Zahlavi

Biologicko-ekologické vědy

04. 06. 2020
Může za největší sucho za posledních 500 let člověk, nebo přirozená změna klimatu? Vyschne česká krajina? Jaké plodiny pěstovat a kterým se vyhnout? A proč je vinařství oborem budoucnosti? ...
02. 06. 2020
Sinice, řasy nebo třeba paraziti přenášení ptactvem. To všechno může člověka ohrozit během nevinné letní „koupačky“ v přírodě. Jak to letos vypadá s kvalitou tuzemských vodních ploch? ...
27. 05. 2020
Zatímco klíšťové encefalitidě se člověk může bránit očkováním, proti lymské borelióze, kterou rovněž přenášejí klíšťata, zatím běžně dostupná vakcína neexistuje. ...
22. 05. 2020
Tropické lesy dokážou sice odolávat zvyšujícím se teplotám, ale pouze do určité míry, ukazuje nová studie uveřejněná v mezinárodním vědeckém časopise Science. ...
16. 05. 2020
Koruny stromů neplní pouze funkci estetickou, ale především ryze praktickou. Ve svém stínu vytvářejí stabilnější prostředí, které chrání rostliny před teplotními extrémy, a ovlivňuje tak jejich reakci na globální oteplování. ...
15. 05. 2020
Globální klimatická změna ovlivňuje mnoho oblastí života na naší planetě. Přinejmenším na druhý největší řád hmyzu, motýly, by ale neměla mít tak tragický dopad, jak by se mohlo předpokládat. ...

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce