Kniha Karel Sabina: „epigon“ a tvůrce je první souhrnnou monografií o beletristickém díle souputníka K. H. Máchy a spolutvůrce české romantické literatury. Představuje doplněk a protiváhu k dosavadní sabinovské literatuře, která se zabývala zejména Sabinovým „morálním profilem“ v souvislosti s jeho konfidentskou činností v první polovině 60. let 19. století. Jde o sérii sémantických interpretací propojených jednotným metodickým přístupem. Tím je koncepce intertextuality, založená hlavně na teoriích Harolda Blooma a Mojmíra Otruby. Hlavní cíl aplikace této metody je noetický, tj. jde o získání nových poznatků o Sabinově díle zvláště na základě jeho vztahů s texty jiných autorů českých i evropských v celém rozpětí možného textového vlivu, na prvním místě však s dílem K. H. Máchy. Text ukazuje Karla Sabinu jako všestranně talentovaného spisovatele, účastnícího se skrytě či zjevně řady důležitých událostí formujících celkový kulturní vývoj jeho doby.
Previous
Next
Stabilita, labilita, systém
MICHAL CHARYPAR
Prozatím už jedenáct vydaných svazků a několik dalších plánovaných pro nejbližší léta, jež avizuje zadní...
Paralely mezi českou a ruskou kulturou v podmínkách nesvobody
HANA KOSÁKOVÁ
V knize nazvané Autoren im Ausnahmezustand. Die tschechische und russische Parallelkultur (Autoři ve...
Vyprávění po traumatu
ANNA FÖRSTER
Kulturologicky a psychoanalyticky poučené literárněvědné práce o traumatu nepředstavují — přinejmenším v...