Ptačí říše v nářečích českého jazyka
Zavřete oči a chvíli se zaposlouchejte. Slyšíte? No ano! Zástupci ptačí říše se na jaře hlásí o slovo. Někteří z nich tu s námi byli po celou zimu, jiní se teprve vrací z teplých krajin. Mezi migrující ptáky patří i čáp bílý, brodivý pták s vysokýma nohama a s dlouhým červeným zobákem, který se v mnoha kulturách stal symbolem zdraví, věrnosti a plodnosti (možná i vám rodiče kdysi vyprávěli smyšlenku, že čápi nosí děti). Věděli byste ale, že se dříve tomuto ptáku přezdívalo také bocán nebo bohdál?
Je to tak. Jde o staré dialektismy, které byly dříve rozšířeny na východní Moravě a ve Slezsku (viz mapa). Lidové pojmenování bocán (též bocon, bočan, bocaň, botaň aj.) navazuje na polský a slovenský výraz bocian, souvisí snad s praslovanským základem *klobotati ‚klapat zobákem‘. A bohdál (též bogdál, bodgál, bugdál aj.) má původ ve spojení bóh dal (tj. bůh dal) – motivací pro vznik tohoto pojmenování bylo chápání čápa jakožto požehnání pro ty, v jejichž blízkosti se usadil.
Čáp v nářečích českého jazyka. Zdroj: Český jazykový atlas 3
O tom, že v dřívějších dobách měli ptáci důležitou roli zvláště v životě venkovského obyvatelstva, svědčí množství svébytných nářečních pojmenování pro ně. Např. takové čejce se říkalo i čéka, číjka, čojka. Konipasu se místy přezdívalo bliskva, cácorka, cácorák, cácorinka. A takový čuvík byl vlastně sýček obecný.
Jaké další významy může nabývat v našich nářečích slovo cácorka? Nebo co si představit pod spojením kurotva bažant? To a mnoho dalšího se můžete dozvědět ve Slovníku nářečí českého jazyka, který je od roku 2016 postupně zveřejňován na webové adrese https://sncj.ujc.cas.cz/. K dispozici jsou hesla od písmene A–Č, další budou průběžně doplňována.
A jak jste na tom vy se znalostmi z oboru dialektologie a ornitologie? Prověřit si je můžete v našem kvízu. Směle do toho!
Připravily: Tereza Kopecká – Marta Šimečková, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.