Zahlavi

Humanitní a filologické vědy

23. 04. 2020
Kdo jsou rouškomanda, virozvěsti a koroniálové? Co znamená zaprymulovat se, být v haranténě a prožívat maskopust? Jak pružně reaguje naše mateřština na situaci kolem koropandy, tedy pandemie nemoci covid-19? ...
09. 04. 2020
Co víme o tradičních českých Velikonocích? Jak svátky slavili naši předci a co z původních lidových a křesťanských zvyklostí zbylo? Můžeme vůbec některé z velikonočních tradic udržet i v době pandemie nemoci covid-19? ...
27. 03. 2020
Máloco kolem nás je tak obtížně uchopitelné a definovatelné jako čas. Přesto se hodiny a kalendáře staly jeho měřítkem, univerzálním prostředkem koordinace, organizace a synchronizace nejrůznějších aktivit a dějů. ...
24. 03. 2020
Virus afrického prasečího moru patří mezi DNA viry. Je vysoce odolný a životaschopný a dokáže zůstat po dlouhou dobu v trusu, krvi i tělesných tkáních. Pro člověka nákaza nebezpečná není, lidé ale mohou nechtěně přispět k jejímu šíření. ...
18. 02. 2020
Když se blíží konec světa, je dovoleno vše – přestává platit pozemská morálka a běžné dělení na dobro a zlo. Apokalyptický příběh umožnil teroristickému hnutí Islámský stát páchat nejhorší zvěrstva a zároveň lákat svou propagandou další ...
14. 02. 2020
Pro ty, kteří je prožili, jsou to obyčejné příběhy. Pro současné čtenáře jsou to však příběhy výjimečné, popisují totiž odsun, útěky, opouštění jistot i ztrátu nejbližších. ...

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce