Milada Jonášová

Kontakt
Osobní profil
Předmět(y) odborného zájmu
Současné projekty
Bibliografie výběrová
Ostatní významné aktivity (členství, ceny, kurátorská činnost)

Nahoru Kontakt

PhDr. Mgr. Milada Jonášová, Ph.D.
oddělení muzikologie
A Puškinovo nám. 9, 160 00 Praha 6
E jonasova.at.udu.cas.cz
T +420 220 303 932

od 2019 Ústav dějin umění AV ČR, oddělení muzikologie
2003–2018 Etnologický ústav AV ČR, Kabinet hudební historie
2008, 2011, 2017 stipendia DAAD, Eberhard Karls Universität Tübingen
2008 Ph.D., Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
2003 stipendium ÖAD - Ernst Mach, Internationale Stiftung Mozarteum Salzburg
2002–2003 stipendium DAAD, Freie Universität Berlin
1999–2002 Ústav pro hudební vědu AV ČR
2000 stipendium Ministero degli Affari Esteri, Facoltà di Paleografia e Filologia musicale v Cremoně
1994–2000 studium hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (Mgr.)
1991–1997 studium na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (Mgr.)

Nahoru Předmět(y) odborného zájmu

život a dílo W. A. Mozarta, dobová recepce jeho díla, filologie dobových opisů, výzkum italské opery 18. století s přesahem do 19. století, výzkum chrámové hudby 18. století, tvůrčí profily významných skladatelských osobností a interpretů 18. století v Čechách

Nahoru Současné projekty

Pražská mozartovská vila Bertramka ve světle neznámých německých pramenů z roku 1925 a 1942 (Strategie AV21)

Nahoru Bibliografie (výběrová)

BIBLIOGRAFIE OD ROKU 1999 (ASEP)

KNIHY, EDITOVANÉ SBORNÍKY

Tre opere su Don Giovanni per Praga: Caldara 1730 – Righini 1776 – Mozart 1787, collana: L'opera italiana nei territori boemi durante il Settecento IV., Praga 2019 (koeditor Tomislav Volek).
Didone come soggetto nel dramma per musica, collana: L'opera italiana nei territori boemi durante il Settecento III., Praga 2018 (koeditor Tomislav Volek)
Aktuelle Fragen der Mozart-Forschung. Bericht über den Prager Mozart-Kongress 2016, Mozart Studien 25, Wien 2018. (koeditoři Manfred Hermann Schmid, Tomislav Volek)
Joseph Anton Sehling, Latinské pastorely / Latin pastorellas / Lateinische Pastorellen, Praha 2017. (kritická edice)
Antonio Caldara nel suo tempo, collana: L’opera italiana nei territori boemi durante il Settecento II., Praga – Český Krumlov 2017. (koeditor Tomislav Volek)
Tomislav Volek, Mozart, die italienische Oper des 18. Jahrhunderts und das musikalische Leben im Königreich Böhmen. Mit der Don-Juan-Studie von Vladimír Helfert, 2 Bände, Wien 2016. (koeditor Matthias J. Pernerstorfer)
Antonio Boroni e il suo dramma giocoso „L’amore in musica", collana: L'opera italiana nei territori boemi durante il Settecento I., Praga – Český Krumlov 2016.
Böhmische Aspekte des Lebens und des Werkes von W. A. Mozart, Prag 2011. (koeditor Tomislav Volek)
Tomislav Volek 70 (= Hudební věda 3–4/2001, sborník k poctě).

KAPITOLY V KNIHÁCH

The period reception of Mozart’s „Don Giovanni“, in: Milada Jonášová ‒ Tomislav Volek (eds.), Tre opere su Don Giovanni per Praga: Caldara 1730 – Righini 1776 – Mozart 1787, Praga 2019, s. 49–67.

A previously unknown letter of Bedřich Smetana, concerning the tradition of performing Mozart’s „Don Giovanni“ in Prague, in: Milada Jonášová ‒ Tomislav Volek (eds.), Tre opere su Don Giovanni per Praga: Caldara 1730 – Righini 1776 – Mozart 1787, Praga 2019, s. 125–144.
La Didone von Antonio Boroni, insbesondere die Arie "Ah non lasciarmi, no" im Vergleich mit Vertonungen von Mozart und anderen Komponisten, in: Milada Jonášová – Tomislav Volek (eds.), Didone come soggetto nel dramma per musica, Peraga 2018, s. 115–160.
Il fenomeno delle contraffazioni mozartiane nella monarchia asburgica, in: Claudio Toscani (ed.), „La nostra musica da chiesa è assai differente...“ Mozart e la musica sacra italiana, Pavia 2018, s. 17–33.
Die Oper „Der Kopf ohne Mann“in einer in Brüssel überlieferten Prager Abschrift, in: Margit Haider-Dechant (ed.), Joseph-Woelfl-Almanach 2016/2017, Bonn 2018, s. 51–68.
Neues zur frühen Rezeption von Idomeneo. Ein unbekannter Brief von Hugo Graf von Hatzfeld und eine neue Prager Partitur, in: Manfred Hermann Schmid - Tomislav Volek - Milada Jonášová (eds.), Mozart Studien, Band 25, Wien 2018. s. 61–81.
Eine neue Quelle zu Mozarts Rezitativ und Arie „Basta vincesti“ – „Ah non lasciarmi, no“ KV 295a (486a), in: Manfred Hermann Schmid – Tomislav Volek – Milada Jonášová (eds.), Mozart Studien, Band 25, Wien 2018, s. 399–448.
Eine unbekannte Partiturabschrift der Entführung aus dem Serail aus dem Jahr 1786 und weitere unbekannte böhmische Quellen, in: Manfred Hermann Schmid – Tomislav Volek – Milada Jonášová (eds.), Mozart Studien, Band 25, Wien 2018, s. 273–315.
Die starke Resonanz von Caldaras Werken in Böhmen, in: Milada Jonášová – Tomislav Volek (eds.), Antonio Caldara nel suo tempo, Praha – Český Krumlov 2017, s. 125–138.
Nuovi aspetti biografici su Antonio Boroni dalle sue lettere. Le opere di Boroni e in particolare le versioni dell’„Amore in musica“, in: Milada Jonášová (ed.), Antonio Boroni e il suo dramma giocoso „L’amore in musica“, Praga – Český Krumlov 2016, s. 45–74.
Mozart’s Prague Copyist: The Copying Workshop of Anton Grams, in: Kathryn Libin (ed.), Mozart in Prague. Essays on Performance, Patronage, Sources, and Reception, Prague 2016, s. 73–82.
Die Sänger der Locatelli-Ära in Prag, in: Thomas Betzwieser – Daniel Brandenburg (eds.), Gluck und Prag, Kassel 2016, s. 39–67.
Die Zauberflöte, Il flauto magico, Kouzelná flétna – alles aus Prag, in: Manfred Hermann Schmid (ed.), Mozart Studien, Band 24, Wien 2016, s. 49–92.
Zur Entstehungsgeschichte von Mozarts Don Giovanni – II. Bersonderheiten der Lobkowicz-Partitur, in: Manfred Hermann Schmid (ed.), Mozart Studien, Band 24, Wien 2016, s. 103–124.
Neue Quellen zu Mozarts Konzertarien, in: Manfred Hermann Schmid (ed.), Mozart Studien, Band 24, Wien 2016, s. 149–187.
Eine neue Quelle zu Beethoven Arie „Ah perfido“, uraufgeführt in Leipzig von Josepha Duschek, in: Helmut Loos (ed.), Beethoven-Rezeption in Mittel- und Osteuropa, Leipzig 2015, s. 55–70.
Zur Entstehungsgeschichte von Mozarts Don Giovanni – I. Neue Partituren und Stimmen aus der Kopistenwerkstatt von Anton Grams, in: Manfred Hermann Schmid (ed.), Mozart Studien, Band 23, Wien 2015, s. 11–244.
[text o hudební sbírce, výběr exponátů a texty hesel], in: Helena Zápalková (ed.), Speculum mundi. Sběratelství kláštera premonstrátů na Strahově. Collecting Activity by the Premonstratensian Monastery at Strahov, Olomouc 2014, s. 49–68.
Benedikt Hacker – Verleger und Geschäftspartner des Verlags Hoffmeister und Kühnel, in: Dominik Šedivý (ed.), Salzburgs Musikgeschichte im Zeichen des Provinzialismus? Die ersten Jahrzehnte des 19. Jahrhunderts, Wien 2014, s. 193–216.
Neue Archivfunde zu Michael Haydn, Luigi Gatti und zur Salzburger Kopistenpraxis im frhen 19. Jahrhundert, in: Eva Neumayr – Lars F. Laubhold (eds.), Keine Chance für Mozart. Fürsterzbischof Hieronymus Colloredo und sein letzter Hofkapellmeister Luigi Gatti (1740–1817), Salzburg 2013, s. 259–296.
Antonio Denzio als Prager Sänger, Impressario, Librettist und Bearbeiter der venezianischen Opern, in: Jana Perutková – Petr Macek (eds.), The Eighteenth-Century Italian Opera Seria. Metamorphoses of the Opera in the Imperial Age, Praha 2013, s. 99–114.
„Mozart selbst schenkte ihm seinen Beifall“ ‒ Der Prager Kontrabassist und Musikalienverleger Anton Grams, sein Salzburger Gesuch und die Wiener Verlassenschaftabhandlung, in: Manfred Hermann Schmid (ed.), Mozart Studien, Band 21, Tutzing 2012, s. 337–368.
Prager Abschriften von Mozarts Kompositionen als Druckvorlagen in der ersten Hälfte des 19. Jahrhunderts, in: Ulrich Leisinger (ed.), Mozart-Jahrbuch 2011, Bärenreiter 2012, s. 189–197.
Das Orakel aus Mozarts „Idomeneo“ in der Münchner Uraufführungspartitur und die frühen Prager Quellen, in: Manfred Hermann Schmid (ed.), Mozart Studien, Band 20, Tutzing 2011, s. 73–137.
Eine Auführung der g-moll-Sinfonie KV 550 bei Baron van Swieten im Beisein Mozarts, in: Manfred Hermann Schmid (ed.), Mozart Studien, Band 20, Tutzing 2011, s. 253–268.
Das Testament und die Verlassenschaftsabhandlung von Josepha Duschek, in: Milada Jonášová – Tomislav Volek (eds.), Böhmische Aspekte des Lebens und des Werkes von W. A. Mozart, Prag 2011, s. 39–124.
Ein unbekanntes Partitur-Fragment zu La clemenza di Tito und die frühesten Prager Quellen der Oper, in: Manfred Hermann Schmid (ed.), Mozart Studien, Band 19, Tutzing 2010, s. 81–117.
Michael Haydns Kompositionen in den Prager Musiksammlungen von Strahov und Loretto, in: Petrus Eder – Manfred Hermann Schmid (eds.), Johann Michael Haydn. Werk und Wirkung, München 2010, s. 93–124.
Judith – ein Jesuitendrama zur Krönung Maria Theresias 1743 in Prag, in: Petronilla Cemus (ed.), Bohemia Jesuitica 1556–2006, Praha 2010, s. 1041–1051.
Ilias Arie „Zefiretti lusinghieri“. Eine Prager Einfügung im Idomeneo-Autograph, in: Manfred Hermann Schmid (ed.), Mozart Studien, Band 19, Tutzing 2010, s. 195–224.
Le nozze di Figaro: Kucharž’ unbekannte Partiturabschrift und sein Klavierauszug, in: Ann-Katrin Zimmermann – Klaus Aringer (eds.), Mozart im Zentrum. Festschrift für Manfred Hermann Schmid zum 60. Geburtstag, Tutzing 2010, s. 141–175.
„Ihre Versicherung beruhigt mich, sie kommt von einem Kenner“ – Zur Biographie von Johann Baptist Kucharž, in: Manfred Hermann Schmid (ed.), Mozart Studien, Band 18, Tutzing 2009, s. 265–293.
Sesto Rondò „Deh per questo istante solo” im Titus-Autograph, in: Manfred Hermann Schmid (ed.), Mozart Studien, Band 18, Tutzing 2009, s. 137–162.
Quellen zu Kompositionen von Gluck in böhmischen Archiven, in: Irene Brandenburg – Tanja Gölz (eds.), Gluck der Europäer, Kassel 2009, s. 295–307.
Guglers Edition der Don-Giovanni-Partitur und seine Korrespondenz mit Smetana, in: Manfred Hermann Schmid (ed.), Mozart Studien, Band 17, Tutzing 2008, s. 279–329.
Italienische Opernarien im Dom zu St. Veit in Prag, in: Norbert Dubowy – Herbert Seiffert – Andrea Sommer-Mathis – Reinhard Strohm (eds.), Italian Opera in Central Europe 1614–1780, Berlin 2008, s. 163–206.
Le nuove cognizioni nella ricerca dell’opera italiana nel Settecento a Praga, in: Barbara Rojek – Stefano Redaelli (eds.), Włosi i italianizm w Europie Środkowej i Wschodniej XV-XVIII w. / Italiani e italianismo in Europa centrale e orientale (sec. XV-XVIII), Varšava 2008, s. 35–42.
„Ah lo previdi“ – Arien von Mozart, Cocchi, Colla und Paisiello, in: Henning Bey (ed.), Mozart-Jahrbuch 2006, Kassel 2008, s. 75–86.
Le opere di Paisiello a Praga. La ricerca nelle fonti in Boemia, a Dresda e a Vienna, in: Francesco Paolo Russo (ed.), Giovanni Paisiello e la cultura europea del suo tempo, Lucca 2007, s. 287–330.
Mozart a Praha, in: Hana Svatošová (eds.)et al., Praha Mozartova. Kulturní a společenský život v Praze 1780–1800, Praha 2006, s. 93–102.
Eine unbekannte Prager Abschrift der Don Giovanni-Partitur in der Musikaliensammlung des Strahover Prämonstratenser-Klosters, in: Manfred Hermann Schmid (ed.), Mozart-Studien, Band 15, Tutzing 2006, s. 3–53.
Mozarts La finta giardiniera 1796 in Prag und ein unbekanntes Fragment zur italienischen Version der Oper, in: Henning Bey (ed.), Mozart-Jahrbuch 2005, Kassel 2006, s. 3–53.
Die Abschrift der „Idomeneo“-Partitur in der Sammlung des Strahov-Kloster zu Prag, in: Manfred Hermann Schmid (ed.), Mozart Studien, Band 14, Tutzing 2005, s. 189–224.
Le rappresentazioni delle opere di Giovanni Simone Mayr a Praga. Una ricerca sulle fonti a Praga, a Dresda e in Italia, in: Franz Hauk – Iris Winkler (eds.), Johann Simon Mayr und Wien, München – Salzburg 2005, s. 340–356.
Le rappresentazioni delle opere di Niccolò Piccinni a Praga. Le ricerche nelle fonti in Boemia, a Dresda e in Italia, in: Alessandro Di Profio ‒ Mariagrazia Melucci (eds.), Niccolò Piccinni. Musicista Europeo, Bari 2004, s. 233–251.
Semiramide riconosciuta – opera k pražské korunovaci Marie Terezie, in: Olga Fejtová ‒ Václav Ledvinka ‒ Jiří Pešek ‒ Vít Vlnas (eds.), Barokní Praha – Barokní Čechie 1620–1740, Praha 2004, s. 19–68.
Italské operní árie na kůru katedrály sv. Víta / Italian opera arias in the Repertory of the choir of St. Vitus Cathedral, in: Gabriela Blažková et al., Příběh Pražského hradu / The Story of Prague castle, Praha 2003, s. 398–399.
Semiramide riconosciuta: opera k pražské korunovaci Marie Terezie / Semiramide riconosciuta: The opera for the Prague coronation of Marie Theresa, in: Gabriela Blažková et al., Příběh Pražského hradu / The Story of Prague castle, Praha 2003, s. 377–379.

ČLÁNKY

Anton Grams dem Gustav Friedrich Wilhelm Großmann: Mozart schreibe eine neue Oper, Hudební věda 1/2016, s. 29–53.
Novinky pražského mozartovského výzkumu, Akademický bulletin 4/2016, s. 20–22.
Antonio Caldara v kontextu své doby, Akademický bulletin 12/2016, s. 36-37.
Z dějů mozartovského roku 2016, Akademický bulletin 9/2016, s. 24–27.
Novinky pražského mozartovského výzkumu, Akademický bulletin 4/2016, s. 20–22.
„Intonazioni degli Ebrei“ from Benedetto Marcello’s Estro poetico-armonico in Prague in 1729, Hudební věda 1/2015, s. 5–54.
Kontrafakturen in der böhmischen Kirchenmusik des 18. Jahrhunderts, Musicologica Brunensia 2/2014, s. 107–126.
Italienische Opernarien von Hasse im Dom zu St. Veit in Prag, in: Hasse-Studien 7, Stuttgart 2012, s. 69–90.
Hudba ve svatovítské katedrále v 18. století. Repertoár a jeho interpreti, in: Salve 2/2014, s. 99–108.
A Performance of the G Minor Symphony K. 550 at Baron van Swieten’s Rooms in Mozart’s Presence, Newsletter of the Mozart Society of America XVI, 2012, No. 1 s. 1–4, 17.
Semiramide riconosciuta. Eine Oper zur Prager Krönung Maria Theresias 1743, Studien zur Musikwissenschaft 56, 2009, s. 53–121.
I Denzio: tre generazioni di musicisti a Venezia e a Praga, Hudební věda 45, 1–2/2008, s. 57–114.
Mozartovský výzkum není ani zdaleka u konce, Akademický bulletin 10/2006, s. 4–6.
Neznámý pražský opis partitury Dona Giovanniho ve sbírce hudebnin premonstrátského kláštera na Strahově, Hudební věda 3–4/2005, s. 301–330.
„Ihre Versicherung beruhigt mich, sie kommt von einem Kenner“ – K biografii Jana Křtitele Kuchaře, Hudební věda 4/2003, s. 329–422.
Paisiellovy opery v Praze. Pramenný výzkum ve fondech v Čechách, v Drážďanech a ve Vídni, Hudební věda 2–3/2002, s. 185–220.
Italské operní árie na svatovítském kůru v Praze. Sehlingova éra 1737–1756, Hudební věda 3–4/2001, s. 263–301.
Trolda a svatovítská sbírka hudebnin, Hudební věda 3–4/2000, s. 263–278.

Nahoru Ostatní významné aktivity (členství, ceny, kurátorská činnost)

členka Akademie für Mozart-Forschung při Stiftung Mozarteum Salzburg (od 2010), členka výboru (2014–2017)
tajemnice Mozartovy obce v ČR (od 2005)
členství v redakčních radách časopisů: Musicologica Austriaca (od 2013), Musicology Papers Magazine (od 2012)
spoluorganizátorka mezinárodních muzikologických konferencí (spolu s Tomislavem Volkem): Aktuelle Fragen der Mozart-Forschung II, 2. – 3. 6. 2018, AV ČR; Didone come soggetto nel dramma per musica del Settecento, 23. – 24. 9. 2017, Centrum barokní kultury v Českém Krumlově; Antonio Caldara nel contesto del suo tempo, 17. – 18. 9. 2016, Centrum barokní kultury v Českém Krumlově; Aktuelle Fragen der Mozart-Forschung I, 16. – 17. 4. 2016, AV ČR; Antonio Boroni e il suo dramma giocoso L’amore in musica, Italský kulturní institut v Praze, 13. 6. 2016; Böhmische Aspekte des Lebens und des Werkes von W. A. Mozart, AV ČR, 27. – 28. 10. 2006
autorka výstav: Zrod Stavovského divadla, Stavovské divadlo Praha (od 12/2015), vila Bertramka (od 4/2016); Pražský triumf „Dona Giovanniho“, Stavovské divadlo Praha (od 10/2012); Mozartův „Idomeneo“ – Mnichov – Vídeň – Praha, Stavovské divadlo Praha (5/2010 – 2/2012); Mozartova Zahradnice a její osudy, Stavovské divadlo Praha (10/2008 – 2/2010), vila Bertramka (od 5/2010); Mozartovský pěvec Rudolf Jedlička (spolu s T. Volkem), AV ČR (říjen 2006)
ocenění: cena Johann Adolf Hasse-Stiftung Hamburg (2012), Mozartpreis za vědeckou práci na poli mozartovského výzkumu od Sächsische Mozart-Gesellschaft (2009)