Ekonomický vývoj

Současnou inflaci jako přijatelnou hodnotí tři pětiny občanů (61 %), podíl těch, kdo vyjadřují opačný názor, dosahuje přibližně jedné pětiny (21 %). Stávající hodnocení inflace je historicky relativně nejpříznivější od roku 1993, odkdy se srovnatelné výzkumy provádějí.

Hospodářskou úroveň České republiky v současnosti vnímá pozitivně 71 % občanů, z toho 3 % ji hodnotí velmi dobře a 68 % spíše dobře. Kriticky se k ní naopak staví 28 % Čechů, když 26 % ji hodnotí spíše špatně a 2 % velmi špatně. V žebříčku deseti vybraných států se ČR podle výše podílu příznivého hodnocení zařadila za Německo a Rakousko na třetí místo před všemi postsocialistickými státy.

Hospodářskou úroveň České republiky v současnosti vnímá pozitivně 72 % občanů, z toho 3 % ji hodnotí velmi dobře a 69 % spíše dobře. Kriticky se k ní naopak staví 27 % Čechů, když 25 % ji hodnotí spíše špatně a 2 % velmi špatně. V žebříčku deseti vybraných států se ČR podle výše podílu příznivého hodnocení zařadila za Německo a Rakousko na třetí místo před všemi postsocialistickými státy.

Výrazně nejpříznivěji současnou ekonomickou situaci hodnotí obyvatelé České republiky. 28 % Čechů považuje aktuální ekonomickou situaci ČR za dobrou, 27 % ji pokládá za špatnou a 44 % ji charakterizuje jako „ani dobrou, ani špatnou“. V ostatních zemích naproti tomu zřetelně převažují kritické názory nad příznivým míněním, přičemž nejlépe situaci hodnotí Poláci, o něco hůře Maďaři a nejhůře Slováci.

Současnou inflaci jako přijatelnou hodnotí asi polovina občanů (49 %), podíl těch, kdo vyjadřují opačný názor, dosahuje přibližně jedné třetiny. Stávající hodnocení inflace je historicky relativně nejpříznivější od roku 1993, odkdy se srovnatelné výzkumy provádějí.

21 % občanů považuje daně lidí s vysokými příjmy u nás za vysoké, 22 % za přiměřené a 44 % za nízké.

V hodnocení současné ekonomické situace ČR, Polska, Maďarska a Slovenska obecně převažují kritické názory nad příznivým míněním.Relativně nejpříznivější hodnocení bylo přitom zaznamenáno právě v České republice. 12 % českých respondentů považuje aktuální ekonomickou situaci ČR za dobrou, 41 % za špatnou a 46 % ji charakterizuje jako „ani dobrou, ani špatnou“.

Dvě třetiny občanů považují současnou úroveň nezaměstnanosti v naší zemi za příliš vysokou. Z šetření dále vyplynulo, že tři z deseti respondentů se v průběhu příštích dvou let obávají dalšího růstu nezaměstnanosti v České republice, téměř polovina oslovených se domnívá, že míra nezaměstnanosti zůstane přibližně na stejné úrovni, jaká je v současnosti, a o něco více než desetina předpokládá, že nezaměstnanost poklesne.

Uplynulý průběh transformace naší ekonomiky je v současnosti veřejností hodnocen mírně kriticky: 28 % jej považuje za neúspěšný, 37 % volí odpověď „tak napůl“ úspěšný i neúspěšný a za úspěšný jej nyní považuje necelá pětina (18 %) občanů. Od roku 1999 se hodnocení průběhu ekonomické transformace zlepšuje. Relativně lépe hodnotí ekonomickou transformaci vysokoškolsky vzdělaní respondenti, studenti, lidé s dobrou životní úrovní a stoupenci ODS.

Tři čtvrtiny obyvatel České republiky se domnívají, že v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie se jejich životní úroveň nijak nezměnila. Zlepšení své životní úrovně zpozorovalo 5 % českých občanů, 15 % dotázaných naopak uvedlo, že členství v této mezinárodní organizaci pro ně znamenalo pokles životní úrovně. Obavy, které lidé pociťovali ze snížení své životní úrovně v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie se ve většině případů nenaplnily.

V hodnocení současné ekonomické situace obecně vysoce převažují kritické názory nad příznivým míněním. Nejmenší nespokojenost byla přitom zaznamenána v Maďarsku (40 % "špatná" ekonomická situace, ale jen 4 % "dobrá"), největší na Slovensku (70 % "špatná", 2 % "dobrá"). Mínění polské a české veřejnosti se nachází mezi nimi a momentálně se navzájem dosti podobá.