Když kameny vyprávějí

Geofyzikální ústav AV ČR pro zájemce připravil videoprocházky Geoparkem Spořilov v doprovodu geologa Vladimíra K. Kusbacha.

1. díl – Jak vypadá zeměkoule uvnitř?

5. díl – Tanec krystalů - Vyvřelé hlubinné horniny

6. díl – Špíčky matky přírody - migmatit a durbachit

Návštěva v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR

Ústav výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) – evropské centrum excelence zkoumá pomocí nejmodernějších postupů a přístrojového vybavení globální změnu a její dopad na atmosféru, biosféru a lidskou společnost. Vědci výzkum provádějí v těchto laboratořích:

Experimentální ekologické pracoviště Bílý Kříž
Centrální fyziologická, izotopová a metabolomická laboratoř v Brně
Atmosférická stanice Košetice
Oddělení adaptivních biotechnologií v Drásově
Experimentální pracoviště ekofyziologie rostlin Domanínek  
Letecká laboratoř dálkového průzkumu Země

Archeologické virtuální prohlídky

http://www.prazsky-hrad.cz/

http://www.archaeo3d.com/

http://www.praha-archeologicka.cz/

Virtuální procházka po archeologických památkách: http://www.archeologickyatlas.cz/cs

Letecké snímky, fotografie, plány a mapy: https://digiarchiv.aiscr.cz/

Astronomické virtuální prohlídky

Vědci z Astronomického ústavu AV ČR se zabývají výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles. Většina jejich aktivit a veškeré přístroje se soustředí ve hvězdárně v Ondřejově nedaleko Prahy. I tu je možné navštívit online:

Areál observatoře s největším dalekohledem v Česku

Historická část hvězdárny

Hvězdné nebe nad observatoří

Koukněte se také na 360° prohlídku výročního snímku Hubbleova kosmického dalekohledu, který byl vybrán na památku tří desetiletí práce tohoto slavného teleskopu. Jde o jeden z nejvíce fotogenických příkladů mnoha hvězdných školek, které dalekohled za dobu svého fungování pozoroval. Na snímku s názvem Kosmický útes je vidět načervenalá obří mlhovina (NGC 2014) a její modrý soused (NGC 2020), které jsou součástí obrovské oblasti vzniku hvězd ve Velkém Magellanově oblaku, satelitní galaxii naší Mléčné dráhy, vzdálené přibližně 163 000 světelných let.