V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.
PAVEL ŠIDÁK
Ve své nové knize se Antonín Kudláč vrací k tématu populární literatury. Téma v současné době poměrně intenzivně zpracovávané nahlíží — oproti své předchozí, obecněji laděné knížce Anatomie pocitu úžasu: Česká populární fantastika 1990–2012 v kulturním, sociálním a literárním kontextu (2016) — prizmatem literárního historika a kritika. Popisuje českou populární literaturu po roce 1989 jako autonomní jev, jehož podstatu chce pojmenovat; zároveň má ambici ukázat, že populární žánry jsou vhodné pro akademickou kritiku a že nejde jen o konstrukty sociologické či ekonomické.
JOZEF TANZER
Primerané posúdenie práce 41 autorov a autoriek, z toho mnohých popredných odborníkov a odborníčok v oblasti germanobohemistických štúdií, by si dozaista vyžadovalo zostavenie viacčlenného recenzentského tímu, ktorý by sa tejto úlohy ujal s obdobnou erudíciou, systematicky by ocenil prednosti tejto rukoväti, upozornil na rôzne možné doplnenia či ponúkol alternatívne cesty. Recenzia jedného autora, žiaľ, nedokáže ponúknuť viac ako zopár fragmentárnych, subjektívne motivovaných postrehov.
Číst dál: Na ceste k novému prístupu k dejinám literatúry v Čechách, na Morave a v Sliezsku
MARKÉTA KITTLOVÁ
Ruský sborník Sraženija i svjazi v programmach i praktike slavjanskogo litěraturnogo avangarda si vytkl za cíl poskytnout prostřednictvím téměř dvaceti studií vhled do problematiky slovanských literárních avantgard (především západoslovanských a jihoslovanských, přestože několika studiemi je ve sborníku zastoupena i avantgarda ruská), a to ze dvou hledisek, která v úvodní studii formuluje editorka sborníku L. N. Budagovová.
INA HARTMANNOVÁ
Dizertační práce Nory Schmidtové obhájená na katedře literární vědy Erfurtské univerzity představuje nejnovější práci německé bohemistiky, jež se věnuje tématu flânerie v textech české literatury. V roce 2018 získala tato kniha Cenu Otokara Fischera, která si klade za cíl ocenit a zviditelnit nejvýznamnější německy psané a v Německu vydávané odborné práce o české literatuře, hudbě, výtvarném umění, divadle, filmu, architektuře a šířeji české kulturní historii. Schmidtové rozsáhlá práce je členěna na celkem devatenáct kapitol různé délky a závažnosti. Cílem recenze je především poskytnout stručný přehled o obsahu autorkou vybraných příkladů a zejména o výsledcích analýzy. Následně jsou uvedeny komentáře obecné povahy, vztahující se ke koncepci díla.
JOSEF ŠEBEK
Kniha Davida Skalického Ozvláštnění — fikce — estetická zkušenost je zajímavým pokusem o promyšlení konceptů, které se nacházejí na průsečíku několika historicky více či méně disparátních tradic uvažování o literatuře a umění, resp. snahou o jejich srovnání a částečné propojení. Jsou mezi nimi v první řadě český strukturalismus a americký (neo)pragmatismus, ale také ruský formalismus, analytická estetika, hermeneutika nebo parciálnější teorie fikčních světů. Jednotícím problémem se stává otázka funkce literatury a umění — lépe řečeno, vztah umění a zkušenosti, která uměleckou sféru přesahuje (tj. celkové zkušenosti jedince). Možná právě kvůli rozptylu uvedených tradic si autor uložil značnou myšlenkovou kázeň: ačkoli probíraná témata mohou poukazovat k rozmanitým kontextům a otevírat další a další oblasti, drží se Skalický důsledně několika hlavních pojmů a autorů, díky nimž tímto členitým teoretickým terénem s přehledem (a z pohledu čtenáře většinou i přehledně) naviguje.
Číst dál: Far away, so close: estetická funkce a estetická zkušenost