Politické

V dubnu 2019 bylo v pravidelném šetření CVVM Naše společnost zkoumáno téma postojů české veřejnosti k Evropské unii. Konkrétně byla zjišťována spokojenost českých občanů s členstvím v Evropské unii, postoje k různým výrokům týkajícím se členství v EU a názory na to, zda má či nemá být Česká republika členem Evropské unie.

V rámci dubnového šetření pokládalo CVVM sadu otázek týkající se důvěry občanů mezinárodním organizacím a institucím Evropské unie. Konkrétně občané vyjadřovali míru své důvěry k Severoatlantické alianci (NATO), Organizaci spojených národů (OSN) a Evropské unii (EU). Z institucí Evropské unie pak hodnotili, nakolik důvěřují Evropské komisi, Evropskému parlamentu, předsedovi Evropské rady (tzv. evropskému prezidentovi) a vysoké představitelce EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku (tzv. ministryni zahraničí EU).

V rámci svého dubnového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., zkoumalo názory české veřejnosti na důležitost jednotlivých typů voleb. Největší důležitost občané v našem šetření přisoudili volbám prezidenta republiky, volbám komunálním a volbám do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Jako nejméně důležité vnímali oslovení občané volby do Senátu PČR a blížící se volby do Evropského parlamentu.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v dubnu 2019 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

V šetření realizovaném v dubnu 2019 CVVM zjišťovalo ochotu veřejnosti zúčastnit se voleb do Evropského parlamentu, podporu jednotlivých politických stran a faktory voličského rozhodování.

Voličské preference zahrnují pouze lidi, kteří by pravděpodobně šli volit a osoby, které ještě neví, jak by pravděpodobně volili, zde mají samostatnou kategorii.

V šetření realizovaném v dubnu 2019 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference.

Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Do svého pravidelného březnového výzkumu Centrum pro výzkum veřejného mínění zařadilo otázku, v níž obyvatelé ČR hodnotili, jak moc je naléhavé zabývat se vybranými oblastmi veřejného života.

V březnu 2019 byla součástí pravidelného šetření CVVM otázka zjišťující důvěru občanů ve vybrané společenské instituce. Tato otázka se opakuje dvakrát ročně, na jaře a na podzim.

Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší armáda (70 %) a policie ČR (69 %), nejméně lidé důvěřují politickým stranám a hnutím (25 %) a církvím (27 %).

Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná ještě v případě soudů, bank, odborů, výzkumů veřejného mínění a rádií. U ostatních institucí (internet, televize, tisk, neziskové organizace) již výrazněji převažuje nedůvěra.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v březnu 2019 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

V šetření realizovaném v březnu 2019 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference.

Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.