Vztahy a životní postoje

V rámci březnového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům otázku: „Jak jste celkově spokojen se svým životem? Jste velmi spokojen, spíše spokojen, ani spokojen, ani nespokojen, spíše nespokojen, velmi nespokojen?“

V rámci březnového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo, jaký postoj česká veřejnost zaujímá vůči cizincům, jež dlouhodobě žijí v České republice. Nejprve bylo zkoumáno, zda občané jiných národností, kteří se v posledních letech přistěhovali do země, představují pro českou společnost problém, a to jak celorepublikově, tak v místě bydliště. Dále byla pozornost zaměřena na konkrétní přínosy a problémy, které jsou s cizinci dlouhodobě žijícími na našem území spojovány.

V březnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, do jaké míry se od cizinců dlouhodobě či trvale žijících na území ČR očekává, že se přizpůsobí našim životním zvyklostem. Pozornost byla také zaměřena na hodnocení vlivu vybraných aspektů, které by dotyčnému, jež se přistěhuje do České republiky ze zahraničí, mohly pomoct, aby nebyl vnímán jako cizinec.

V březnu 2014 CVVM v rámci svého šetření zkoumalo názory české veřejnosti na cizince dlouhodobě či trvale žijící v České republice. Konkrétně byly zjišťovány postoje k tomu, zda je cizinců žijících v ČR příliš mnoho či nikoli, zda by cizinci měli mít právo v ČR dlouhodobě pobývat a zda by jim měla Česká republika umožňovat usazovat se zde natrvalo a jaké důvody pro přijímání imigrantů jsou přijatelné pro českou veřejnost.

V březnu 2014 byl v rámci pravidelných šetření Naše společnost zkoumán vztah veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v České republice. Do šetření bylo zahrnuto celkem 17 národností žijících v naší zemi včetně Čechů, kteří v tomto případě slouží jako skupina ke srovnání s ostatními. Respondenti své sympatie či antipatie vyjadřovali pomocí pětibodové škály, na které bod 1 znamenal „velmi sympatičtí“, 2 „spíše sympatičtí“, 3 „ani sympatičtí, ani nesympatičtí“, 4 „spíše nesympatičtí“ a 5 „velmi nesympatičtí“.

V rámci pravidelného výzkumu Naše společnost jsme v březnu 2014 zjišťovali postoje obyvatel České republiky k různým skupinám obyvatel. Tento vztah jsme měřili dvěma způsoby. V prvním případě jsme měřili míru sociální distance otázkou, zda by dotyčný chtěl či nechtěl mít dané lidi za sousedy. V druhém případě jsme zjišťovali představu o mínění o ostatních lidí, tedy nakolik jsou lidé v České republice tolerantní nebo netolerantní vůči těmto skupinám obyvatel.

V rámci svého prosincového šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., zkoumalo názory českých občanů na role mužů a žen v rodině. Podle názorů české veřejnosti by mělo být doménou mužů v rodině zejména provádění běžných oprav v domácnosti, ty by měl podle 86 % dotázaných provádět muž. Činnostem, kterým by se podle převažující části respondentů měli v rodině věnovat oba partneři, dominuje především pěstování koníčků. Za vysloveně ženské činnosti respondenti označovali vaření a uklízení.

V rámci svého prosincového šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., zkoumalo postoje českých občanů k manželství a rodině. Konkrétně byla zjišťována míra souhlasu či nesouhlasu s 16 různými výroky o partnerském soužití a rodičovství.

V rámci prosincového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům otázku: „Jak jste celkově spokojen se svým životem? Jste velmi spokojen, spíše spokojen, ani spokojen, ani nespokojen, spíše nespokojen, velmi nespokojen?“

V listopadovém šetření CVVM posuzovali občané České republiky, jak velkou hrozbou představuje působení vybraných skupin na území ČR.