Stanislava Šafratu lze bez nadsázky považovat za otce kryogeniky a fyziky nízkých teplot v bývalém Československu. Narodil se 9. 9. 1925 v Osturni, navštěvoval Reálné gymnázium v Bratislavě a Vyšší průmyslovou školu v Praze. V roce 1949 absolvoval Přirodovědeckou fakultu UK v Praze, kde o tři roky později ukončil vědeckou aspiranturu z fyziky. Jeho vědecký rozhled a aktivity měly vždy velmi široký záběr, o čemž svědčí i monografie V. Petržílka, S. Šafrata: Elektřina a magnetismus, vydaná v roce 1953.
Nacházíte se
Aktuality
Rychlé rozpínání vesmíru nebo temná energie, pojmy formulované relativně nedávno jako hypotézy, možná nemají žádný reálný základ. Spor profesora Subira Sarkara o významu důkazů, které pozorováním supernov získal tým nobelistů v roce 2011, stále pokračuje. Žhavé téma workshopu Multimessengers@Prague, kde nám profesor Sarkar poskytl následující rozhovor.
Polovina Nobelovy ceny za fyziku pro rok 2019 byla udělena americkému kosmologovi Jamesu Peeblesovi za „teoretické objevy ve fyzikální kosmologii“. Aby přelomový význam tohoto objevu byl pochopitelný a abychom docenili, jak těžko se rodila myšlenka, že vesmír má počátek v čase, musíme začít před sto lety a připomenout dva klíčové objevy, které objevu reliktního záření předcházely, a několik osobností, které při tom hrály klíčové role.
Zatímco dosavadní mobilní sítě využívají frekvencí do 2.5 GHz, budoucí mobilní sítě 5. generace (tzv. 5G) budou pracovat ve frekvenčním oboru 24 až 72 GHz. To umožní přenosovou rychlost dat až 20 gbps (gbps je zkratka miliardy bitů za sekundu). Základem 5G technologie jsou filtry vysokých frekvencí založené na materiálech s vysokou elektrickou laditelností permitivity a nízkými dielektrickými ztrátami.
Doktor Karel Jungwirth se stal v pořadí devátým emeritním vědeckým pracovníkem Akademie věd z Fyzikálního ústavu. Jmenovací dekret převzal 19. prosince z rukou ředitele ústavu Michaela Prouzy. Při této příležitosti jsme se s bývalým ředitelem Fyzikálního ústavu bavili o slastech a strastech vědeckého života.
Koncem září roku 2019 proběhl v Praze mimořádný workshop, který byl zaměřen na aplikace výkonových laserů v oblasti detekce a odstraňování orbitálního smetí, mezihvězdných letů, odklánění nebezpečných blízkozemních objektů či dálkového průzkumu Sluneční soustavy.
Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd (FZU) obhájili loňský mimořádný úspěch při získávání grantů EXPRO udílených Grantovou agenturou České republiky (GA ČR) a excelovali v úspěšnosti v juniorských grantech.
Mikroskopické snímky, ale i výsledky počítačových simulací: zaměstnanci Fyzikálního ústavu překvapili porotu množstvím témat. První místo udělila komise Barboře Smolkové, která při práci s konfokálním mikroskopem se super-rozlišením zachytila strašidlo v buňce karcinomu.
Všechna hlavní pracoviště Fyzikálního ústavu AV ČR (FZU) se otevřela ve dnech 12. - 16. listopadu 2019 veřejnosti. Návštěvníci se mohli seznámit s laboratoří, která disponuje nejsilnějším laserem na světě, pozorovat atomy nebo si vyzkoušet tvarovou paměť slitin.
Osud Miloše Lokajíčka byl úzce provázán s historickými zvraty 20. století, které ovlivnily jeho soukromý i pracovní život. Ten zasvětil rozvoji fyzikálních věd a šíření křesťanských hodnot a víry.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- …
- následující ›
- poslední »
FZÚ v médiích
TYDEN.CZ, 22.4.2020.
Nový přístup k vývoji nekovových vodičů...
LIDOVKY.CZ, 8.4.2020.
Biosenzor, který má odhalit koronavirus v...
Česká televize ČT24, 7.4.2020.
Skupina Hany Lísalové z oddělení...
Česká televize - Zprávy, 15.2.2020.
Krátká reportáž České...