PODCAST: Tvořivá čeština v časech koronaviru
23. 04. 2020
Kdo jsou rouškomanda, virozvěsti a koroniálové? Co znamená zaprymulovat se, být v haranténě a prožívat maskopust? Jak pružně reaguje naše mateřština na situaci kolem koropandy, tedy pandemie nemoci covid-19? V podcastu z cyklu Věda na doma se ptáme Markéty Pravdové z Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Podcast natáčíme v rámci aktuálního projektu Věda na doma. Poslechnout si jej můžete na několika platformách na počítači i mobilním telefonu. Autorem této epizody je Martin Ocknecht.
PřipravilI: Leona Matušková a Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Akademie věd ČR
Přečtěte si také
- PODCAST: Velikonoční tradice v době koronaviru
- Co prožíváme v časech běžných a v časech neobvyklých – i těch „koronavirových“?
- Sociální antropolog AV ČR zkoumá epidemii afrického moru prasat
- Pohonem hnutí Islámský stát je apokalyptická ideologie
- Takové normální rodinné historky. Vychází unikátní kniha o migracích a paměti
- Výzkum připomíná vládkyně pozdní Byzantské říše
- Do jazykové poradny volají lidé nejčastěji kvůli psaní velkých písmen
- Etnolog AV ČR získal 2 miliony eur na projekt o divokých prasatech a myslivosti
- Co z Jindřicha VIII. nenapsal Shakespeare? To přesně určil vědec z Akademie věd
- Mohou mít stroje vědomí a emoce? Ptá se studentka ve vítězné eseji
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.