kazdych 5-20 minut (podle druhu plze i vody) vyplavat na hladinu. Vzduch pritom nabiraji do tzv. plastove dutiny, jejiz vnitrni steny jsou bohate prokrvene ("plice") a kde probiha vymena plynu.
Mezi nejznamejsi plze patri napr. hlemyzd zahradni, plamatka lesni, paskovka zihana, paskovka kerova, suchomilka obecna, slimak nejvetsi, plzak lesni, bahenka zivoroda, plovatka bahenni, okruzak plosky atd.
Udaje pochazeji z:
Velká kniha živočichů. Bratislava: Priroda, 1993. ISBN 80-07-00510-2.
Pro ziskani dalsich informaci a zajimavosti Vam nabizime tyto zdroje:
1) Encyklopedie zvířata od A do Z. Ostrava: Blesk, 1993. ISBN 80-85606-22-4.
2) Clanek o mekkysich v internetove encyklopedii Wikipedia:
http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bkk%C3%BD%C5%A1i
3) Clanek o skodlivych plzich v internetove encyklopedii Wikipedia:
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0kodliv%C3%AD_pl%C5%BEi
4) Clanek o plzich v elektronicke verzi casopisu 100+1 zahranicni
zajimavost: http://stoplusjedna.newtonit.cz/stare/200206/so06a22a.asp
5) Cela webova stranka o mekkysich: http://www.mollusca.cz/index.htm
Biologické vědy
--
Národní knihovna ČR
05.03.2008 11:33