-
To se mi líbí
-
Doporučit
|
|
Close Help | ||||||||||||||
Dobrý den, prosil bych knihovnu osvětlit a udělat více jasno ve věci, proč se stěhují ptáci stěhovaví, proč raději nezůstanou v teplých krajinách napořád a neušetří si tak cestu a cestovní komplikace?
Děkuji za odpověď
Dobrý den,
„věčně se opakující tahy ptáků byly pro zvídavého člověka hádankou odnepaměti. Píše se o nich již ve Starém zákoně, zabývali se jimi starořečtí učenci. Až do 18. století však přetrvávala i taková vysvětlení zimního mizení ptáků, jako že vlaštovky přečkávají zimu v bahně na břehu jezer…“ Řada badatelů je ale v bahně hledala marně. Ani dnes ještě nejsou všechny otázky kolem migrace ptáků spolehlivě zodpovězeny.
Říká se, že ptáci odlétají na jih, ale není tomu tak u všech druhů. Naši havrani polní se na zimu stěhují na západ Evropy, místo nich sem přilétají populace z východu.
Čerpáno z: http://www.ireceptar.cz/zvirata/ptaci/vlastovky-odletaji-aneb-zazrak-ptacich-tahu/
Otázkou zní: proč ptáci rovnou v teplých krajích nezůstávají? V našich končinách však mají ptáci dostatek potravy a díky poměrně dlouhým dnům oproti nocím také ideální prostředí k vyvedení mláďat.
Všichni tažní ptáci mají vrozené takzvané vnitřní hodiny, na základě kterých poznají, kdy je ten správný čas k odletu. Tyto biorytmy jsou mimo jiné ovlivňovány i délkou dne. Někteří ptáci odlétají do teplých krajin již na přelomu července a srpna, jiní zůstávají až do září (zajímavý odkaz na přehled druhů stěhovavých ptáků: http://www.nasiptaci.info/?page_id=3695). Dostatek potravy je důležitým faktorem pro odlet do teplých krajin, a také pro nabrání sil na dlouhý přelet, který trvá pět až šest týdnů.
Impulzem k odletu pro většinu ptáků bývá období, kdy se začne ochlazovat vzduch a ubývá hmyzu (pokud k takovému výkyvu dojde již v průběhu léta a ptáci nemají dostatek potravy, nezvládnou pak většinou mláďata cestu za teplem a dochází k jejich velkému úhynu).
Cestu, kterou mají zvolit, mají zakódovanou v genech. Často souvisí s šířením jednotlivých druhů z míst původního pradávného výskytu.
Na svých cestách překonají ptáci stovky kilometrů. Létají především v noci, aby se vyhnuli největšímu horku. Zároveň využívají energetické rezervy, které si vytvořili. Mnohdy totiž cestou nenajdou ani potravu ani pitnou vodu. Je prokázáno, že se ptáci vracejí stále na stejná místa, a to jak u nás, tak ve svých zimovištích. Vrací se i do stejných hnízd nebo na stejné stromy. Jak je možné, že se neztratí?
Velkou roli u nich hraje zrak a orientace. Ptáci se orientují podle výrazných bodů v terénu, jako jsou vodní toky nebo pohoří. Dále se orientují také podle slunce, a v noci dle hvězd, nejčastěji podle Polárky, která stojí na místě, a ostatní hvězdy se točí kolem ní. Pokud je obloha zatažená, dokážou ptáci využít i zemský magnetismus a orientují se podle směru magnetických polí, která obklopují Zemi.
Čerpáno z:
FORMANOVÁ, Lucie. Migrace ptáků: létání od Středomoří až po subsaharskou Afriku
http://www.zapnimozek.cz/migrace-ptaku-letani-od-stredomori-az-po-subsaharskou-afriku/
http://www.zapnimozek.cz/migrace-ptaku-letani-od-stredomori-az-po-subsaharskou-afriku/#ixzz45ENckAQz
Dnes je jasné a dokázané, že ptačí tah je řízen geneticky a je tedy ptákům vrozen. Důsledkem je každoroční pravidelná migrace mezi např. hnízdištěm (místem, kde ptáci vychovávají svá mláďata) a zimovištěm (místem, kde ptáci přečkávají zejména klimaticky nejméně příznivé roční období).
Zdroj: http://www.cso.cz/index.php?ID=69
Mnoho druhů ptáků má výrazně „sezónní jídelníček“ – a v zimě není jednoduché najít „letní“ potravu např. hmyz, ovoce či semínka. To se týká zvláště Evropy, ale stěhovavých ptáků žije mnoho i v jiných oblastech světa, kde je klima teplejší. Nyní se určitě zeptáte, proč tedy ptáci nežijí v teplých krajích po celý rok? Odpověď je jednoduchá – na severu, kde je mírné léto a dny jsou dlouhé, je jednodušší vyvést mláďata, než na horkém jihu plném predátorů. Migrace tak usnadňuje přežití druhů, přestože část ptáků během dlouhé cesty zahyne.
Zdroj: http://www.springalive.net/cs-cz/springalive/ptaci_stehovani
Mnozí ornitologové dnes poukazují na roli denního světla, které působí na činnost žláz s vnitřní sekrecí. Na podzim ovlivňuje snížené světlo ubývání pohlavních žláz, a to ptákům dává popud, aby se vydali na cestu.
Jiná soudobá teorie vychází z předpokladu, že všichni ptáci původně sídlili pouze v tropických a subtropických jižních krajích. Tady se hojně množili. Když ubývalo potravy, hledali ji stále severněji. Zde vyváděli mladé. Před zimou se zase pravidelně vraceli do teplých oblastí.
Ukazuje se, že zcela správný nemusí být ani názor, že jih láká ptáky nejen dostatkem potravy, ale rovněž sluncem. Vždyť zatímco třeba naši havrani polní na zimu opravdu odlétají na jih, u nás naopak přezimují havrani, kteří přilétají ze severněji položených oblastí. A naopak například z vlhkých brazilských pralesů migrují někteří ptáci na sever do kanadské tundry, jakmile tam zmizí sníh.
Zdroj: http://21stoleti.cz/2004/03/19/tajemstvi-taznych-ptaku/
Ptáci mají vlastní neviditelné vnitřní hodiny a neviditelný kalendář. Vědí, kdy začít se zpěvem, kdy se uložit ke spánku, kdy se, v případě stěhovavých, sbalit na cestu za teplem. Citlivě vnímají, že se začíná krátit sluneční den. A ti ptáci, co neodlétají, také vědí, že mají zůstat. Tah tam a zpět čeká především ty naše ptáky, kteří se živí hmyzem. Mnozí odlétají daleko, až do jižní Afriky. Teplé kraje jsou cílem ptáků z různých končin světa. A obvykle to bývá tak, že cesta z domu trvá déle než let zpět (vlaštovce to z jižní Afriky k nám trvá 25-35 dní, denně přeletí asi 200 km). Délka letu je jim asi vrozená, stejně jako směr. Ptáci neletí většinou bez přestávky. Mají mezipřistání a na jednom velkém prostranství jsou jich pak stovky, tisíce až desetitisíce.
Zdroj: GÁLOVÁ, Irena. Život není peříčko: povídání o ptácích. Praha: Práh, 2006.
A poznámka nakonec: kdyby ti ptáci zůstali v teplých krajích napořád, tak bychom o mnoho druhů (a kusů) byli ochuzeni a to by byla přeci strašná škoda.
Biologické vědy
--
Národní knihovna ČR
07.04.2016 21:02