Česky
(1863–1919)
Entomolog František Klapálek patřil k nadšeným badatelům, středoškolským učitelům či dobově spíš středoškolským profesorům, kteří kdysi reprezentovali významnou část vědecké obce, přispívali do vědeckých časopisů originálními studiemi, působili v odborných společnostech, jichž byli mnohdy nepominutelnými „údy“. Bez nich by jejich obory nevzkvétaly a vlastně by se bez nich ani neobešly.
Narodil se před 150 lety, 31. srpna 1863, v obci Luže u Skutče. Vystudoval gymnázium v Litomyšli a následně přírodní vědy na univerzitě v Praze. Již během studia působil jako asistent profesora Antonína Friče a pod jeho vlivem také jako asistent zoologického oddělení Muzea Království českého v Praze; odvděčil se mu vydáním jeho přednášek s vlastnoručními kresbami. Po ukončení studia celý život vyučoval přírodopis na středních školách nejprve v Litomyšli, poté na gymnáziích v Praze v Žitné a ve Spálené ulici. Definitivní učitelské místo získal až na škole v Třeboni, ovšem zde měl s výzkumnou prací potíže, protože kontakty a dostupnost literatury byly pochopitelně obtížnější. Nakonec byl přeložen na reálnou školu do Karlína, kde se podmínky pro jeho milované aktivity znatelně zlepšily a kde zůstal až do své smrti.
František Klapálek se zabýval faunistikou, morfologií a ekologií hmyzu, byl světovým znalcem pošvatek, jepic a příbuzného vodního hmyzu. Ve své vědecké činnosti se projevil jako výborný systematik, morfolog a biolog, jehož práce jsou v některých oborech základní a zahraniční odborníci si je velmi cenili. Podařilo se mu uskutečnit – samozřejmě ve volném čase – několik podnětných a důležitých studijních cest v rámci Rakouska; za výzkumem mířil především do Bulharska a Východní Rumélie (1893), Bosny a Hercegoviny (1897), podnikal mnohé výzkumné cesty po Čechách, ale vyjel také do Londýna a Paříže. Publikoval nejen doma (podporoval jej přírodovědecký sbor Muzea i Komitét pro přírodovědecký výzkum v Čechách a své práce vydával často například prostřednictvím České akademie věd a umění a Královské české společnosti nauk), ale často i v zahraničí. Například v Bulharsku i jinde na Balkáně po svých studijních cestách či v německých nebo rakouských odborných časopisech. Z jeho bohaté bibliografie se zpravidla uvádějí monografie, například Atlas brouků středoevropských (1903). Své nálezy uměl dobře nakreslit; jeho výkresy přejímaly i učebnice, a to opět nejen doma. V publikacích zohlednil jak vlastní či místní nálezy, tak i evropský a světový materiál, který dostával ke zpracování.
Mezi odborníky byl znám jak člověk zapálený pro výzkum a také jako neúnavný organizátor nejen ve svém oboru, entomologii, jejíž poznatky významně obohatil, zejména když se usadil v Praze, ale i v jiných směrech. Byl zakladatelem České společnosti entomologické (ČSE) a rovněž Časopisu České společnosti entomologické (obé v roce 1904, v Klapálkových čtyřiceti letech), jejímž předsedou byl jednomyslně zvolen na ustavující schůzi. Pro práci v oboru se snažil získat a zajistit finance, staral se, aby se entomologové pravidelně setkávali a odborně přednášeli o svých poznatcích a aby oboru přibýval „dorost“ – proto jej též popularizoval. Kromě toho překládal odbornou literaturu. Do českého jazyka převedl například Darwinovu základní práci O vzniku druhů; v jeho pozůstalosti se našly i rukopisy prací z dějin jeho oboru.
V roce 1965 začala ČSE vydávat interní časopis Zprávy Československé společnosti entomologické, v roce 1993 byl jeho název na počest prvního předsedy a zakladatele změněn na Klapalekiana.
František Klapálek byl také zakládajícím členem Klubu přírodovědeckého v Praze, dopisujícím členem České akademie věd a umění (od roku 1900), mimořádným členem Královské české společnosti nauk (zvolen byl ovšem dva dny před smrtí). Podílel se na sjednocení roztříštěných profesních organizací úředníků, zřízenců a učitelů, které v roce 1908 vyústilo v založení Českého svazu úřednických spolků. Ten se již po jeho smrti v roce 1922 přeměnil na Odborové ústředí.
František Klapálek zemřel náhle a nečekaně, ve věku nedožitých 56 let v Praze. Jeho nekrolog v Almanachu České akademie věd a umění byl uvozen větou „Česká obec entomologická utrpěla dne 3. února 1919 předčasným úmrtím profesora Fr. Klapálka ztráty pro tu dobu nenahraditelné.“
HANA BARVÍKOVÁ,
Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.