ESFRI potřebuje jasnou strategickou orientaci, zaznělo na workshopu v La Palmě

Jaká bude role Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) a obecně výzkumných infrastruktur v nové vizi Evropského výzkumného prostoru? Jak se bude implementovat proces monitoringu výzkumných infrastruktur? A v jakých oblastech může ESFRI pomoci výzkumným infrastrukturám rozšířit jejich služby vědecké komunitě? To byly hlavní témata třídenního workshopu, který uspořádalo ESFRI na ostrově La Palma ve dnech 6. až 8. listopadu 2019.

„Přispíváme k otázkám tvorby politiky výzkumných infrastruktur evropského i globálního významu, které tvoří ekosystém s vlivem v oblastech jako zdraví, energetika, klima i naplňování cílů udržitelného rozvoje.”, uvedl ve své úvodní řeči předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i.

Workshopu se zúčastnili představitelé evropských výzkumných infrastruktur, tvůrci národních politik výzkumu i zástupci Evropské komise. Individuální tematické sekce workshopu probíhaly formou debaty u 10 kulatých stolů, kterým předcházely odborné přednášky pozvaných řečníků. Sumarizace výstupů právě probíhá a vplyne do strategického pozičního dokumentu, který ESFRI připravuje.

EOSC musí být hlavně užitečný

U kulatých stolů se diskutovalo propojení výzkumných infrastruktur a ESFRI v European Open Science Cloud (EOSC). Jedním z pozvaných řečníků byl rovněž Luděk Matyska z Masarykovy univerzity, který v souvislosti s vývojem EOSC hovořil zejména o nutnosti nastavit správné a použitelné prostředí, které by mělo vzejít od jednotlivých výzkumníků. Zdůraznil také, že daty se nemyslí pouze data a databáze, ale veškeré digitální objekty, jejichž cílem je sdílení.

Hodnocení nemá výzkumné infrastruktury prioritizovat

Následovaly intenzivní debaty věnované krajině a hodnocení výzkumných infrastruktur, národním cestovním mapám nebo otevřenému přístupu. Slovinská delegátka v ESFRI Jana Kolar shrnula výsledky Pracovní skupiny ESFRI k monitorování výkonnosti výzkumných infrastruktur uvedených na Cestovní mapě ESFRI: „Na základě rozsáhlých konzultací s výzkumnými infrastrukturami jsme připravili seznam 21 klíčových výkonnostních indikátorů, nicméně víme, že ne všechny z nich jsou použitelné pro všechny výzkumné infrastruktury.“ Zároveň zdůraznila, že seznam klíčových výkonnostních indikátorů nebude použit k prioritizaci výzkumných infrastruktur.

Observatoř na hoře Roque de los Muchachos

Jednu z nejvíce fascinujících výzkumných infrastruktur, astronomickou observatoř na vrcholu hory Roque de los Muchachos, mohli účastníci navštívit hned první den workshopu. Observatoř položenou ve výšce 2500 metrů nad mořem tvoří více než 10 významných teleskopů a řídí ji Institutio de Astrofisica de Canarias (IAC) a i ČR tam má svá zařízení. Kanárské ostrovy jsou pro Evropany obecně pravděpodobně tím nejlepším místem pro pozorování hvězd. Místní obloha s minimem světelného znečištění je dokonce chráněna zákonem o astronomické kvalitě observatoří. Vědcům jsou teleskopy k dispozici na základě podmínek otevřeného přístupu. „Pokud se ale někdo chce jen podívat na hvězdy, může ho využití drahých teleskopů stát až 10 000 EUR za hodinu.”, uvedl ředitel IAC Rafael Rebolo Lopez během prohlídky jednoho z největších zrcadlových teleskopů na světě Gran Telescopio Canarias.

Budoucnost ESFRI

Návštěva observatoře spolu s klíčovými tématy workshopu se ukázaly jako skvělý způsob, jak propojit stakeholdery z různých oblastí. „Často mluvíme jazykem, o kterém si myslíme, že mu každý rozumí, ale nemusí to tak nutně být. Měli bychom ještě více pracovat na jasné komunikaci.”, zmínil Adam Tyson z Generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace. „Během těchto tří dnů se zde vytvořil skutečný duch spolupráce a ESFRI získalo mnoho podnětů a nápadů pro svou budoucí strategickou orientaci v nově definovaném Evropském výzkumném prostoru po roce 2020.“, uzavřel workshop Jan Hrušák.

Připravila: Vlaďka Coufalová

Foto: StR-ESFRI