Projekt přispěl (1) k hlubšímu sociologickému a sociálně antropologickému pochopení chování aktérů na trhu bydlení a ukázal, že sociologie může přispět ke zvýšení spolehlivosti ekonomických modelů používaných pro hodnocení vývoje trhu bydlení a cen bytů. Tato skutečnost má zřejmé implikace pro monetární i fiskální politiky zaměřené na snížení volatility vývoje cen bytů a snížení rizik na trhu bydlení ohrožujících vývoj národního i globálního hospodářství; (2) k aplikaci kritické a kontextuální metodologie v oblasti výzkumu bydlení, která pomohla odhalit dosud opomíjené faktory (převážně kontextuální povahy) na vývoj bezdomovectví, státu blahobytu v oblasti bydlení, nerovností v oblasti bydlení, zdraví seniorů a jiné. Každý tento poznatek má přitom rovněž zřetelné implikace pro politiky v oblasti bydlení u nás i v zahraničí. Vznikem nového mezinárodního časopisu Critical Housing Analysis se posílilo rozšíření nového teoreticko-metodologického přístupu v mezinárodním měřítku.
Výsledky výzkumu byly či budou publikovány jak v ČR, tak v zahraničí: jak ve formě české závěrečné monografie, 4 statí v domácích impaktovaných časopisech a jedné dodatečné knižní kapitoly publikované v ČR, tak ve formě 7 statí v zahraničních impaktovaných časopisech a dvou kapitolách v knize vydané v zahraničí. Mezi zahraniční impaktované časopisy, kde byly či budou výsledky projektu publikovány, patří i velmi významné vědecké časopisy v oblasti ekonomie, sociální politiky, bydlení či sociální antropologie jako Journal of European Social Policy, Housing Studies, Economics of Transition nebo Social & Cultural Geography. Výsledky projektu byly rovněž popularizovány mezi odbornou i širokou veřejností.
Hlavní přínosy projektu leží jak v oblasti vědeckého základního výzkumu, tak v oblasti praktických implikací, které z výsledků projektu vyplývají.
V oblasti základního vědeckého výzkumu:
1. jsme prokázali, že dosavadní ekonomický výzkum trhu bydlení a cen bytů opomíjí důležité sociologické faktory, které významným způsobem ovlivňují chování aktérů na trhu bydlení a tím také vývoj celého trhu. Vliv sociálních norem ohledně „správného“ bydlení, a jejich mezigenerační reprodukce v rámci rodiny (posílená finančními mezigeneračními transfery), stejně jako emociální vazby k vlastnictví bydlení jako k domovu, vedou k ekonomicky iracionálnímu jednání, jež má za následek vyšší příjmovou elasticitu poptávky a, v určitých případech, také vyšší volatilitu cen bytů (nebezpečí vzniku cenové bubliny). Tyto faktory je tedy nutné zohlednit při ekonometrickém modelování trhů bydlení, aby došlo ke zvýšení jejich spolehlivosti;
2. pokusili jsme se účinněji propojit ekonomický a sociologický výzkum v oblasti bydlení prostřednictvím definice nového koncepčního přístupu nazývaného pragmatická socioekonomie, který se inspiroval v úspěšném proniknutí psychologických poznatků do oblasti ekonomie prostřednictvím behaviorální ekonomie;
3. definovali jsme a na několika vybraných fenoménech v oblasti bydlení také přímo aplikovali nový metodicko-teoretický přístup kontextuálního a kritického výzkumu, který, jak jsme ukázali v několika publikovaných statích, odkrývá dosud skryté faktory a může přispět k hlubšímu poznání problémů v oblasti bydlení, zejména v post-socialistických zemích: například příčin bezdomovectví, neúspěchu politik post-socialistických vlád v oblasti sociálního bydlení či neúspěchu doporučení mezinárodních organizací týkajících se nástrojů bytové politiky v post-socialistických zemích po roce 1990. Využití nového přístupu bylo podpořeno vznikem mezinárodního on-line odborného časopisu Critical Housing Analysis, který si získal ohlas ve vědecké obci v zahraničí.
V oblasti praktických implikací jsme poukázali na:
1. potřebu nastavení bytové politiky tak, aby byla neutrální k různým právním důvodům užívání bydlení, a na nutnost aktivní bankovní regulace zejména v zemích, kde se ukazuje silný vliv sociálních norem (a jejich mezigenerační přenos) na chování aktérů na trhu bydlení;
2. na konkrétní nástroje bytové politiky směřující k řešení bezdomovectví a k udržitelnému a správně zacílenému systému sociálního bydlení; tyto nástroje byly nejen diskutovány se zástupci hlavních profesních skupin a resortů na zvláštním semináři na konci projektu, ale poznatky byly využity i při konkrétní práci v rámci analytické i finanční pracovní skupiny při Ministerstvu práce a sociálních věcí sloužící k přípravě vládní koncepce sociálního bydlení v ČR.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 5, zobrazeno 1 - 5)
Cílem statě je identifkovat hlavní faktory v pozadí úspěšné reintegrace bezdomovců zpět do dlouhodobých forem bydlení v prostředí ČR, identifikovat hlavní bariéry pro úspěšnou reintegraci a na základě zjištění těchto faktorů a bariér zhodnotit efektivnost stávajících i potenciálních nových nástrojů bytové politiky. Autoři tudíž provádějí i zhodnocení stávajících nástrojů pomoci bezdomovců a potenciál zcela inovativního a nového nástroje v podobě tzv. garantovaného bydlení.
One key consequence of give-away privatizations was that public housing in most post-socialist states declined within a few years to a residual share of total housing market. Despite the large differences in public/social housing policies introduced after 1995, this article will show that that almost all new social housing measures proved to be unsustainable, ineffective and often had the unintended consequence of further enhancing homeownership tenure in post-socialist housing systems.
Standardní analýzy trhu bydlení vycházejí z neoliberálního ekonomického paradigmatu, podle kterého tržní aktéři jednají individuálně a zároveň ekonomicky racionálně. V předkládané monografii autoři a autorky nabízejí alternativní pohled. Na základě dlouhodobého multimetodického výzkumu preferencí a jednání upírají svůj zájem na sociální normy spojené s bydlením a analyzují jejich vliv na chování aktérů na trhu bydlení.
Facebook
Twitter
Tweets by Sociologicky
Newsletter