V úvodu pořadu Káva o čtvrté Petr Gibas nejprve představil obor kulturní geografie, jehož přístupy provází čtenáře a čtenářky knihy Kutilství: drobná mozaika svépomocné tvorby, kterou v nedávné době vydal Sociologický ústav AV ČR a jíž je Gibas editorem. Kulturní geografie v sobě snoubí přístupy a východiska známá z goegrafie, antropologie či sociologie a věnuje se zpravidla prostorovým aspektům sociálních a kulturních jevů, v případě kutění se tedy jedná předně o studium způsobů, jakými je touto tvůrčí činností utvářen fyzický prostor.
„Dlouhodobě se věnuji studiu společenských jevů, které se nachází pod rozlišovací schopností běžné vědy nebo politiky, a kutilství je po předchozím tématu městského zahrádkaření něčím, co je součástí každodenního života velkého množství lidí. I skrze takto malá témata přitom můžeme studovat velká témata – co se děje se společností, jakým způsobem se proměňuje a jaký dopad to má na život každého z nás,“ vysvětluje svoji základní motivaci k výzkumu kutilství Gibas.
Zároveň zmiňuje, že domněnka, že se kutilství je něco typicky českého, je naším národním mýtem, na kterém například i jiné národy staví svoji hrdost, když dávají na odiv svoji schopnost vytvořit „něco z ničeho“. Podle Gibase se totiž na obecné rovině jedná o výsledek modernizace a industrializace západní společnosti, zejména proměny způsobů života na přelomu 19. a 20. století. „Mění se například genderové role, emancipace, péče o domácnost, struktura volného a pracovního času, provázanost práce s bydlením,“ popisuje Gibas některé skutečnosti, stojící na pozadí vzniku kutilských aktivit.
Celý rozhovor je k dispozici online či v interaktivním přehrávači níže.
Petr Gibas byl také hostem pořadu ArtCafé Českého rozhlasu Vltava, kde se věnoval kořenům kutilství nebo souvislostem mezi kutilským myšlením a prožíváním současné pandemické situaci (čas 17:18). Rovněž si můžete přečíst článek v Lidových novinách z 2. května 2020, věnovaný tématu proměn českého kutila.
Facebook
Twitter
Tweets by SociologickyNewsletter