Previous Next
Obhájené disertace 2018 TEREZA PULCOVÁ Soupis zahrnuje bohemistické dizertační práce s literárněvědným zaměřením, které se dotýkají literární...
Hory — literatura — kultura v interdisciplinárním pojetí VERONIKA FAKTOROVÁ Interdisciplinární přístupy, prolamující hranice úzce specializovaných oborů, se v současnosti staly...
„Vnuk osvícenství a syn realismu“ — Arnošt Kraus jako zakladatel germanobohemistiky MICHAEL WÖGERBAUER V současné době zesilují snahy zkoumat vybrané fenomény literárních dějin českých zemí v jiném...

Česká literatura 55, 2007/5

Studie

Lucie Kostrbová: Confiteor – konec romantismu
(s. 629-649)
Článek se zabývá básnickým debutem J. S. Machara Confiteor (1887), zařazuje ho do vztahů literárního pole osmdesátých 19. století a analyzuje typ mluvčího subjektu a ironie, v soudobé české poezii jedinečné. Macharův vztah k romantismu, na jedné straně manifestovaný, na straně druhé důsledně ironizovaný a absentující, souvisí i se strachem z metafyzických otázek a položením otázky smyslu poezie i existence pouze ve společenské rovině. Interpretace je návratem k estetické hodnotě literárního textu, zároveň však problematizuje pojetí J. S. Machara jako zakladatele české moderny a klade otázku kontinuity mezi romantismem a modernou.

Lucie Peisertová: Květomluva Karla Slavoje Amerlinga
(s. 650-668)
Referát Lucie Peisertové získal v roce 2007 cenu Vladimíra Macury, již uděluje porota Studentské literárněvědné konference. Plná verze textu je dostupná v pdf-formátu.

Jan Čulík: Hakl a Viewegh: jak se vyrovnat s banalitou života
(s. 669-706)
Plná verze textu je dostupná v pdf-formátu.

Rozhledy

Doris Bodenová Dvojznačnosti a paradoxy v postavantgardní poetice Jaroslava Seiferta
(s. 707-716)
Stať se (v návaznosti na předchozí vykladače Seifertova díla, především A. Sticha, A. Brouseka, W. Schwarze, Z. Pešata) zabývá možnostmi interpretace básníkových postavantgardních děl.

Robert Ibrahim Ke strukturalistické kritice Králových prozodických názorů
(s. 717-722)
Článek se zabývá výhradami Romana Jakobsona a Jana Mukařovského vůči dílu klasického filologa a významného teoretika české prozódie Josefa Krále. Autor poukazuje na mnohdy neoprávněnou Jakobsonovu kritiku a na odlišný pohled na teorii verše, jenž lze sledovat u Jana Mukařovského a Josefa Krále.

Prameny

Jana Kepartová: Přeložil Josef Jungmann Pliniovy dopisy?
(s. 724-732)
Autorka v článku dokazuje, že dosavadní přičítání překladů dvou dopisů Gaia Plinia o zničení Pompejí Josefu Jungmannovi je mylné. Na základě četných argumentů pak vyslovuje hypotézu, že autorem těchto překladů byl Josef Jireček.

Rozhovor

Interview s Ladislavem Matějkou (konané Petrem Steinerem telefonicky a internetově mezi 1. a 11. březnem 2007)
(s. 733-738)

Recenze

Libor Vodička: Poslední společné psaní V + W
(Voskovec, Jiří – Werich, Jan: Korespondence I. Praha, Akropolis, Nadace Jana a Medy Mládkových 2007. 352 strany.)

(s. 739-742)

Tomáš Havelka: Komenský pod lupou
(Kožmínovi, Zdeněk a Drahomíra: Zvětšeniny z Komenského. Modely a detaily. Ed. Marie Škarpová a Jan Tlustý. Brno, Host 2007. 135 stran.)

(s. 742-750)

Helena Kosková: Téma identity v české exilové próze 1968–1989
(Czaplińska, Joanna: Tożsamość banity. Problematyka autoidentyfikacji w młodej czeskiej prozie emigracyjnej po 1968 roku. Szczecin, Uniwersytet Szczeciński 2006. 243 strany.)

(s. 750-757)

Kronika a glosy

Jiří Flaišman: Mezi touhou a skutečností
(s.758-759)

Milena M. Marešová: O fejetonu, s fejetonem
(s.759-760)

Zuzana Malá: Legendy a mýty v literatuře
(s.760-762)

Ondřej Sládek: Udělení čestné medaile Ladislavu Matějskovi
(s.762-765)

Informatorium
(s. 765-769)