Praha, Vila Lanna, 24. – 25. 11. 2016
Vědecké kongresy, konference či sympózia patřily a patří k významným způsobům komunikace ve vědě, ať již jde o dialog mezi vědci samotnými nebo o komunikační procesy uskutečňující se mezi vědci a širší veřejností. Oficiální vědecká setkávání zároveň představují důležitý prostředek mobility vědců. Právě díky svým cestám na zahraniční konference, kongresy apod. se vědci tradičně řadili a stále řadí k osobám nadprůměrně často vyjíždějícím do zahraničí. Druhou polovinu devatenáctého a první polovinu dvacátého století můžeme považovat za zlatou éru mohutných oborových kongresů, později se prosazuje užší specializace. Některé velké kongresy měly zásadní vliv na vývoj celých vědních oborů, ale účast na nich také mohla přelomovým způsobem ovlivnit kariéru jednotlivců.
I v současnosti se uskutečňují akce (zejména v přírodovědných a technických oborech), na něž se běžně sjíždí mnoho tisíc odborníků z celého světa. Četní kritici však namítají, že jde spíše o reprezentativní události s minimálním dopadem na vývoj vědy. Mezinárodní kongresy však nepochybně měly a mají svůj význam komerční, stejně tak i politický či ideologický. V Československu, obdobně jako v dalších zemích východního bloku, se mezinárodní vědecké sjezdy řadily mezi nečetné okamžiky, kdy do země přijelo najednou velké množství cizinců ze západních zemí. Taková situace byla pro tuzemské státní představitele sice velmi atraktivní z hlediska finančního či propagačního, na druhou stranu zde ovšem panovaly obavy z nebezpečí ideologické diverze. Organizace a logistika velkých konferencí pak byla záležitostí velmi nesnadnou, bylo zapotřebí složitých vyjednávání v rámci vědecké komunity i mimo ni.
Před rokem 1989 a částečně i v pozdějších letech měla účast na konferencích v zahraničí či organizace mezinárodních setkávání na domácím poli nejen mimořádný význam pro osobní prestiž zainteresovaných českých a slovenských vědců (právo vycestovat na konferenci či kongres na Západ bylo důležitým a ceněným privilegiem), ale především se jim takto nabízela vzácná příležitost seznámit se s vývojem světové vědy a navázat cenné kontakty.
Českoslovenští vědci, kteří vystupovali na zahraničních konferencích, se doslova stávali vyslanci své země. Očekávalo se od nich patřičné vystupování, např. při styku se zahraničními médii. Po svém návratu pak podávali informace o dění v tamní vědecké komunitě i o společenské situaci v zemi konání kongresu či konference. Dálo se tak nejen formou veřejnou v podobě mediálních výstupů, ale také způsoby interními, založenými na podávání zpráv zaměstnavatelské instituci, případně též mocenským orgánům.
Významným (mnohdy nejvýznamnějším) faktorem účasti vědců na konferencích, kongresech či sympoziích byla a do značné míry stále je otázka disponibilních financí. Výjezd na zahraniční konferenci se obvykle neobešel bez finanční podpory soukromého nebo častěji veřejného subjektu, což výrazně zvýhodňovalo badatele dobře etablované v rámci společenského systému a u rozhodujících institucí. Mnohonásobně vyšší prostředky pak vyžadovalo pořádání mezinárodních vědeckých setkání.
Finanční otázka ve vztahu k mezinárodním konferencím představuje zásadní problém i v současnosti. V posledních letech se jako jedna z možností jeho řešení ukázalo využití moderních komunikačních technologií (pořádání videokonferencí apod.). Bezprostřední osobní kontakt jednotlivých vědců se nicméně zatím jeví jako nepřekonatelná překážka plnohodnotné vědecké komunikace, již poskytují klasické konference a symposia. O jejich výrazném upozadění či dokonce bezpředmětnosti tak nemůže být řeč.
Konference se zaměří nejenom na vývoj fenoménu vědeckých setkávání od počátku dvacátého století, ale i na stávající situaci a výhledy do budoucna. Rádi bychom postihli jak obecné rysy spojené s problematikou konání mezinárodních vědeckých konferencí, tak specifika těchto setkávání daná českým, resp. středoevropským prostorem.
Konferenci pořádá Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., v rámci výzkumného programu Strategie AV21 Formy a funkce komunikace.
Jednacími jazyky jsou čeština, angličtina a němčina.
Program
Čtvrtek 24. listopadu / Thursday 24th November
- 9.00–9.30 registrace, úvodní slovo / registration, opening ceremony
Panel 1 / Session 1
- 9.30–9.50 Ulrike Thoms (Berlin): Approaches to the History of International Scientific Congresses. Opportunities and Problems
- 9.50–10.10 Marcin Maciuk (Archiwum Nauki PAN i PAU Kraków): Since over the borders. Foreign contacts of Polish scientists in the twentieth century. About one of the exhibitions in Archives of Science of the Polish Academy of Science and the Polish Academy of Arts and Sciences
- 10.10–10.30 Michel Dupuy (Institut d’Histoire Moderne et Contemporaine): Conference and construction of a global enviromental problematic: the transboundary air pollution
- 10.30–10.50 diskuse k panelu / panel discussion
- 10.50–11.10 přestávka na občerstvení / coffee break
Panel 2 / Session 2
- 11.10–11.30 Antonie Doležalová (Institut ekonomických studií FSV UK): Konference Společnosti pro vědu a umění (SUV) a kontinuita československého ekonomického myšlení před rokem 1989
- 11.30–11.50 Michaela Kůželová (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.): Když vědec do boje táhl: Českoslovenští „vyslanci socialistické vědy“ na mezinárodních kongresech
- 11.50–12.10 Martin Franc (Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.): Rauty – exkurze – kuloáry. Každodennost českých vědců na mezinárodních kongresech v šedesátých letech 20. století na příkladu Ivana Málka a Josefa Charváta
- 12.10–12.30 diskuse k panelu / panel discussion
- 12.30–14.00 přestávka na oběd / lunch break
Panel 3 / Session 3
- 14.00–14.20 Petra Hyklová (Astronomický ústav UK v Praze): Účast českých astronomů na zahraničních konferencích, 1918–1938
- 14.20–14.40 Tomáš Pavlíček (Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.): Význam mezinárodních astronomických kongresů pro české astronomy a formování vlastního oboru (na příkladu IAC 1977 v Praze)
- 14.40–15.00 Petra Tomsová (Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.): Geograf J. V. Daneš a jeho účast na vědeckých kongresech a sjezdech v prvních třech dekádách 20. století
- 15.00–15.20 diskuse k panelu / panel discussion
- 15.20–15.40 přestávka na občerstvení / coffee break
Panel 4 / Session 4
- 15.40–16.00 Kamila Mádrová (Archiv ČVUT): „Nelze jen pořád zasedat, vždyť jsme jen lidé z těsta…“. Studenti a profesoři Českého vysokého učení technického při jednání i ve společenském zázemí mezinárodních sjezdů 1918–1938
- 16.00–16.20 Milena Josefovičová (Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.): Konference technické sekce ČSAV na přelomu 50. a 60. let
- 16.20–16.40 Věra Dvořáčková (Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.): Zasedání RILEM 1961 bude v Praze (První poválečné zasedání mezinárodní organizace stavebního výzkumu v zemích „socialistického tábora“)
- 16.40–17.00 diskuse k panelu / panel discussion
- 17.30–18.00 hudební program / musical program
- 18.00 raut / banquet
Pátek 25. listopadu / Friday 25th November
Panel 5 / Session 5
- 9.30–9.50 Werner von Trützschler (International Council on Monuments and Sites, Germany): Geburt und Leben eines wissenschaftliches Kommittees in einer Nichtregierungsorganisation. Das internationale Rechtskommittee (ICLAFI) im internationalen Denkmalrat (ICOMOS)
- 9.50–10.10 Katarína Zavacká (Ústav štátu a práva SAV): „Prípravné práce poriadateľské rozvinovaly sa veľmi utešene...“. Bratislava 30. rokov a právnické zjazdy JUDr. Cyrila Bařinku
- 10.10–10.30 Michaela Lišková, Renáta Neprašová (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.): Lexikografické kongresy Euralexu
- 10.30–10.50 Lenka Stolárová (Ústav pro dějiny umění FF UK): Mezinárodní vědecká setkání Karel Škréta (1610–1674): doba a dílo a Karel Škréta a malířství 17. století v Čechách a v Evropě
- 10.50–11.20 diskuse k panelu / panel discussion
- 11.20–13.00 přestávka na oběd / lunch break
Panel 6 / Session 6
- 13.00–13.20 Elena Sinelnikova (St. Peterburg Branch of the Institute for the History of Science and Technology, Russian Academy of Sciences, Russian Federation): Soviet Scientists (Members of Scientific Societies) at the International Scientific Meetings in 1920s: Political and Ideological Aspects
- 13.20–13.40 Jan Arend (Department of Eastern European History, Ludwig-Maximilians-Universität München): Texts and Talks: Russian-American (mis)understandings on early 20th century naturalist congresses
- 13.40–14.00 Miloslav Machoň (Středisko mezinárodních studií Jana Masaryka Vysoké školy ekonomické v Praze): Význam mezinárodních konferencí pro mezinárodní politiku
- 14.00–14.20 diskuse k panelu / panel discussion
- 14.20–14.40 přestávka na občerstvení / coffee break
Panel 7 / Session 7
- 14.40–15.00 Jan Calta (Ústav hospodářských a sociálních dějin FF UK): Československá účast na XII. mezinárodním kongresu historických věd ve Vídni 1965
- 15.00–15.20 Željko Oset (Univerza v Novi Gorici): Colloquium Science and Faith (May, 1984)
- 15.20–15.40 Radmila Švaříčková Slabáková (Katedra historie FF UP v Olomouci): Konference budoucnosti: Evropská sociálně vědní historická konference (ESSHC) a její vývoj v letech 1996–2016
- 15.40–16.00 diskuse k panelu / panel discussion
- 16.00 slavnostní ukončení / final ceremony
Za organizátory:
doc. PhDr. Martin Franc, Ph.D., (MÚA AV ČR) a PhDr. Věra Dvořáčková, Ph.D., (MÚA AV ČR)
