| Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky

Hlavní záložky

Čtvrtek, 28. Květen 2020


Celý den	Výstava: Za volební právo žen!


Před

Květen

P	Ú	S	Č	P	S	N
				1	2	3
4	5	6	7	8	9	10
11	12	13	14	15	16	17
18	19	20	21	22	23	24
25	26	27	28	29	30	31

Aktuality

11. 5. 2020
Výzkumné semináře MÚA AV ČR – jaro 2020
Výzkumné semináře MÚA AV ČR – jaro 2020

Datum konání:
17. 2. 2020, 15:00
2. 3. 2020, 15:00
6. 4. 2020, 15:00
27. 4. 2020, 15:00
11. 5. 2020, 15:00
Místo konání: konferenční sál MÚA (č. B -110), Gabčíkova 10, budova B, Praha 8

Program seminářů

17. 2. 2020

Pavel Horák (Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Praha): Inscenování politického exilu. Českoslovenští politici v Londýně za druhé světové války

2. 3. 2020

Łukasz Mieszkowski (The Tadeusz Manteuffel Institute of History, Polish Academy of Sciences, Varšava): Like leaves in the wind, not humans. Refugees from the Polish borderlands in the wartime years of 1914—1921 in the context of the epidemiological crisis

~~16. 3. 2020~~ ZRUŠENO

Zuzana Kudzbelová (Filozofická fakulta, Univerzita Mateja Bela, Banská Bystrica): Kontakty medzi slovenskými a českými vzdelancami v rokoch 1850–1882

6. 4. 2020

Kevin Hoeper (University of North Carolina-Chapel Hill / Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Praha): Habsburg Regimental Associations in Interwar Czechoslovakia

27. 4. 2020

Tomislav Kajfež (National Museum of Slovenia, Lublaň): Egyptian Revival in Slovenia: Jože Plečnik and his Architecture Inspired by Egypt

11. 5. 2020

Anna Bischof (Collegium Carolinum, Mnichov): The First Czechoslovak Republic and its Protagonists in the Broadcasts of Radio Free Europe

Tisk (PDF)
21. 5. 2020
Conference and workshop series: Digital Humanities in Early Music Research I
Conference and workshop series: Digital Humanities in Early Music Research I

Datum konání:
5. 3. 2020, 16:00
6. 3. 2020, 9:00
21. 5. 2020, 16:00
22. 5. 2020, 9:00
1. 10. 2020, 16:00
2. 10. 2020, 9:00
Thursday 4–7 p.m., Friday 9 a.m.–6 p.m.

Venue: Akademické konferenční centrum, Husova 4a, Praha 1

A series of conferences and workshops focusing on the use of digital humanities in early music research. The series is open to the public free of charge. Reservation is required: please contact the coordinator Jana Franková (frankova@mua.cas.cz)

Session I – Early music databases, encoding, analysing and OMR

5–6 March 2020

Debra Lacoste (Principal Researcher and Project Manager of Cantus Database and Cantus Index; University of Waterloo, Canada)

Jennifer Bain (Principal Investigator for Digital Analysis of Chant Transmission and Contextualizing the Music of Hildegard of Bingen; Dalhousie University, Halifax, Canada)

Ichiro Fujinaga (Principal Investigatorfor SIMSSA - Single Interface for Music Score Searching and Analysis and Cantus Ultimus; McGill University, Montréal, Canada)

Session II – Databases and digital editions of early music

21–22 May 2020

Elsa De Luca (Coordinator of the Portuguese Early Music Database, member of the Board of the Music Encoding Initiative (2019–21); University of Lisbon, Portugal)

Konstantin Voigt (Universitätsassistent, post-doc researcher in Latin songs of the 12th century, collaborator on Corpus Monodicum; University of Vienna, Austria)

Session III – Text Encoding Initiative (TEI) and musicology – editing early modern texts

1–2 October 2020

Christophe Guillotel-Nothmann (Principal Investigator for the Thesaurus Musicarum Germanicarum; French National Centre for Scientific Research, IReMus, Paris, France)

Alexandre Guilbaud (Co-founder of ENCCRE - Édition Numérique Collaborative et CRitique de l’Encyclopédie; Sorbonne-Université, Paris, France)

Print (pdf)
22. 5. 2020
Conference and workshop series: Digital Humanities in Early Music Research I
Conference and workshop series: Digital Humanities in Early Music Research I

Datum konání:
5. 3. 2020, 16:00
6. 3. 2020, 9:00
21. 5. 2020, 16:00
22. 5. 2020, 9:00
1. 10. 2020, 16:00
2. 10. 2020, 9:00
Thursday 4–7 p.m., Friday 9 a.m.–6 p.m.

Venue: Akademické konferenční centrum, Husova 4a, Praha 1

A series of conferences and workshops focusing on the use of digital humanities in early music research. The series is open to the public free of charge. Reservation is required: please contact the coordinator Jana Franková (frankova@mua.cas.cz)

Session I – Early music databases, encoding, analysing and OMR

5–6 March 2020

Debra Lacoste (Principal Researcher and Project Manager of Cantus Database and Cantus Index; University of Waterloo, Canada)

Jennifer Bain (Principal Investigator for Digital Analysis of Chant Transmission and Contextualizing the Music of Hildegard of Bingen; Dalhousie University, Halifax, Canada)

Ichiro Fujinaga (Principal Investigatorfor SIMSSA - Single Interface for Music Score Searching and Analysis and Cantus Ultimus; McGill University, Montréal, Canada)

Session II – Databases and digital editions of early music

21–22 May 2020

Elsa De Luca (Coordinator of the Portuguese Early Music Database, member of the Board of the Music Encoding Initiative (2019–21); University of Lisbon, Portugal)

Konstantin Voigt (Universitätsassistent, post-doc researcher in Latin songs of the 12th century, collaborator on Corpus Monodicum; University of Vienna, Austria)

Session III – Text Encoding Initiative (TEI) and musicology – editing early modern texts

1–2 October 2020

Christophe Guillotel-Nothmann (Principal Investigator for the Thesaurus Musicarum Germanicarum; French National Centre for Scientific Research, IReMus, Paris, France)

Alexandre Guilbaud (Co-founder of ENCCRE - Édition Numérique Collaborative et CRitique de l’Encyclopédie; Sorbonne-Université, Paris, France)

Print (pdf)
30. 6. 2020
Střed | Centre, 2/2020 – výzva autorům
Střed | Centre, 2/2020 – výzva autorům

Datum konání:
30. 6. 2020, 0:00
Téma čísla: Podoby technokracie ve střední Evropě, 1918–1989. Od politického a ekonomického myšlení k výkonu státní moci

Redakční uzávěrka pro odevzdání studií: 30. 6. 2020

Kontakt: stred@mua.cas.cz

Publikační jazyky: čeština, angličtina, němčina

Webová stránka časopisu: https://www.mua.cas.cz/cs/stred-casopis-pro-mezioborova-studia-stredni-evropy-19-a-20-stoleti

Plný obsah časopisu: www.ceeol.com

Abstrakty: http://cejsh.icm.edu.pl

Indexace: ERIH+, SCOPUS, CEEEOL, CEJSH, EBSCO

Fenomén technokracie představuje jedno z ústředních témat zkoumání vztahu mezi mocí a věděním v moderních společnostech. Na technokracii lze nahlížet jednak jako na formu uspořádání mocenských vztahů, kdy se experti a vědci stávají vládnoucí společenskou vrstvou. Toto pojetí technokracie bylo vždy více ideálem než realitou. Ve středoevropském kontextu se tento model projevoval zejména po druhé světové válce jako snaha části expertních skupin o znovuobnovení vlivu intelektuálních elit na politický vývoj, postupně opanovaný kariérními straníky. Kořeny těchto procesů můžeme spatřovat již před první světovou válkou. Druhé a poněkud volnější pojetí technokracie zdůrazňuje rostoucí interakci mezi expertízou a státním intervencionismem v průběhu 20. století. Byli to politici, kteří chtěli prezentovat moderní politiku jako koncept veřejného zájmu formovaný pod vlivem a v kontaktu s odbornickými postupy a teoriemi. Výzkumy vycházející z této analytické perspektivy se zaměřují na provázanou roli politiků a expertů a expertních komunit (či expertních kultur) při utváření strategií vládnutí nebo přímo ve výkonu státní moci. Tyto přístupy ukazují vzrůstající politickou roli expertů a expertního vědění v éře charakterizované jako organizovaná či vrcholná modernita. Tedy období, jehož počátky datujeme do přelomu 19. a 20. století , a které vyvrcholilo ve třech desetiletích následujících po roce 1945.

Výzkum technokracie ve střední Evropě otevírá otázku kontinuit mezi jinak rozdílnými politickými a ekonomickými řády – liberální demokracií, pravicovými autoritářskými režimy, nacismem a státním socialismem. Tato jinak rozdílná politická zřízení mobilizovala expertní vědění a vytvářela situace, kdy docházelo k často velmi rozporuplné interakci mezi expertními vrstvami a představiteli politické moci. Technokracie se tak stává tématem, na kterém lze ilustrovat delší vývojové trendy, které určovaly podobu moderního vládnutí.

Aktuální číslo časopisu Střed/Centre se proto bude věnovat studiu dějin technokracie a expertního vládnutí ve střední Evropě ve 20. století. Možná témata jednotlivých studií mohou zahrnovat např.:

Proměny konceptu expertního vládnutí ve střední Evropě.

Technokratické tendence v politickém a ekonomickém myšlení.

Technokracie v architektuře a územním plánování.

Technokratická biopolitika? Moderní stát a eugenika mezi liberální demokracií a státním socialismem.

Technokracie a technologie. Role technologické změny v moderním vládnutí.

Hospodářství jako prostor technokratického vládnutí – hospodářské plánování a podnikový management v kapitalismu, fašismu a jiných pravicově-autoritářských režimech i státním socialismu.

Kulturní a vědecký strukturalismus – prvky účelovosti a systémového vnímání v kultuře a humanitních vědách jako paralelní obraz uplatňování technologie a technokracie ve veřejném prostoru

Tisk (česky, PDF)

Print (English, PDF)
30. 6. 2020
Střed | Centre, 2/2020 – Call for papers
Střed | Centre, 2/2020 – Call for papers

Datum konání:
30. 6. 2020, 0:00
Issue topic: Varieties of technocracy in Central and East-Central Europe, 1918–1989. From political, social and economic thinking to exercising state power

Deadline for submissions: June 30, 2020

Contact: stred@mua.cas.cz

Languages of publication: Czech, English, German

Journal website: https://www.mua.cas.cz/en/stred-centre-journal-for-interdisciplinary-studies-of-central-europein-the-19th-and-20th-centuries-323

Full content of the journal: www.ceeol.com

Abstracts: http://cejsh.icm.edu.pl

Indexing: ERIH+, SCOPUS, CEEEOL, CEJSH, EBSCO

The phenomenon of technocracy is one of the central themes in exploring the relationship between power and knowledge in modern societies. Technocracy can be seen as a form of arrangement of power politics, where experts and scientists become the ruling social class. This concept of technocracy has always been more of an ideal rather than reality. In the Central and East-Central European context, this model was particularly evident after World War II as an effort by some expert groups to restore their influence on political developments, gradually dominated by career party members. The roots of these processes can be traced back to before the First World War. Another somewhat looser concept of technocracy underlines the growing interaction between expertise and state interventionism during the 20th century. It was politicians who wanted to present modern politics as a concept of public interest formed under the influence and in contact with expert knowledge. Research based on this analytical perspective focuses on the interconnected role of politicians and experts and expert communities (or expert cultures) in shaping governance strategies or directly in the exercise of state power. These approaches show the growing political role of experts and expert knowledge in an era characterized as organized or high modernity, beginning at the turn of the 19th century and culminating culminated in the three decades following the year 1945.

Research into technocracy in Central and East-Central Europe raises the issues of continuity between otherwise different political and economic orders – liberal democracies, right-wing authoritarian regimes, Nazism, and state socialism. These otherwise various political establishments mobilized expert knowledge and created situations with often a very conflicting interaction between expert groups and representatives of political power. Technocracy thus becomes a topic on which we can illustrate the longer development trends of modern governance.

The current issue of the journal Střed/Centre will, therefore, be devoted to studying the history of technocracy and expert governance in Central and East-Central Europe in the 20th century.

Submitted articles may include, but are not restricted to the following topics:

Transformation of the concept of expert governance in Central and East-Central Europe.

Technocratic tendencies in political and economic thinking.

Technocracy in architecture and urban planning.

Technocratic biopolitics? Modern state and eugenics between liberal democracy and state socialism.

Technocracy and technology. The role of technological change in modern governance.

The economy as a space for technocratic governance – economic planning and corporate management in capitalism, fascism, and other right-wing authoritarian regimes, as well as state socialism.

Cultural and scientific structuralism – elements of purpose and systemic perception in culture and humanities as a parallel picture of the application of technology and technocracy in a public space.

Print (English, PDF)

Tisk (česky, PDF)

více

Adresa

Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.

Gabčíkova 2362/10
Praha 8
182 00

tel: +420 286 010 110
e-mail: mua@mua.cas.cz
ID datové schránky: cgsns2j
IČO: 67985921 (neplátce DPH)

DIČ: CZ67985921 (osoba identifikovaná k DPH)
číslo účtu: 7654270028 / 5500

Hlavní záložky

Čtvrtek, 28. Květen 2020

11. 5. 2020

Program seminářů

21. 5. 2020

22. 5. 2020

30. 6. 2020

Téma čísla: Podoby technokracie ve střední Evropě, 1918–1989. Od politického a ekonomického myšlení k výkonu státní moci

30. 6. 2020

Issue topic: Varieties of technocracy in Central and East-Central Europe, 1918–1989. From political, social and economic thinking to exercising state power