Ředitel Sociologického ústavu AV ČR Tomáš Kostelecký byl hostem živého vysílání Studia ČT24 (čas 11:04–11:12, čas videa 1:04–1:12), kde komentoval téma možných dopadů koronaviru na společnost. Z hlediska role sociologie je podle Kosteleckého možné udělat dvě věci: vedle nového výzkumu, jako je například zapojení do epidemiologických studií, zkoumajících promořenost populace, je to možnost reanalyzovat již existující data a s jejich pomocí například říci, jak na které sociální skupiny mohou dopadat opatření zaváděná v důsledku „koronavirové“ krize.
Podle Kosteleckého každá krizová situace říká něco nového o společnosti. „Zajímavé je, že ačkoliv se virus biologicky chová všude stejně a ve všech zemích mají lidé stejné receptory, přes které se může virus uchytit a začít se množit, tak se ve všech společnostech nešíří stejně. Evidentně tedy záleží na tom, jak je daná společnost organizovaná,“ naráží Kostelecký například na rozdíly v postupu nákazy ve východoasijských a mediteránních společnostech. Důležité je podle něj pro sociologický výzkum zároveň to, co přijde po současné krizi. Tehdy bude zásadní zkoumat, co se děje ve společnosti.
--
Socioložka Paulína Tebery byla podruhé hostkou pořadu Jak to vidí... v Českém rozhlase Dvojka. Věnovala se zde sociologickým průzkumům současných nouzových opatření. Ty podle ní mohou v současnosti probíhat v omezené formě prostřednictvím telefonického či online dotazování. „Většina z nás teď dál normálně pracuje z domova a tam, kde to jde, tam se sbírají data nekontaktní formou,“ vysvětluje Tabery současnou situaci ve výzkumu veřejného mínění. Zároveň komentuje relevanci předvolebních průzkumů v době nouzového stavu či vliv pandemie na hranice mezi ohroženou a strádající třídou společnosti, v návaznosti na dříve uskutečněný rozsáhlý výzkum rozvrstvení české společnosti.
„Sociální třída je relativně pevný konstrukt, který se změní až tehdy, kdy skutečně dojde k závažným posunům ve společnosti. Můžeme se domnívat, že někteří jedinci, kteří budou vážně postižení [současnou situací], by mohli přejít z jedné třídy do druhé, ale mohlo by to být do 10 % populace,“ popisuje Tabery možný společenský dopad současné krize. Zároveň však podle ní platí, že lidé v odlišných třídách nepocítí dopady stejnou měrou. Celý rozhovor je k dispozici online.
--Svůj komentář připojila socioložka Tereza Stöckelová v textu na stránkách čtrnáctideníku A2 (vyšel již před vyhlášením nouzového stavu 12. března). Klade v něm důležité otázky: „Když jsem s někým v rizikové ,bezprostřední' blízkosti, ohrožuji já jeho, anebo on mě? Pomáhám, když chci pomoci? Co je dnes sobecké, a co naopak altruistické jednání? Je-li vůbec možné nést plnou odpovědnost za své jednání, v podmínkách koronavirové pandemie je to násobně složitější,“ píše Stöckelová.
Připomíná také zranitelnost globalizovaného světa se zvláštním důrazem na ekologii a ekonomiku. Podle ní je třeba nezapomínat na to, že spíše než o boj se jedná o „nalezení vhodného způsobu koexistence. SARS-CoV-2 se v blízké budoucnosti určitě nepodaří vymýtit. Lidstvo se bude muset jeho existenci postupně přizpůsobit (rozvojem vlastní imunity a možná změnou některých návyků), a virus se naopak zřejmě skrze své mutace částečně přizpůsobí lidstvu. Nepodléhejme strachu z mikrobiálního světa – tvoří nevyhnutelnou součást našich těl a představuje klíčovou složkou naší imunity“.
--
Sociolog a politolog Ondřej Císař se zapojil do výzvy #vedciprotitrudnomyslnosti diskusní platformy Science Café. V příspěvku věnovaném předzvěsti ohleduplnějšího světa Císař vedle opomíjených sociálních skupin a pracovních profesí naráží například na hrozbu postupující klimatické krize: „Z toho, že nám krize dává i nové možnosti, se pomalu stává klišé. V každém případě jsme si díky ní mohli uvědomit, jak křehký je život planetární civilizace, jejíž spojení se mohou téměř přerušit během několika málo dní. Dostáváme tak šanci si vyzkoušet, co by s planetární infrastrukturou mohla udělat pokračující změna klimatu, tedy zesilování jiného globálního rizika, na které nám přitom současná krize dává šanci reagovat.“ Celý příspěvek naleznete níže.
Facebook
Twitter
Tweets by SociologickyNewsletter