Archiv zpráv
Co mají hvězdáři a sovy společného? Potřebují tmu!
O tom, že k pozorování hvězd potřebujeme tmu a že tmu v noci potřebují i zvířátka a rostliny, bude pro nejmenší povídat Pavel Suchan z hvězdárny v Ondřejově. A na pomoc mu přijde detektiv Temnorád. Ten mu pomůže zjistit, jestli je někde tma a co jí krade.
Den a noc na Jizerce 15. srpna 2020
Muzeum Jizerských hor ve spolupráci s Klubem astronomů Liberecka - pobočkou České astronomické společnosti a Astronomickým ústavem AV ČR vás zve na zábavně vzdělávací akci pro celou rodinu.
Aktuálně na obloze
Podívejte se na oblohu, potěšte se pohledem na ní, než se život vrátí do starých a mnohdy uspěchaných kolejí. Stojí to za to, večer i ráno.
Na čem pracujeme: Modulace světelných křivek u 3000 hvězd typu RR Lyrae
Marek Skarka ze Stelárního oddělení ASU pracující též na Masarykově univerzitě v Brně byl v čele týmu, který studoval modulace světelných křivek bezpredentního počtu proměnných hvězd typu RR Lyrae. Na základě charakteru modulace tým klasifikoval tyto hvězdy do šesti morfologických skupin a ze zevrubné statistické analýzy přemítá o fyzikálním původu doposud neobjasněného jevu.
Hubbleův kosmický dalekohled slaví třicetiny
Před třiceti roky, 24. dubna 1990, odstartoval do vesmíru raketoplán Discovery a vynesl na oběžnou dráhu Země Hubbleův kosmický dalekohled. A svět astronomie se změnil. HST za těch 30 let přinesl v součtu víc výsledků v poznání vesmíru než všichni jeho předchůdci dohromady. Mezi jeho nejvýznamnější objevy můžeme najít zásadní přispění k poznání, že rozpínání vesmíru se zrychluje.
Na čem pracujeme: Hranice umbry a penumbry ve slunečních skvrnách – případ pro numerické simulace
Sluneční skvrny jsou snad tím nejvíce evidentním projevem sluneční aktivity. Plně rozvinutá sluneční skvrna je uvnitř, v tzv. umbře, velmi tmavá, a tuto oblast obklopuje vláknitá penumbra. Proč jsou tyto dvě oblasti odděleny velmi ostrou hranicí trápí sluneční fyziky již po desetiletí. Jan Jurčák z ASU před několika lety objevil, že jedinou zřejmou veličinou, která rozděluje mezi umbrou a penumbrou, je velikost vertikální komponenty magnetického pole. Toto zjištění nyní jako vedoucí týmu slunečních astronomů ověřoval na skvrnách z numerických simulací.
Jasný bolid v noci ze 17. na 18. dubna 2020 nad severní Moravou a západním Slovenskem podrobně zachycený přístroji Evropské bolidové sítě
V noci z pátka na sobotu necelých 40 minut po půlnoci místního času 18. dubna byl vidět především z východní části našeho území a západní části Slovenska jasný bolid, který upoutal pozornost mnoha náhodných svědků. Za zaslaná pozorování děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo.
Objev dvou impaktních kráterů pod ledem Grónska v rozhovoru pro Českou televizi
Přinášíme rozhovor s vedoucím českého týmu profesorem Jaroslavem Klokočníkem s výbornou grafikou NASA v České televizi na téma objevu dvou impaktních kráterů pod ledem Grónska.
Impaktní krátery pod ledem Grónska
Na naší planetě je známo asi 200 prokázaných impaktních kráterů (tedy takových, které vznikly dopadem cizího tělesa na povrch Země) různého stáří a velikostí a několik set dalších objektů, které by impaktní původ mít mohly. Tato zjištění pozměnila náhled astronomů a dalších přírodovědců na roli dopadů asteroidů na geologickou historii Země. Už v minulosti objevil tým profesora Jaroslava Klokočníka z Astronomického ústavu AV ČR patrně největší impaktní kráter na Zemi schovaný pod ledem Antarktidy. Nyní přibyly další dva. Čeští vědci opět přispěli do tohoto poznání na planetě Zemi právě publikovanou vědeckou prací.
Největší smysl pro humor měl Astronomický ústav AV ČR
Český rozhlas náš letošní apríl na facebooku vybral jako nejlepší. Poslechněte si ve tříminutovém vysílacím okénku Dalibora Gondíka na ČRO Dvojka. Na nás přijde řada v 2. minutě a celý žertík vám hezky přečtou.
Co mají hvězdárny a sovy společného? Potřebují tmu! aneb přednáška pro děti
Ve dne na nás svítí slunce a máme světlo. Po západu slunce se setmí a až do rána je tma. Opravdu? Platí tohle i ve městech? A kdy jste naposledy zažili tu úplně nejčernější tmu? Co se stane, když si v noci svítíme moc a ještě k tomu na oblohu? Kolik hvězd vidíme, či vlastně nevidíme? A kdo za to může, že si svítíme moc? O tom a také o tom, jak to zlepšit a jak je to vlastně jednoduché, si s vámi bude povídat Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR a na pomoc mu přijde detektiv Temnorád.
Noc z úterý na středu bude světlejší, nastane superúplněk
To slovo "superúplněk" je jak z akčního filmu, no ale když se tak zažilo, tak dobře. V noci z úterý na středu (7. / 8. dubna 2020) nás čeká tzv. superúplněk. Tímto pojmem označujeme úplněk, který nastává v době, kdy je Měsíc na své eliptické dráze kolem Země zároveň k Zemi nejblíže. Úplněk totiž může nastat jak v přízemí (např. v dubnu 2020 je to 356 909 km, stane se tak 7. dubna), tak v odzemí (např. v dubnu 2020 je to 406 446 km, stane se tak 20. dubna) Měsíce. Průměrná vzdálenost Země - Měsíc je 384 400 km.
Koronavirus narušil také přípravu vesmírného dalekohledu James Webb Space Telescope (JWST)
Za současných okolností tým společnosti Northtrop Grumman v Kalifornii provádí integrační a testovací práce se sníženým počtem zaměstnanců. Přesto se podařilo nasadit testovací věž a vykonat pozemní zkoušky rozvinutí zrcadla.
"Hvězdné vláčky" na obloze - ptáte se, co to je a my odpovídáme
V posledních týdnech nám chodí mnoho dotazů jako kdyby byly psány přes kopírák. Někteří nevěří vlastním očím, někdo už vítá mimozemšťany a někdo podezírá americkou vládu. Ale vždy jde o pozorování sledu několika desítek družic za sebou.
Podívejte se na Venuši a hvězdokupu Plejády aneb rodinné večery zaručeny
V těchto dnech spatříte nad západním obzorem jak velmi jasnou Venuši, tak i zimní souhvězdí Býka s hvězdokupou Plejády. Planeta Venuše ve dnech 3. a 4. dubna projde přímo okrajem hvězdokupy. Oba objekty si budou blízko ale jen na obloze. Zatímco Venuše je nyní ve vzdálenosti asi 95 milionů kilometrů, Plejády jsou 40milionkrát dál. Stáří hvězdokupy se odhaduje na 100 milionů roků a její vzdálenost na více než čtyři sta světelných roků. Bez dalekohledu na světlé městské obloze uvidíte sotva pět hvězd Plejád rozmístěných na ploše o průměru dvou měsíčních úplňků. Pod tmavou oblohou to bude až 12 a v malém dalekohledu uvidíte několik desítek hvězd. Venuše a Plejády se od sebe postupně vzdálí, oba objekty ale budete moci pozorovat po celý duben.
Jan Palouš: Z mezihvězdné hmoty ke hvězdokupám (Nušlova cena ČAS, 18. 12. 2015)
Přinášíme záznam z předání Nušlovy ceny za rok 2015, kterou převzal prof. Jan Palouš z Astronomického ústavu AV ČR 18. prosince 2015 v budově Akademie věd na Národní třídě. Cenu předal předseda České astronomické společnosti Dr. Jan Vondrák, laudatio přednesl prof. Michal Křížek. Průvodní slovo měl Dr. Jiří Grygar.
Na čem pracujeme: MWC 349A – mladá nebo vyžilá hvězda?
Michaela Kraus ze Stelárního oddělení ASU stála v čele vědeckého týmu, který se zabýval pečlivým studiem podrobných spektroskopických měření hvězdy MWC 349A. Pečlivou analýzou těchto dat ukazuje, že tato hvězda zabalená v několika obalech mezihvězdné látky je ve skutečnosti hvězdou na sklonku života. Tím tento tým vyřešil jednu z dlouhodobých záhad stelární astrofyziky.
S Krtkem astronautem na oběžnou dráhu - povídání pro děti v rámci projektu Věda na doma
O cestě českého astronauta Krtka s americkým astronautem Andrewem Feustelem na oběžnou dráhu Země. Pavel Suchan s sebou před kameru přivede i skutečného Krtka astronauta, o jehož letu si budeme vyprávět.
Záznam přednášky "James Webb Space Telescope - nový pohled k horizontům vesmíru"
Přinášíme vám záznam přednášky prof. Vladimíra Karase (Astronomický ústav Akademie věd ČR) a dr. Michala Zajačeka (Centrum teoretické fyziky Polské Akademie věd) na téma James Webb Space Telescope - nový pohled k horizontům vesmíru.
Světlo – dobrý sluha a zlý pán
Přinášíme záznam přednášky Pavla Suchana z Astronomického ústavu AV ČR a Hynka Medřického z České astronomické společnosti - Klášter Broumov 15. 1. 2020.