Archiv aktualit

Vědci a vědkyně z pracovišť Akademie věd ČR pomáhají s testováním vzorků na nový typ koronaviru, vyvíjejí diagnostické metody a analyzují materiály na výrobu roušek a respirátorů. Všechny aktuality týkající se pomoci Akademie věd ČR v boji proti nákaze najdete na sociálních sítích pod hashtagem #Veda_proti_covidu a také v následujícím přehledu, který pravidelně aktualizujeme. 

Kov charakterizují volné elektrony, které způsobují jeho velkou elektrickou vodivost. Tuto definici najdete snad v každé učebnici chemie. Jak ale z původně vázaných elektronů vzniká kovový vodivostní pás a jak přitom materiál vypadá na mikroskopické úrovni? Právě to se podařilo detailně zmapovat mezinárodnímu týmu vedenému Pavlem Jungwirthem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Výsledky jeho výzkumu se dostaly až na titulní stranu prestižního časopisu Science.

Může za největší sucho za posledních 500 let člověk, nebo přirozená změna klimatu? Vyschne česká krajina? Jaké plodiny pěstovat a kterým se vyhnout? A proč je vinařství oborem budoucnosti? V podcastu z cyklu Věda na doma odpovídá Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Sinice, řasy nebo třeba paraziti přenášení ptactvem. To všechno může člověka ohrozit během nevinné letní „koupačky“ v přírodě. Jak to letos vypadá s kvalitou tuzemských vodních ploch? A jak snadno zjistit, zda se můžete bez obav vrhnout do hygieniky neprověřeného rybníka?

Novým typem koronaviru s názvem SARS-CoV-2 se nezabývají jenom lékaři v praxi, ale i výzkumníci z nejrůznějších vědních oblastí AV ČR. Ať už jde o virology, biochemiky, imunology, biomatematiky nebo třeba psychology či ekonomy. Jaké poznatky o novém viru, onemocnění covid-19, které způsobuje, a jeho možné léčbě naši vědci v posledních měsících prozradili v médiích?

Často se zapojoval do společenských diskusí, snažil se vyvracet konspirační teorie a argumentovat ověřenými fakty. Přesto, nebo právě proto, se často stával cílem nevybíravých kampaní, pomluv a útoků. A to Tomáš Garrigue Masaryk nežil v době sociálních sítí, které komunikaci ještě více vyhrocují. Jak by to asi vypadalo, kdyby dnes TGM žil a měl třeba instagramový účet? Napoví výstava, která se dnes otevírá v hlavní budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.

K poznání archeologie už nemusíte jen listovat v těžkých knihách a chodit do muzeí. Díky novému pojetí správy a prezentace českého historického dědictví ji můžete pozorovat přímo z pohodlí domova – od počítače. Umožňuje to digitální výzkumná infrastruktura Archeologický informační systém České republiky (AIS CR), která souhrnně zpracovává a zpřístupňuje výsledky terénních výzkumů a dává je k dispozici veřejnosti. Zcela unikátní odemknutí vědecké práce pro laiky umožňuje vstřícný přístup Archeologického ústavu AV ČR v Praze a v Brně.

V pondělí 1. června se opět pro veřejnost otevře hlavní budova Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. Je možné v ní navštívit výstavní prostor Galerie Věda a umění v přízemí. Vstup bude umožněn v rouškách a lidé musejí dbát na rozestupy. K dispozici jim bude dezinfekce.

Jak bezpečně používat mobilní telefon? Čím nás ohrožuje elektromagnetické záření? Je pravda, že může způsobit rakovinu? Je spolehlivá radarová meteorologie? A lze dosáhnout souladu mezi vědou a vírou? V podcastu z cyklu Věda na doma se ptáme Ondřeje Fišera z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Vědci z Akademie věd ČR a ČVUT získali evropský patent na polykrystalickou diamantovou vrstvu, která prodlouží životnost a zvýší bezpečnost palivových článků v jaderných reaktorech za standardních i havarijních podmínek. Nyní chtějí získat pro své inovativní řešení i patent v USA a Koreji.