Archiv projektů

Předmětem projektu je udržitelnost a rozvoj výzkumných aktivit v rámci komplexního centra integrovaných inovačních služeb, které bylo v Technologickém centru AV ČR (TC AV ČR) vybudováno v letech 2009 – 2010 projektem VÝKON podpořeným z Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost.

Hlavním cílem projektu VATES je přispět ke zvýšení kvality strategického rozhodování ve výzkumu, které je klíčové pro efektivní řízení výzkumné politiky na národní, regionální i institucionální úrovni. Významným aspektem kvalitní výzkumné politiky je přístup k informacím o aktuálních trendech v oblasti technologického vývoje, směřování výzkumu a potenciálních dopadech nových technologií na socio-ekonomický rozvoj, životní prostředí, životní úroveň, vzorce chování a zdraví obyvatel. Rostoucí dostupnost různého druhu strukturovaných a zejména pak nestrukturovaných dat však klade zvýšené nároky na systematické a koncepční získávání těchto informací, jejich zpracování, vyhodnocování a následnou interpretaci.

Projekt se proto soustředí na vývoj a aplikaci metod pro systematické sledování a vyhodnocování technologických a socio-ekonomických trendů, pro hodnocení potenciálních dopadů nových technologií na společnost a pro vyhodnocování výsledků
a dopadů vědní politiky.

Technologické centrum AV ČR zvítězilo v národním tendru na zajištění služeb brokera technologického transferu pro Evropskou kosmickou agenturu (European Space Agency-ESA) v České republice a stalo se tak od října 2015 organizací s tímto statusem s celostátní působností. ČR je tímto zapojena do významné sítě zprostředkovatelů technologického transferu ESA Technology Transfer Network. Síť disponuje on-line databází s tržištěm technologií, metodik, ověřených praxí, nových materiálů apod., kde lze porovnávat technologické poptávky s dostupnými kosmickými technologiemi a tyto dále nabízet k využití v komerční nekosmické oblasti.
Hlavním cílem projektu je zvyšování četnosti transferů znalostí a technologií z kosmických programů ESA do průmyslu, ale i od firem či vysokých škol pracujících v kosmických technologiích do dalších průmyslových oblastí mimo kosmický sektor. Transfer technologie může směřovat rovněž od českého subjektu do ESA.

Cílem projektu BioHorizon je usnadnit mezinárodní spolupráci v rámci sítě národních kontaktních bodů (NCP) pro Horizont 2020 - Společenskou výzvu 2 (SC2)  “Potravinové zabezpečení, udržitelné zemědělství a lesnictví, mořský a sladkovodní výzkum a bioekonomika” a pro oblast klíčových průmyslových biotechnologií.
Projekt přispěje k identifikaci a sdílení dobrých praxí s cílem zvýšení standardů podpory žadatelům připravujícím projekty do programu. TC je vedoucím pracovního balíčku Komunikace a diseminace.

Projekt NUCL-EU 2020 má za cíl posílit kvalitu služeb národních kontaktů programu H2020 - EURATOM. Sdružuje národní kontakty ze sedmi zemí EU.

Cílem projektu je současně posílení kompetencí a rozšíření znalostí národních kontaktů a konsolidace jejich sítě. Projekt se rovněž zaměří na posílení synergií s dalšími tematicky relevantními sítěmi národních kontaktů.

Projekt RICH (Research Infrastructures Consortium for Horizon 2020) navazuje na aktivity projektu EuroRIs-Net+. Cílem projektu je efektivnější spolupráce národních kontaktů (NCP) pro výzkumné infrastruktury za účelem zvýšení úrovně jejich služeb žadatelům v programu Horizont 2020. Kromě
11 partnerů projektu se do aktivit projektu zapojí i přidružení partneři (30). Prostřednictvím projektu se dosáhnou kvalitnější a profesionálnější služby národních kontaktů po celé Evropě a zjednoduší se tak přístup k informacím o výzvách v H2020.

Cílem projetku je podpora celoevropské sítě národních kontaktů pro oblast kosmonautiky a vesmírného výzkumu prostřednictvím posílení vzájemné spolupráce. COSMOS 2020 je pokračujícím projektem v rámci programu Horizon 2020 a navazuje na předchozí projkety COSMOS a COSMOS + z rámcového programu FP7.  

PROVIDE je výzkumný projekt z programu Horizont 2020 (Výzkum vody a bio hospodářství) zaměřený na vytváření systému dopadu evropské a národní zemědělské politiky (veřejné statky v zemědělství a lesnictví) na životní prostředí.
TC má v projektu za úkol vypracování případové studie z oblasti zemědělské politiky a jejího dopadu na region severních Čech.

Projekt SEREN 3 podporuje spolupráci a sdílení znalostí mezi národními kontakty programu H2020 - Bezpečné společnosti – SC7. Sdružuje zkušené i začínající NCP ze zemí EU, asociovaných a třetích zemí. Aktivity projektu jsou zaměřeny na poskytování kvalitních služeb klientům, zlepšení povědomí
o možnostech programu mezi firemní i akademickou veřejností včetně koncových uživatelů výsledků projektů.  Spolupráce NCP s různými zkušenostmi a vzděláním podpoří odborné kompetence sítě NCP potřebné pro poskytování kvalitních služeb v silně multidisciplinárním programu SC7.

Projekt CIMULACT přispěje k debatě o tématech vědy, technologií a inovací (VTI), zvýší povědomí
o vědě v širokém slova smyslu, které zahrnuje porozumění společenské role VTI, a vytváří sdílené porozumění mezi klíčovými vědeckými aktéry, politiky a občany. Tento přístup zahrnující různé typy aktérů zapojí země EU28, Norsko a Švýcarsko.
Projekt CIMULACT je založen na principu/přesvědčení, že kolektivní inteligence společnosti poskytuje Evropě komparativní výhodu, kterou je možné využít k posílení evropského systému vědy a technologií. Pomocí autentického dialogu mezi občany, rozhodovací sférou, vědci a politiky budou vytvořeny a diskutovány vize a scénáře žádoucího budoucího vývoje.

Projekt CZERA 2 (Česká republika v Evropském výzkumném prostoru 2) navazuje na aktivity projektu výzkumné infrastruktury CZERA (2010-2015) a zajistí jejich kontinuitu a odborné prohloubení. CZERA 2 představuje expertní systém pro poskytování širokého spektra odborných konzultačních a podpůrných služeb předkladatelům a účastníkům projektů rámcového programu Horizont 2020 a analyticko-informačních služeb rozhodovací sféře zodpovědné za politiku VaVaI zejména v oblasti mezinárodní vědecké spolupráce tak, aby bylo dosaženo širší a efektivnější integrace ČR do Evropského výzkumného prostoru (ERA).

Projekt je strukturován do 8 dílčích okruhů aktivit, které odpovídají požadavkům EK na fungování národního systému NCP (národních kontaktů). Na něj cíleně navazují další rozšiřující expertní služby analytického charakteru, které umožní získávat státní správě i organi-zacím VaVaI zpracované informace a podklady využitelné pro strategické rozhodování.

Veřejná zakázka na zpracování Regionální inovační strategie Středočeského kraje na období
2015-2020 (RISSTČ) směřuje k vytvoření hlavního koncepčního dokumentu pro rozvoj inovačního podnikání a podporu výzkumu na území Středočeského kraje.

Systematická podpora a rozvoj prostředí pro výzkum a inovační podnikání kraje, který v řadě ohledů představuje vysoce atraktivní území, zůstávaly po dlouhé období spíše na okraji zájmu. Formulovaná strategie na vytvoření funkčního inovačního systému, efektivní propojení klíčových aktérů a rozvíjení znalostní kapacity v podnikové i veřejné sféře bude sloužit pro její aktivní naplňování veřejnou správou.

Cílem projektu Regionální inovační monitor (RIM) je posílit konkurenceschopnosti regionů EU v oblasti inovačních politik a strategií. Tvůrcům regionálních politik a inovačních systémů je poskytován analytický rámec pro vyhodnocení silných a slabých stránek politik, dále databáze opatření regionálních inovačních politik a politických dokumentů z téměř 200 regionů EU. Jsou pro ně k dispozici příklady dobrých praxí v oblasti regionální inovační politiky v EU. Do projektu RIM je zapojeno 20 členských států EU: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie.

Hlavním cílem projektu je rozvoj existující výzkumné infrastruktury, která bude poskytovat odborné, informační a organizační zázemí pro strategické rozhodování odpovědných orgánů státní správy přispívající k aktivnímu a účinnému zapojení ČR do Evropského výzkumného prostoru (ERA) a mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích. Součástí projektu je i poskytování komplexních odborných služeb pro zapojení výzkumných pracovišť z veřejného i soukromého sektoru (zvláště malým a středním podnikům) do mezinárodní výzkumné spolupráce, zejména prostřednictvím rámcových programů EU pro výzkum, vývoj a inovace.

• Koordinátor projektu: Klusáček Karel
• Manažer modulu I "Orientovaný výzkum pro strategické rozhodování v oblasti výzkumu, vývoje a inovací":
  Pazour Michal
• Manažerka modulu II "Služby národním výzkumným týmům, výzkumným organizacím a průmyslovým podnikům pro zapojení do ERA": Koníčková Naděžda 

Nové technologie vedou ke změnám potřeb a chování obyvatel a současně ovlivňují lokalizaci funkcí
a ekonomických aktivit. Přeneseně tak kladou jiné nároky na strukturu sídel i jejich vzájemné vztahy. Projekt Vliv nových technologií na sídelní strukturu a strukturu sídel (TES) si klade za cíl analyzovat nové technologické trendy, popsat jejich očekávané prostorové dopady a doporučit kroky, kterými může územně plánovací činnosti na nové trendy efektivně reagovat. Výsledky projektu budou podkladem pro územně plánovací činnosti a regionální politiku v působnosti Ministerstva pro místní rozvoj, při snaze nalézt mechanismy pro udržitelný rozvoj sídel a regionů a napomoci lepší součinnosti zájmů na uspořádání území.

Řešení projektu se opírá o expertní, na evidenci založené posouzení technologických trendů a vlivu nových technologií na organizaci území. Metodika kombinuje pokročilé analytické nástroje s participativními metodami foresightu a technology assessmentu.

Projekt poskytuje administrativně-manažerskou a metodickou podporu pro realizaci společné programové iniciativy (Joint Programming Initiative, JPI) "A Healthy Diet for a Healthy Life”.