Z médií
Vydáno: 26. 6. 2020

Bašná: „Určité formy drobné korupce u nás často nejsou chápány jako korupční jednání“

Podle Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) jsou Češi a Slováci z celé sedmadvacítky nejtolerantnější k drobným úplatkům. Výzkum agentury komentovala socioložka Kristýna Bašná z oddělení Hodnotových orientací ve společnosti, která se tématem korupce dlouhodobě zabývá.

Ilustrace: Pixabay.com

Podle výzkumu, kterého se zúčastnilo 35 tisíc responentů ze všech unijních států, 61 % slovenských a 59 % českých občanů považuje za přijatelné dát někdy drobný dárek či nabídnout protislužbu na úřadě (průměr EU je 35 % lidí). Pocit, že se o ně vládní nebo opoziční politici vůbec nezajímají, má 59 % Čechů a Češek.

Podle Kristýny Bašné tento unijní výzkum nijak nevybočuje z dosavadních průzkumů daného fenoménu. „Závisí v podstatě na tom, jak je korupce měřena – jestli měříme její přijatelnost, rozšířenost nebo zkušenost s ní. Ve všech indikátorech se však ukazuje, že korupce je v České republice na relativně špatné úrovni, stejně jako v jiných postkomunistických zemích,“ potvrzuje a upozorňuje přitom na možné posuny ve vnímání korupce v jednotlivých zemích. „Určité formy drobné korupce, jako dávání darů či protislužba, se u nás často nechápe jako korupční jednání. FRA se přitom neptá na úplatek ve formě peněz, ale na dar nebo protislužbu, což je značně jiná forma korupce. V České republice i dalších postkomunistických zemích bylo zvykem – a do určité míry ten zvyk existuje dodnes – dát dar například doktorům za jejich pomoc a velká část toto jako úplatek nevnímá. Naopak v jiných zemích je taková forma úplaty chápána jako korupce,“ vysvětluje Bašná.

Když podle ní srovnáme výsledky výzkumu s aktuálním výzkumem Eurobarometru na toto téma, tak se dobereme podobných výsledků v případě daru nebo protislužby, jakmile se však podíváme na dávání úplatku ve formě peněz, je přijatelnost podobná, jako v případě Německa, a to pro 17 % populace. Pravděpodobně se tak ukazují zvyky z minulé doby, dá se však předpokládat, že i vzhledem k nízké přijatelnosti dávání úplatků v podobě peněz se bude pohled na drobnou korupci měnit.

A dá se vlastně na odpovědi ve výzkumech spolehnout? „To je podobné u všech citlivých témat. Když ale srovnáme různé metody a jejich výsledky napříč časem a zeměmi, můžeme si všimnout jisté reliability výsledku, to znamená, že určitě se dá výsledkům do nějaké míry věřit,“ uzavírá Bašná.

Celý záznam rozhovoru naleznete online, nebo si ho pusťte v přehrávači níže (čas 8:00).