Rozšíření Evropské unie, občanská společnost a evropská forma vládnutí

Konference se konala 24.-25.2. 2003 v Italském kulturním institutu v Praze.

Konference byla organizována pod záštitou Velvyslanectví Italské
republiky v ČR, Italského kulturního institutu v Praze, Delegace
Evropské komise v ČR ve spolupráci s Centrem evropských studií Vysoké
školy ekonomické – Konrád Adenauer Stiftung, katedrou politologie VŠE,
Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a Sociologickým
ústavem Akademie věd České republiky. Vědeckým koordinátorem konference
byl profesor Gigi Graziano z univerzity v Turíně.

Organizátoři si stanovili tři základní cíle. Prvním z nich bylo
představit veřejnosti politická a vládní stanoviska k důsledkům
rozšíření EU ze tří úhlů pohledu – italského, českého a nadnárodního
„bruselského“. Druhým cílem bylo zabývat se konkrétními důsledky
rozšíření EU pro českou společnost: co bude rozšíření znamenat pro
podnikatelskou sféru a co pro odbory, jak ovlivní situaci na trhu práce
a jak usměrní sociální politiku vlády, jaký vztah k němu mají politické
strany a co pro ně bude znamenat. Třetím cílem pak bylo otevřít diskusi
k otázce, jak stimulovat „novou příslušnost (k Evropě)“, aniž by tím
utrpěl kulturní pluralismus, k tématu národní a evropské identity.

Konference byla organizována formou tří panelů a kulatého stolu.

První panel „Rozšíření EU a evropská forma vládnutí“
kombinoval italský pohled, prezentovaný Robertem de Mattei (poradce
náměstka předsedy vlády Italské republiky) s českým pohledem, který
prezentovali Jan Kohout (1. náměstek ministra zahraničních věcí ČR) a
Jan Zahradil (zástupce ČR v Evropském konventu). Pohled z Evropské
komise prezentoval Wenceslas de Lobkowicz (vedoucí oddělení Generálního
ředitelství pro rozšíření, Evropská komise). Důsledky rozšíření
Evropské unie a jeho hlavní přínos a také „náklady“ s ním spojené pak
přehledně zhodnotil Wim Kok, bývalý předseda vlády Nizozemského
království a předseda skupiny expertů, zabývající se důsledky rozšíření
EU. Panelu předsedal profesor Gigi Graziano (Universita v Turíně).

Ve druhém panelu „Regiony, odbory a podnikatelská sféra v rozšířené EU“
se o italské zkušenosti z regionalizace v evropské perspektivě podělil
Vincenzo Cerulli Irelli z univerzity La Sapienza v Římě, který se
zároveň v době svého působení v italském parlamentu podílel na italské
regionální reformě. O regionální reformě v České republice hovořil
Michal Illner (Sociologický ústav AV ČR), který poukázal na to, že
regionalizace je dlouhodobý proces, v němž ne všechny kroky na sebe
logicky navazují, a který se ve své druhé polovině navíc překrývá s
obdobím plnění podmínek pro vstup do EU. Komentář k oběma referátům z
pozice praktické politiky připravil Jan Zahradník, hejtman Jihočeského
kraje. Situací na trhu práce v důsledku rozšíření EU a postojem odborů
k tomuto procesu a jeho důsledkům se zabýval ve svém referátu Pavel
Janíčko z Českomoravské konfederace odborových svazů a Vysoké školy
ekonomické v Praze. Komentář připravil Václav Kužel z Ministerstva
práce a sociálních věcí ČR, který problematiku doplnil celkovým
pohledem na řešení problematiky zaměstnanosti v EU a implementaci
evropských směrnic v domácí politice zaměstnanosti. Škoda, že chyběl
komplementární pohled na současnou situaci a očekávané změny ze strany
zaměstnavatelů, ale zaměstnavatelské organizace neprojevily o účast a
vystoupení zájem. Panelu předsedala PhDr. Zdenka Mansfeldová, CSc.
(Sociologický ústav AV ČR).

Třetí panel „Politické strany a veřejné mínění“
byl otevřen referátem o restrukturalizaci italského stranického systému
Gianfranco Pasquina z Univerzity v Boloni a Boloňského centra
Univerzity Johna Hopkinse (referát za nepřítomného přednesl Luciano
Bardi). Soustředil se na důvody kolapsu italského politického systému a
důsledky členství v EU pro italský politický systém. Jiří Kunc (Fakulta
sociálních věd, Univerzita Karlova) ve svém zasvěceném komentáři hledal
paralely mezi českým a italským politickým systémem a jejich vývojem.
Českými politickými stranami a jejich vývojem ve světle rozšíření EU se
zabýval příspěvek Miroslava Mareše (Masarykova univerzita v Brně).
Luciano Bardi (Univerzita v Pise) a Giorgia Delsoldato (European
University Institute) se věnovali ve svém referátu transnacionální
spolupráci politických stran a Evropskému parlamentu. Adam Černý
(Hospodářské noviny) se ve svém vystoupení věnoval evropské integraci z
pohledu českých sdělovacích prostředků a tomu, jakým způsobem a jak
profesionálně se sdělovací prostředky s touto tematikou vyrovnávají.
Zasvěcený komentář k této části přednesl Geoffrey Pridham (Univerzita v
Bristolu), který se soustředil především na to, jak se změní evropské
strany po vstupu nových členů. Panelu předsedala JUDr. Jana Reschová,
CSc. (Právnická fakulta UK a VŠE v Praze).

Program konference završil kulatý stůl na téma „Národní a evropská identita“ .
Kulatý stůl moderoval Alessandro Ruggera (italianista a překladatel) a
jeho účastníky byli Václav Bělohradský (Univerzita v Terstu), Alfonso
Berardinelli (literární kritik a esejista), Remo Bodei (Univerzita v
Pize), Jiří Pelán, Univerzita Karlova v Praze a Jacques Rupnik (Národní
nadace pro politické vědy). Téma, které přilákalo velkou pozornost
účastníků konference, bylo pojednáno z historického, filosofického a
politologického pohledu v celé jeho složitosti a komplexitě.

Konferenci uzavřel Jaroslav Jakš (VŠE v Praze) úvahou o rozšíření
EU a evropské formě vládnutí. Podle profesora Jakše je rozšíření
Evropské unie přínosné jak pro kandidátské země tak pro evropskou unii
– vedle ekonomických, strategických a geo-politických důvodů je rovněž
silným stimulem pro vnitřní proměnu evropského vládnutí – pro překonání
demokratického deficitu.

Na závěr nezbývá než konstatovat, že se konferenci podařilo úspěšně
propojit dva jinak oddělené světy – akademický svět společenských věd a
svět praktické politiky. Vedle domácích i zahraničních představitelů
akademické obce se konference těšila velkému zájmu studentů, médií,
státní správy jak na centrální, tak na krajské úrovni a v neposlední
řadě také zástupců zahraničních zastupitelských úřadů v České
republice. Konferenci mimo jiné navštívili zástupci velvyslanectví
Bulharska, Číny, Dánska, Francie, Itálie, Maďarska, Německa, Nizozemí,
Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Ruska, Řecka, Slovenska,
Švýcarska.

Dalším přínosem konference bylo komplexní pojetí diskuse rozšíření
Evropské unie – byly zhodnoceny pozitivní i negativní italské
zkušenosti s rozšířením a obavy i očekávání české strany. Po ukončení
oficiální části programu pokračovalo mnoho účastníků a hostů
neoficiální diskusí. V neposlední řadě přispěla konference k navázání
mnoha nových kontaktů mezi českými a zahraničními odborníky. Z
konference bude vydán v následujících měsících sborník.